Právo: Zakoupeno na internetu, ale přesto vrátit nelze

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 6.8.2015    Publikováno v časopise 8/2015

Při nakupování na internetu mají zákazníci možnost vrátit zboží bez udání důvodu ve lhůtě 14 dnů. Existují však určité výjimky, u nichž tato možnost neplatí a objednané zboží vrátit nelze. Kdy tomu tak je?

Opakování je matka moudrosti, a tak je pro začátek dobré připomenout jedno staré pravidlo, které znali už Římané. Zní jednoduše: „Smlouvy se mají dodržovat.“ Pokud se tedy rozhodnete něco si koupit a uzavřete smlouvu, předpokládá se, že ji dodržíte a nebudete se chtít bez dobrého důvodu jen tak vyvázat. Spotřebitelům však byla díky evropskému právu dána velká výjimka. Nakupujete-li pro své potřeby, domů nebo pro rodinu a sjednáte-li smlouvu slovy zákona – distančním způsobem, tedy přes telefon, internet nebo i odpovědí na nabídku v katalogu či teleshoppingu, pak můžete od smlouvy do 14 dní odstoupit bez udání důvodu.

To samé platí pro smlouvy uzavírané mimo prostory obvyklé k podnikání. Tento princip jsme v našem časopisu i na webových stránkách probírali mnohokrát. Aby právo nebylo jednoduché, tak z výjimek se tvoří další výjimky, a tak se stává, že z pravidel se stane pěkný guláš, který se pak ve svůj prospěch snaží využít jak obchodníci, tak spotřebitelé. I evropská směrnice, která je do českého práva převedená občanským zákoníkem, na úvod obsahuje výčet situací, na které se nevztahuje. Řeší je jiné předpisy a často by nás stejně ani nenapadlo od takových smluv odstupovat či je uzavírat „na dálku“. Namátkou se úprava distančních smluv a tedy i odstupování bez udání důvodu netýká sociálního bydlení, zdravotní péče, hazardu nebo nemovitostí.

Zájezdy, jízdenky a letenky

Najdou se i jiné situace, které naše spotřebitele každoročně překvapí. Aktuální jsou například zájezdy. Dříve platilo, že cestovní smlouvu (dnes smlouvu o zájezdu) lze uzavřít pouze písemnou formou (tedy zpravidla na papíře s podpisy obou stran). Pokud nebyl papír, smlouva byla jednoduše neplatná. Od takového formalismu zákonodárci upustili a k platné smlouvě stačí „jediný klik“ na internetu. To ostatně v minulosti bylo v praxi celkem běžné a nikdo se příliš nad neplatností smluv nepozastavoval. Když se tedy zaregistrujete na portálu cestovní agentury a objednáte si například „last minute“ zájezd, zákon vám sice umožňuje od smlouvy odstoupit, ale bez sankce to nebude.

Stornopoplatek mnohdy dosahuje výše ceny zájezdu a nerozvážnou objednávku už tak prakticky nelze vzít zpět. Podobně je to s přepravou cestujících. Nakupujete-li jízdenky či letenky přes internet, pozorně si přečtěte obchodní podmínky. Ty mohou upravovat možnost odstoupit od smlouvy a nepoužitou jízdenku vrátit, není to však zákonná povinnost přepravce ani zprostředkovatele.

Potraviny a zboží běžné spotřeby

Další, možná překvapivou, oblastí jsou dodávky potravin, nápojů a tzv. jiného zboží běžné spotřeby do domácnosti. Zde by mohl nastat drobný problém s výkladem termínu věci běžné spotřeby. Pojem je to sice značně neurčitý, ale evropské právo celou oblast vymezuje trochu jinak, a to podmínkou, že takové věci budou spotřebiteli doručovány formou častých nebo pravidelných dodávek. Na nahodilé či příležitostné objednání věcí běžné spotřeby se výjimka vztahovat nemá. Do českého práva to bylo převedeno trochu nešťastně, asi proto, že u nás nejsou pravidelní doručovatelé tak obvyklí. Vtipná se může jevit výjimka, kdy je smlouva uzavírána prostřednictvím prodejního automatu. Zde vlastně také nejednáte přímo s člověkem, ale jakmile vám automat zboží vydá, nemůžete se domáhat toho, aby si ho vzal zpět.

Druhým okruhem výjimek, které upravuje občanský zákoník, jsou situace, kdy se sice uzavírání smlouvy řídí právní úpravou distančního prodeje, ale zákon výslovně říká, že odstoupit nemůžete.

