Více informací o potravinách

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 1/2015

Přelom roku ve znamení velkých změn ve světě potravin. I tak by se dalo nazvat období konce roku 2014 a začátku roku 2015, alespoň co se týče novinek v oblasti označování a tím pádem i informovanosti spotřebitelů. V prosinci vešlo v platnost nařízení Evropské unie o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, v lednu pak začne platit česká novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích. Co se v praxi mění?

Informace na obalech potravin by měly být především čitelnější, v budoucnu pak doplněné o výživové údaje. Byl také rozšířen okruh potravin, u nichž musí být uvedena země původu, zvyšují se sankce za nesprávně označené potraviny a výrobky, které nesplňují kvalitativní požadavky. U nebalených potravin musí být nově uvedeno složení, veškeré údaje musejí být v českém jazyce, vyžadovány jsou také informace o alergenech (které nově musejí být uvedeny i u jídel objednaných v restauraci). Nové povinnosti diktuje evropské nařízení č. 1169/2011 i česká novela zákona o potravinách, která na tyto změny reaguje.

 

Velikost a čitelnost písma

Od poloviny prosince roku 2014 má výrobce povinnost uvádět údaje na obalu tak, aby byly dobře viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Znamená to například, že nesmějí být skryté třeba v záhybu nebo pod obrázkem. Čitelnost je pojata komplexně, včetně písma, jeho barvy, kontrastu a velikosti. Všechny povinné údaje, jako je název, seznam složek, zvýrazněný název alergenu, čisté množství potraviny, datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti, země nebo místo původu a další, budou uváděny písmem o velikosti, která se odvozuje od malého písmene „x“, jehož minimální velikost musí být 1,2 mm.

 

Novinka pro velké hráče

Provozovatel potravinářského podniku, jehož tržby na území České republiky přesahují 5 miliard korun, je povinen viditelně a čitelně zpřístupnit při vstupu do prodejny a oznámit Ministerstvu zemědělství ČR seznam pěti zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí odebírá a které v České republice uvádí na trh.

Zdroj: Zákon č. 110/1997 Sb. v aktualizovaném znění

Informace o nebalených potravinách

Až do konce roku 2014 mohla nastat tato situace: V řeznictví u pultu vybíráte z párků vystavených pod sklem vitríny, ale víc než název zboží a jeho cenu u nebalených výrobků nezjistíte. Který z nich obsahuje nejvíc masa, to je zahaleno tajemstvím. Přitom právě to je pro mnohé klíčová informace o kvalitě nabízeného zboží. Uvědomili si to i čeští zákonodárci a od Nového roku je situace jiná. Nejen u párků, ale i u dalšího nebaleného zboží nově platí, že v obchodech s potravinami musí být v těsné blízkosti umístěn čitelný údaj o množství hlavní složky v hmotnostních procentech a také informace o výrobci.

Nově je třeba také uvádět, zda nebalená potravina obsahuje nějaký alergen, což se týká i jídel nabízených v restauracích. Pro balené výrobky platí, že tyto látky musejí být ve složení zvýrazněny.

 

Potraviny s rodokmenem

Od 1. dubna 2015 by se vám už nemělo stát, že si půjdete koupit vepřové maso a obsluha na vaši otázku týkající se jeho původu jen pokrčí rameny. V souladu s požadavky nařízení EU má být spotřebitel informován o zemi nebo místě původu čerstvého, chlazeného nebo zmrazeného masa vepřového, skopového, kozího a drůbežího. Dosud tato povinnost platila pouze pro maso hovězí a ryby, ovoce a zeleninu, med a olivové oleje. V případě hovězího budeme také informováni o tom, kde se skot narodil, kde byl chován a poražen. Dobrovolně může výrobce sdělit, zda bylo zvíře před porážkou omráčeno.

 

Zajímavé informace o složení potravin lze najít už dnes na webových stránkách www.nutridatabaze.cz, kde je možné konkrétní potravinu vyhledat podle několika kritérií. V této databázi jsou zpřístupněná data o průměrném složení více než 500 potravin a jejich počet se bude postupně rozšiřovat a aktualizovat.

