Léčivá síla rostlin: Majoránka zahradní (Majorana hortensis L.)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 22.10.2007    Publikováno v časopise 10/2007

Všeobecně známé a oblíbené koření má svou pravlast na africkém kontinentě, pravděpodobně v Libyi. Odtud se přes Egypt rozšířila do zemí antické kultury. K nám se dostala ve středověku. Je to rostlina ve své domovině vytrvalá, dorůstající coby dřevnatý keřík až do výšky 50 cm. U nás se pěstuje jako jednoletka, protože je citlivá na mráz. Rostlina má díky velkému obsahu silic své typické aroma. Sbírá se nať těsně před rozkvětem rostliny.
Majoránka má zejména celkově zklidňující účinky. Zklidňuje střeva, křečovité břišní bolesti, nadýmání při dyspeptických potížích.
V trávicím traktu působí desinfekčně, protizánětlivě a mírně močopudně. Osvědčila se i při nevolnostech při cestování – tzv. kinetózách.
Mírné sedativní vlastnosti se uplatní při stresech, problémech s nespavostí, migréně a pocitech slabosti. Jemně snižuje tlak a rozšiřuje cévy. Majoránka se podává hlavně ve formě nálevu, samostatně i v kombinaci s podobně působícími bylinami.
Zevně působí majoránka protizánětlivě. Je možné ji použít jako kloktadlo při zánětech v dutině ústní. Silice zvyšuje i antiseptické a hojivé účinky měsíčkové masti. Ze dvou dílů majoránky a jednoho dílu slézu lze připravit obklady pro pleť postiženou akné.
Vyzkoušejte proti únavě majoránkovou koupel, kterou připravíte jemným čtvrthodinovým povařením tří hrstí majoránky ve třech litrech vody. Přecezený odvar nalijte do lázně.

Přihlásit