Nové potravinářské předpisy

Obsah říjnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2024 Obsah říjnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2017

Dříve, než přišel konec roku 2016, vyšla ve sbírce zákonů trojice nových potravinářských vyhlášek. Jedna upřesňuje označení na obalech a dvě zbylé nově upravují mléčné výrobky a koření. Zavádí se v nich řada změn, které se promítnou i do složení některých potravin.

Od 1. ledna 2017 získalo sousloví „česká potravina“ zcela konkrétní význam. Už dříve zákon o potravinách určil, že od Nového roku se tak smějí označit pouze výrobky, které zcela, anebo z určité části pocházejí z českých surovin. Kompletně české musejí být jednosložkové produkty, například hrách, med nebo víno. U potravin obsahujících vícero surovin se vyžaduje minimálně 75% podíl tuzemských ingrediencí. Nová vyhláška č. 417/2016 Sb. navíc zavádí speciální logo, kterým se mohou české potraviny označit.

Není to však jediná změ­na. Další přijdou letos v červenci a nejzajímavější z nich je rozšíření seznamu „zakázaných“ slov na obalech. V současné době se na obalu, až na vybrané výjimky, nesmějí objevit slova „živý“, „čerstvý“, „přírodní“, „domácí“ a „racionální“. S počátkem letních prázdnin navíc přibude zákaz neodůvodněného vytváření dojmu, že je potravina „vhodná pro děti“ a „dietní“. Taková označení budou vyhrazena potravinám určeným pro zvláštní výživu.

V létě z obalů zmizí i slovo „dia“. Hlavním důvodem je fakt, že každý diabetik potřebuje specifickou dietu, kterou mu musí doporučit jeho lékař, a ne každá potravina označená slovy „dia“ je pro něj vhodná.

Řecký jogurt z české kotliny

Od 1. ledna 2017 vstoupila v účinnost i vyhláška č. 397/2016 Sb., která nově upravuje celou oblast mléčných výrobků, tuků a zmrzlin. Z velké části zůstává vše při starém, vyhláška však reaguje na vývoj trhu a zavádí nové výrobky. Nově se do vyhlášky dostala například definice pařeného sýra nebo prášku k výrobě zmrzliny. O své místo v tabulkách naopak přišlo selské mléko.

Zřejmě nejzajímavější změnou je nová definice řeckého jogurtu a jogurtu řeckého typu. Ty se u nás prodávají již delší dobu, ale dosavadní předpis je nijak neupravoval. Od ostatních je nyní bude odlišovat nikoliv tučnost, ale vyšší obsah bílkovin (nejméně 5,6 %).

Popis řeckého jogurtu v české vyhlášce ale původně u Řeků narazil. Potravinářské vyhlášky se totiž musejí, dřív než úředně vyjdou na svět, ohlásit v Evropské unii a Řekové při té příležitosti vznesli protest. Nelíbilo se jim, že náš předpis dovoloval označení „řecký jogurt“ bez ohledu na zemi původu. S připomínkami se musel autor – ministerstvo zemědělství – vypořádat. Nakonec tak české mlékárny budou smět vyrábět „řecký jogurt“ i nadále, ale zákazníci se budou muset z obalu dozvědět skutečnou zemi původu. Tato nová pravidla budou účinná od července letošního roku.

Novinky mezi kořením

Poslední z trojice nových předpisů je vyhláška č. 398/2016 Sb. upravující koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici. Účinná bude od 1. července letošního roku. Také tato vyhláška reaguje na vývoj trhu, což je patrné zejména na rozšíření kořenářské části. V souvislosti s lednovým testem pepře můžeme dodat, že nová vyhláška rovněž objevila dva nové druhy pepře – pepř sečuánský a nově i pepř červený a růžový jako plod pepřovce. Tím však rozšíření nekončí. Svou kolonku a s tím i související požadavky nově dostala i citronová tráva, máta, pažitka nebo listy koriandru.

Nás potěšila zejména změna v určování kvality mleté papriky. Nově bude stanovena podle barvivosti vyjádřené stupnicí ASTA. Zavedená minima jsou pro lahůdkovou papriku 80, pro sladkou 60 a pro pálivou a gulášovou 40. Mimochodem, všechny námi loni testované sladké papriky (dTest 4/2016) by novým požadavkům vyhověly.
 


Přihlásit