Test špaget 2014

Publikováno v časopise 7/2014

Nasypat do hrnce, uvařit, scedit. Příprava špaget je snadná, možná i proto jich Češi jedí rok od roku více. Jaké jsou špagety z českých obchodů? Ani slabé, ani vynikající, jak ukázal náš test. Žádný z 30 hodnocených výrobků nedosáhl na naši nejvyšší známku. Vzhledem k četnému zastoupení špaget z Itálie to bylo zklamání. Naopak příznivým poselstvím je, že co do obsahu obávaných mykotoxinů vyhověly všechny testované výrobky hygienickým limitům EU.

Jestliže by se rostoucí spotřeba určité potraviny dala považovat za doklad změny stravovacích zvyklostí v České republice, pak by názorným příkladem takové změny byly těstoviny. Údaje Českého statistického úřadu to říkají jasně. Zatímco v roce 1989 každý Čech v průměru snědl 3,1 kilogramu těstovin, v roce 2012 už to bylo 7,1 kilogramu. Přepočteme-li spotřebované množství na porce, znamená to, že každý Čech každý týden v průměru zkonzumuje jednu až dvě porce těstovin. Jakou mají kvalitu? Pro test jsme zvolili špagety.

Nabídka špaget v českých obchodech je velmi široká. S ohledem na surovinové složení jsme nakoupili bezvaječné špagety semolinové (15 výrobků), které jsou z hrubě mleté krupice odrůd pšenice tvrdé, pak bezvaječné špagety z pšenice měkké, označované na obalu jako pšeničné (5 výrobků), a dále špagety celozrnné, rovněž bez přídavku vajec (6 výrobků). Vaječné těstoviny byly zastoupeny čtyřmi výrobky. Dodejme, že všechny špagety byly sušené.

Potravinářská vyhláška ukládá, že obsah vlhkosti v sušených těstovinách nesmí překročit 13 procent. I tomuto požadavku jsme proto při laboratorních analýzách věnovali pozornost. Zajímala nás samozřejmě senzorika a technologické vlastnosti, u vaječných špaget pak i obsah vajec. Dále jsme měřili obsah plísňového jedu deoxynivalenolu, protože těstoviny jsou po chlebu a pečivu další nejrizikovější potravinou co do výskytu tohoto mykotoxinu.



Přihlásit