Právo: Prodej a nákup použité věci

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 26.2.2015    Publikováno v časopise 3/2015

Blíží se jaro a s ním i úklid bytu, domu či chalupy. Při něm obvykle zjistíme, že řadu věcí, bez kterých jsme si ještě před nedávnem nedokázali život představit, už nepotřebujeme. Co s nimi? Budete se divit, ale prostřednictvím internetové inzerce jde prodat skoro vše. Nesmíte však zapomínat, že prodejce má své povinnosti.

Občasný domácí výprodej není podnikáním, a tak k němu není potřeba žádného zvláštního oprávnění. Pravidla určuje občanský zákoník a ten není na prodej mezi dvěma občany-nepodnikateli tak přísný. Neuplatňují se pravidla ochraňující spotřebitele, ani se nepoužijí ustanovení o prodeji zboží v obchodě. 

Povinnosti prodávajícího, práva kupujícího

Popisujete-li věc v inzerátu, musí se popis shodovat s jejími vlastnostmi, které by měly odpovídat vlastnostem pro danou věc typickým. Fotka má odpovídat skutečnosti. Jako prodejci nepodnikatelé nemusíte poskytovat žádnou záruku. Pokud to uděláte, berete na sebe závazek, že věc bude po určitou dobu funkční. Má-li ale nabízená věc nějakou vadu, nebo je nadmíru opotřebovaná, měli byste na to upozornit, jinak riskujete, že kupující bude chtít uplatňovat práva z vad. 

Kupující má právo u vás reklamovat pouze takové vady, které jsou na věci v době, kdy ji převezme (byť se projeví později), pokud jste ho na ně předem neupozornili. Reklamovat může věc i v případě, že se neshoduje s popisem.

Kupující ale nemůže s uplatněním vad vyčkávat. Oproti spotřebitelským smlouvám má povinnost si zboží zkontrolovat a případné vady vytknout bez zbytečného odkladu. Pamatujte na to hlavně v případech, že se sami stanete kupujícími přes inzerát. Až na nutnost uplatnit práva z vad rychle, je však jejich obsah podobný tomu, na co jste zvyklí při nákupu od podnikatele. 

Občasný inzerent, který prodává domácí přebytky, nemusí své potenciální zákazníky rozsáhle poučovat o jejich právech a tvořit složité obchodní podmínky. Prodáváte-li své věci přes internet, nemusíte se obávat, že si je kupující doma vyzkouší a nebudou-li se mu líbit, vrátí je bez udání důvodu zpět. Čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy uzavřené na dálku totiž platí pouze v případě, že na jedné straně je spotřebitel a na druhé podnikatel, tedy osoba, která prodává soustavně a za účelem zisku.

Připomeňme, že vady se nerozlišují na opravitelné a neopravitelné, ale na takové, které jsou či nejsou podstatným porušením smlouvy. 

Třeba pokud budete prodávat starý gramofon, o kterém v inzerátu uvedete, že je zcela funkční a hraje jedna báseň, a přitom má prasklé péro a ulomenou kličku, jednalo by se o vadu, která je podstatným porušením smlouvy. Kupující by měl právo od smlouvy odstoupit, požadovat opravu, nebo přiměřenou slevu. Výměna není u použitých věcí možná. Zůstaneme-li u gramofonu, tak vadou, která by byla nepodstatným porušením smlouvy, by mohlo být jeho povrchové poškrábání nebo třeba chybějící výrobní štítek. Pokud na to však jako prodejci předem neupozorníte, měl by kupující právo na opravu či slevu.

Nákup použitého zboží od podnikatele

Řekli jsme si, na co si dát pozor při prodeji a nákupu mezi dvěma nepodnikateli. Co když si ale někdo z prodeje použitého zboží udělá živnost? Pak se pravidla zásadně mění – z prodejce se stává podnikatel a z jeho nabídek obchod. Takoví prodejci se na inzertních nebo aukčních serverech často „maskují“ za sběratele nebo na svůj podnikatelský charakter příliš neupozorňují. Nakupujete-li například na Aukru, podívejte se na profil prodejce. Pokud má někdo tisíce hodnocení, desítky aktivních aukcí a profil „superprodejce“, pak bude s největší pravděpodobností podnikatel. Ověřit si ho můžete podle jména v živnostenském rejstříku na adrese www.rzp.cz

Prodej použitých věcí spotřebitelům se moc neliší od běžného prodeje, na který jste zvyklí z obchodů či e-shopů. Nákup přes internet si můžete do 14 dnů rozmyslet a prodávající vás o tomto právu musí informovat. Trochu se liší práva při reklamaci – u použitého zboží v zásadě není možná výměna, proto tam, kde by jinak přicházela v úvahu, má kupující pouze právo na přiměřenou slevu. U použitých věcí může obchodník zkrátit zákonnou lhůtu pro reklamaci, a to až o 12 měsíců, tedy na jeden rok oproti běžným dvěma.

Nákup od nevlastníka

Nákup použité věci s sebou nese ještě jedno riziko, kterému právníci říkají převod od neoprávněného. Jde o situaci, kdy někdo prodává něco, co není jeho, a vy věříte tomu, že mu nabízená věc patří a nic nenasvědčuje opaku. Nakupujete takzvaně „v dobré víře“.

Pokud kupujete věc od podnikatele, obecně platí, že vám může prodat i to, co není jeho, a pokud jste v dobré víře, věc nemusíte vracet původnímu majiteli. Jenže zákon z tohoto pravidla vyjímá podnikatele, kteří běžně obchodují právě s použitými věcmi. Když se v tomto případě ukáže, že věc nebyla jeho, protože byla kradená nebo ztracená, musíte ji vrátit původnímu majiteli, pokud se o ni do tří let přihlásí. 

Když si tedy koupíte auto v autobazaru, což je bezpochyby podnikatel, který běžně použité věci prodává, pak až tři roky od koupě může přijít původní majitel s tím, že vůz mu někdo ukradl a vy jej musíte vrátit. Neplatná je tím pádem celá kupní smlouva, protože provozovatel bazaru nepřevedl platně vlastnické právo. Máte tudíž nárok na vrácení peněz, ale dostat se k nim nemusí být úplně jednoduché. 

Pozor také na nákup v různých zastavárnách či bazarech. Nakupujete-li autorádio, ze kterého ještě „čouhají dráty“, těžko budete prokazovat, že jste jej koupili v dobré víře.

Pokud věc nekupujete od podnikatelů, můžete se stát vlastníkem, i když prodávající neměl právo věc prodat. Jako kupující však musíte opět prokázat dobrou víru v oprávnění prodejce. Když ale původní majitel prokáže, že věc ztratil nebo mu ji někdo ukradl, musíte ji vrátit. Věc však můžete takzvaně vydržet, což znamená, že i ukradená věc, kterou jste nabyli v dobré víře, se může stát vaším vlastnictvím po třech letech oprávněné držby. 


Přihlásit