                                             Zboží na míru

Některé výjimky jsou celkem logické. Zboží podléhající rychlé zkáze prostě vracet nelze. Představa, že co týden si objednáváte a vracíte zvadlé květiny nebo potraviny, které jsme nestačili sníst, může u někoho vykřesat jiskru v oku, ale je nereálná a nikdo vám za takové zboží peníze vracet nemusí. Smísí-li se vámi objednané zboží s jiným, například tím, že si necháte namíchat potravinové doplňky přesného složení či si barvu necháte natónovat pigmentem, také si je musíte nechat. Nepřekvapí vás asi ani to, že nelze vrátit zboží, které bylo upraveno na míru podle přání spotřebitele. Nejčastěji se to může týkat třeba oblečení, které si necháte zkrátit z konfekční velikosti, nebo kusu nábytku, který si necháte seříznout na míru.

Něco jiného jsou ale různé sestavy komponentů, které dohromady tvoří určitou věc. Pokud si z dílů, stěn a polic necháte sestavit skříň či obývací stěnu a nejedná se o žádnou speciální úpravu tvořenou jen na přání zákazníka, pak se o výjimku nejedná. Úprava zboží dle přání zákazníka není to samé jako zhotovení věci na zakázku. Vyberete-li si věc z online katalogu a bude-li ji muset někdo vyrobit, lhůta na rozmyšlenou běží od doručení výrobku.

Zboží v uzavřeném obalu

Často se v naší poradně setkáváme se situací, kdy se prodejci snaží využít novou výjimku, která je v občanském zákoníku trochu nešťastně formulovaná. Hovoří o zboží, které je v uzavřeném obalu, a po vyjmutí z obalu není možné jej vrátit z hygienických důvodů. Ustanovení míří na situace, kdy je zboží z hygienických důvodů znehodnocené, neprodejné a mohlo by představovat pro další prodej zdravotní riziko. Jedná se zejména o věci, které se používají k intimním potřebám nebo k osobní hygieně, jako jsou kartáčky na zuby. Ne každý obal, který prodejce označí za uzavřený, má funkci hygienické nebo zdravotní ochrany a roztržení igelitového sáčku, ve kterém se nachází bavlněné tričko, rozhodně nezpůsobí nemožnost tričko po vyzkoušení vrátit. V kamenném obchodě si můžeme zboží (i plavky či spodní prádlo) před zakoupením vyzkoušet a u objednávek z internetu nám k tomuto účelu slouží čtrnáctidenní lhůta.

Kupujeme-li hudbu, video či počítačové programy, lze je vrátit jen do okamžiku, než porušíte jejich původní obal. Když je nechcete na hmotném nosiči (CD, DVD, blue-ray…) a po zaplacení si je stahujete rovnou do počítače, pak můžete odstoupit jen do chvíle, než stahování začne. Těžko by prodejce zabránil, aby se obsah kopíroval a spotřebitel si tak udělal prakticky bezplatnou půjčovnu. Z podobných důvodů se do výjimek řadí i noviny, periodika a časopisy, nikoliv ale knihy.

Služby

S rozmyslem je třeba objednávat služby jako je ubytování, doprava, stravování nebo jiné náplně volného času, kdy je určeno, v jakém termínu budou poskytnuty. Zde nemusí být jednoduché se vyvázat a podnikatel může chtít, abyste zaplatili službu, kterou jste si objednali, i když ji nakonec nebudete moci využít. Lístky do kina, na koncerty či na sportovní utkání, které nemůžete po zakoupení využít, je pak lepší někomu přenechat, protože neumožní-li to poskytovatel služby ve svých podmínkách sám, nemusí přijmout odstoupení od smlouvy.

Pozvete-li si domů po telefonu opraváře, rovněž uzavíráte smlouvu, kterou nelze zrušit bez udání důvodu. Třeba takovou opravu pračky byste vraceli velmi těžko. Na druhou stranu, pokud opravář při své návštěvě „přibalí“ ještě novou vodovodní baterii či náhradní díly, které jste výslovně neobjednávali předem, pak opět máte 14 dní na rozmyšlenou.

Další výjimky

Příliš se v praxi nesetkáváme s tím, že by si spotřebitelé kupovali zboží nebo služby, jejichž cena podléhá výchylkám finančního trhu, ke kterým může dojít během lhůty na odstoupení. Pokud byste si ale jako spotřebitelé chtěli koupit zlaté cihličky a bezprostředně po nákupu by jejich cena spadla na polovinu, máte bohužel smůlu, prodejce jejich původní cenu nemusí vrátit. Podobnou výjimku má i alkohol, který by měl prodejce dodat po uplynutí 30 dnů od jeho zakoupení a jehož cena opět závisí na výchylkách trhu, které podnikatel nemůže ovlivnit.

Pokud by vám někdo tvrdil, že nemůžete vrátit zboží zakoupené přes aukční server jako Aukro nebo E-bay, pak lže. Prodáváli podnikatel, platí pro něho stejná pravidla, jako kdyby prodával na vlastním e-shopu. Zákon upravuje jen nemožnost odstoupit od smlouvy uzavřené ve veřejné dražbě podle zákona, který takové dražby upravuje. Na mysli má například soudní prodej zástavy nebo dražbu věcí, které byly zabaveny exekucí či výkonem rozhodnutí.


Přihlásit