Maso, masné výrobky a ryby

Když už je řeč o masu, příloha evropského nařízení také určuje přesné požadavky na jednotlivé druhy mletého masa – maximální obsah tuku a poměr kolagenu a bílkoviny. Nařízení dále stanovuje, že masné výrobky, masné polotovary a produkty rybolovu, u kterých by se spotřebitel mohl domnívat, že jsou vyrobeny z jednoho celistvého kusu masa či ryby, ale ve skutečnosti jsou tvořeny více složkami, musejí být označeny výrazem „ze spojených kousků masa“ nebo „ze spojených kousků ryb“.

Na přidanou vodu v kusu masa nebo ryby bude muset být spotřebitel upozorněn už v názvu potraviny, tedy nejen ve výčtu složek. Týká se to masných a rybích výrobků či polotovarů, které mají podobu krájeného masa, kusu masa, plátku či porce, filé či celé ryby a bylo do nich přidáno více než 5 % vody (láku).

Na balených zmrazených produktech rybolovu, zmrazeném mase a masných polotovarech je nově stanovena povinnost uvádět datum zmrazení.

 

Další novinky za dva roky

Součástí unijního nařízení je i povinnost nově zveřejňovat určené výživové údaje. Tato část ale začne platit až od 13. prosince 2016, výrobci totiž dostali čas na přepracování svých obalů. Balené potraviny budou muset obsahovat tyto povinné výživové údaje v následujícím a nezměněném pořadí: energetická hodnota, množství tuku (z toho nasycených mastných kyselin), sacharidů (z toho cukrů), bílkovin a soli.

Množství energie a živin se bude uvádět ve 100 g nebo ve 100 ml dané potraviny, aby si spotřebitel mohl porovnat výrobky o různě velkých baleních. Nebude tedy dostačující, když výrobce uvede pouze údaje pro tzv. porci. Ani nebude možné místo obsahu soli deklarovat jen množství sodíku, jak to někteří výrobci činili ve snaze zkreslit skutečnou slanost potraviny. Připomeňme, že celkový obsah soli lze vypočítat tak, že množství sodíku znásobíme koeficientem 2,5. Je třeba podtrhnout, že údaje o energii a živinách se vztahují na potravinu ve stavu, v němž je prodávaná.

Výrobce může povinné výživové údaje dobrovolně doplnit o jednu nebo více z těchto živin: mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy (sladidla), škrob, vlákninu a vitamíny nebo minerální látky přítomné ve významných množstvích.

U nebalených výrobků bude mít spotřebitel právo pouze na informace o energetické hodnotě nebo na údaje o energetické hodnotě, obsahu tuků (z toho nasycených mastných kyselin), cukrů a soli.

 

Co je česká potravina?

Otázka, na kterou dnes neexistuje jasná odpověď. Definice české potraviny v zákoně chybí a prodejci si ji mohou vysvětlovat různě. Penny Market zašel v roce 2012 dokonce tak daleko, že pod visačkou „Česká kvalita“ s vyobrazením vlajky České republiky nabízel potraviny s jasnou informací na obalu o polském, německém, rakouském, řeckém, italském, francouzském nebo slovenském původu. Státní zemědělská a potravinářská inspekce vyhodnotila takové označování za klamavé a řetězci udělila pokutu ve výši 600 tisíc korun. Přesto se kontroloři se stejnou praxí setkali u stejného prodejce i letos a v prosinci informovali o zahájení nového správního řízení.

V případě označování českého původu potravin však nemusí jít o vyslovené klamání jako v tomto případě. Problém je, že nikdo neví, jaké atributy by měla česká potravina splňovat. Řešení chce nabídnout Ministerstvo zemědělství ČR, které slíbilo přesnou definici v zákoně. Nyní je finalizován návrh vyhlášky, která počítá se třemi podmínkami: potravina musí být vyrobena na území ČR, provozovatelem potravinářského podniku usazeným na území ČR, a při výrobě musí být použito nejméně 75 procent složek pocházejících z Česka.

Přihlásit