Léčivá síla rostlin: Proskurník lékařský (Althaea officinalis L.)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 1.1.2008    Publikováno v časopise 1/2008

Až jeden a pět metrů vysoký proskurník zdobí mnohou venkovskou zahradu, aniž by jeho pěstitelé věděli, že jde o mimořádně účinnou léčivku. Pochází ze Středomoří, hojně byl pro své vlastnosti pěstován po celé Evropě, takže nakonec zplaněl; u nás ho nalezneme v teplejších oblastech na vlhkých místech. Ve volné přírodě je proskurník chráněný, k léčivým účelům se pěstuje.
Rostlina je pokryta měkkými plstnatými chloupky, od června do září kvete v úžlabích listů staropanensky růžovými květy. Proskurník (přezdívaný někdy jako ibišek) je ceněný zejména pro mimořádně vysoký obsah slizovitých látek. Nejvíce je jich v jedlém kořeni, ale sbírá se i list a květ. Kořen se sklízí na podzim z minimálně dvouletých rostlin, list počátkem léta před otevřením květů, květy se sbírají před polednem, těsně než se otevřou. Droga schne pomalu a je nutno se o ni starat zvláště pečlivě, jinak má zejména kořen tendenci se kazit.
Proskurník je asi nejsilnější známou slizovou drogou, navíc nemá žádné nepříznivé vedlejší účinky, takže je vhodný i pro děti. Byl oblíbený už před dvěma a pěl tisíci let, zmínku o něm najdeme v Bibli a ve spisech antických, arabských i středověkých lékařů a léčitelů. Pěstování proskurníku dokonce písemnou vyhláškou doporučil Karel Veliký. Přestože spektrum jeho užívání bylo v minulosti mimořádně široké, dnes se doporučuje zejména při problémech dýchací a trávicí soustavy. Slizovité látky obalují nemocné sliznice, usnadňují vykašlávání a zmenšují nepříjemné řezavé bolesti u všech chorob z nachlazení, při kašli, chřipce a angíně. Nejlepší je studený macerát, který neznehodnocuje drogu: nasekaný kořen se louhuje přes noc ve vlažné vodě a pak se užívá samotný, nebo se přidává do vychladlých bylinných čajů. Je ideální k pití i jako kloktadlo. Proskurník se osvědčuje při zácpě a zánětech v trávicí soustavě.
Američtí kolonisté si do nové vlasti přivezli i semena proskurníku. Jeho v cukru povařené kořeny stály u zrodu cukrovinek zvaných marsmallow – ty dnešní však, ke škodě dětí, s touto léčivkou už nic společného nemají. Inspirovat by nás ale mohl v Americe oblíbený proskurníkový sirup proti kašli a angíně. Oloupaný a rozemletý kořen se povaří ve vodě. Vzniklý škrobovitý roztok se smíchá s medem a pomerančovou šťávou. Účinky jsou silnější než u našeho oblíbeného sirupu jitrocelového.

Přihlásit