Léčivá síla rostlin: Mydlice lékafiská (Saponaria officinalis L.)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 2.2.2008    Publikováno v časopise 2/2008

Mydlice je vlhkomilnou trvalkou, se kterou se můžeme setkat hlavně v teplejších oblastech na březích potoků, vlhkých loukách a pasekách. Je vysoká až 80 cm, má přímou lodyhu, která se větví. Pravidelné pětičetné květy mají podle stanoviště barvu od bílé po růžovou. Předmětem sběru je asi na prst tlustý, bohatě větvený válcovitý oddenek.
Má zvnějšku typickou červenohnědou barvu a uvnitř je citrónově žlutý. Sbírá se na podzim, nejlépe dopoledne, ale možný je i sběr jarní z rostlin alespoň dvouletých. Pečlivě očištěný kořen se suší buď na slunci, nebo umělým teplem do 60 °C.
Mydlice obsahuje významné množství saponinů, které ve vodě pění a mají schopnost zlepšovat rozpouštění jiných látek. Tím je i určeno její hlavní užití – nemoci z nachlazení, onemocnění dýchacích cest (zánět průdušek), neboť výrazně pomáhá při rozpouštění hlenů. Protože má zároveň lehce močopudné účinky a zvyšuje sekrece sliznic, používá se i při poruchách látkové výměny. Pro vnitřní užití se doporučuje odvar z gramu sušené suroviny na šálek vody. Užívá se po lžících a ne více než pět lžic denně.
Saponiny v kombinaci s dalšími účinnými složkami mydlice s antibakteriálními a antimykotickými vlastnostmi pomáhají zevně při zánětlivých onemocněních pokožky (včetně akné, použitá místo šampónu myje a regeneruje vlasy). Zevně se též užívá mletý čerstvý kořen jako obklad na bolavé a zanícené klouby.
Pro tento případ se smíchá polévková lžíce rozemletého kořene a na špičku nože čerstvě namletého pepře; nechá se působit asi čtvrt hodiny. Snášenlivost je vhodné předem vyzkoušet na malém kousku pokožky.

Přihlásit