Léčivá síla rostlin: Vrbina penízková (Lysimachia nummularia L.)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 8.8.2008    Publikováno v časopise 8/2008

Přitisklá k vlhké půdě stinných listnatých lesů a mokrých luk, ale mnohdy i v parkových a zahradních trávnících roste vytrvalá, stálezelená vrbina.
Její lodyha se plazí až do délky půl metru, její sytě žluté pětičetné květy jsou uvnitř černě tečkované. Kvete od května do července a tehdy se sbírá její kvetoucí nať.
Vrbina, která je dnes bylinou spíše opomíjenou, sloužila odedávna k hojení ran a boláků na pokožce; omýváním postižených míst nálevem nebo přikládáním rozmělněné čerstvé rostliny. Má velmi výrazný protirevmatický účinek – i tehdy se na bolavé klouby a svaly doporučují kašovité obklady nejlépe přes noc. Vrbina sloužila i jako dávná kosmetická bylina, pleťová maska z pomleté rostliny pročišťuje a zvláčňuje pleť a zvyšuje její pružnost. Protože má protizánětlivé účinky, užívá se i jako kloktadlo při zánětech v ústech a krku.
Vnitřně se vrbina penízková užívá proti průjmům. Tlumí nadměrnou menstruaci. Má všeobecně posilující vlastnosti.
Dříve se předepisovala i proti vnitřnímu krvácení. Používá se většinou ve směsích a kromě chronické zácpy nejsou známé žádné kontraindikace.

Přihlásit