Léčivá síla rostlin: Devětsil lékařský (Petasites hybridus )

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 3/2006

Časnou jarní bylinou je devětsil, který brzy zjara vyráží ze silných oddenků jednoduché šupinaté stvoly, které ukončují bohaté hrozny pleťově růžových nebo bělavých květů (v závislosti na stanovišti). Roste u nás hojně hlavně na vlhkých místech a na březích lesních potoků a řek. V době květu je rostlina půlmetrová, posléze, když dozrávají plody, měří až jeden metr! Nejúčinnější částí je za květu sbíraný oddenek, mnoho bylinářů si ale zjednodušuje život a místo pracného vykopávání sbírá i zdravé listy, případně květy.
Jméno byliny napovídá, že jde o starodávnou léčivku. Její dnešní použití je však díky nepříjemnému zápachu řídké a nedoceněné.
Ve středověku se používal proti moru. Ten nás dnes naštěstí netrápí, takže můžeme zevně použít devětsilový list spařený a podrcený při léčbě lupenky, při revmatických bolestech nebo na zanícené žíly. Staří Řekové ho dokonce nazývali „kloubovou“ bylinou.
Vnitřně se uplatňuje díky spasmolytickým schopnostem (tlumí křeče) při léčbě dávivého kašle, astmatu a horečnatých onemocněních, dále při křečích nervového původu a na uvolnění epileptických záchvatů. Má také močopudné účinky a pomáhá regulovat látkovou výměnu. Kořen se dříve používal na léčbu střevních cizopasníků, zejména u dětí.

Přihlásit