Život bez odpadu

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 6/2018

Pláže na různých místech planety začínají připomínat smetiště. V moři se pohybuje tolik plastu, že ho tam bude v roce 2050 podle odhadů více než ryb. V červnovém vydání se můžete dočíst o mikroplastech, které jsme našli v mořských plodech a soli. Nejen to vede mnohé lidi k zamyšlení, zda a jak je možné vytvářet odpadu co nejméně.

S krabičkou do supermarketu

Může zákazník požadovat, aby mu u pultu s lahůdkami a uzeninami v supermarketu navážili potraviny do jím přinesené krabičky?

Zákon ukládá obchodníkům s ohledem na hygienu balit výrobky do vhodných obalů či takové obaly poskytovat při samoobslužném prodeji. To ovšem nevylučuje možnost zabalit zboží do obalu přineseného zákazníkem. Nicméně z obavy, že takový obal může kontaminovat zákazníkem kupované potraviny, vybavení obchodu či další zboží, některé obchody přinesené obaly neakceptují. Zákaz mohou mít obchodníci obsažený i ve svých vnitřních předpisech.

Pro vědomou snahu o snížení množství produkovaného odpadu se vžil zastřešující pojem zero waste, tedy nulový odpad. Dokonale bezodpadový život je přitom spíše nedosažitelným ideálem než realitou. Cílem iniciativy zero waste je přiblížit se tomuto ideálu co nejblíže. První nesmělé krůčky v omezení odpadu a plýtvání činí také Evropská komise a vlády různých států, ale ti, kteří se dali na životní styl bez odpadu, jsou napřed. Zero waste pomáhá snížit odpad v domácnosti, minimalizovat jej a v konečném důsledku vede nejen k šetření životního prostředí, ale i financí.

Jedna z hlavních propagátorek tohoto životního stylu Bea Johnsonová dokáže vměstnat roční odpad čtyřčlenné rodiny do malé zavařovací sklenice. A rozhodně není jediná. Zní to jako příjemný rozdíl oproti vynášení pytlů s odpadem obden, ale jak na to?

Zero waste se řídí pěti základními pravidly pro úpravu domácnosti i aktivit mimo ni – od kuchyně a koupelny přes šatník, kancelář až po vybavení pro děti. V češtině můžeme pravidla označit jako „pět Z“: zamítnout, zredukovat, zužitkovat, zrecyklovat a zkompostovat. Celou tuto filozofii si pak lze představit jako odpadovou pyramidu – nejvíce věcí je třeba zamítnout, co nelze, je nutné zredukovat a úplný zbytek zkompostovat.

Zamítnout, co není potřeba

Konzumní společnost si navykla hromadit věci, k životu je jich ale ve skutečnosti potřeba mnohem méně. Lidé kupí majetek často jen proto, že něco bylo zrovna ve slevě. Potraviny se mohou zkazit a pak se vyhodí. Ošacení leží ve skříni a oblečete ho jen několikrát za rok. Občas stačí, aby si soused pořídil nový model telefonu, a už ho kupujeme taky, abychom nebyli pozadu, i když starý pořád dobře slouží. Základním krokem pro zamezení vytváření zbytečného odpadu je proto nehromadit doma množství věcí, které jsou k ničemu, a nenahrazovat staré novým jen kvůli módním trendům či rozmaru.

Cílem tohoto kroku je eliminovat množství věcí již ve fázi jejich pořizování. Kupovat jen to, co je nutné, což pro každého představuje trochu jinou laťku. Každý člověk a domácnost má jiné potřeby. Užitečná je také úprava některých návyků. Patří sem například snaha o bezobalové nákupy. Opravdu je nutné vzít si pokaždé nový mikrotenový sáček na banány nebo na jeden kus papriky? Je nezbytné chodit si každé ráno pro kávu do plastového kelímku? Nelze vymyslet nějaká alternativa? Třeba vlastní textilní taška nebo opakovatelně použitelný kelímek na kávu?

Na trend snižování zbytečného odpadu reagují i obchodníci a postupně se rozrůstá počet obchodů, které nabízejí prodej potravin a drogistického zboží do přinesených nádob a obalů. Vyžaduje to sice důkladnější přípravu na nákup, musíte si promyslet, co budete kupovat, v jakém množství a v čem si to odnesete, ale zase nebudete pořizovat zbytečně nic navíc.

Zredukovat, co je potřeba

Zatímco první krok je přestat domů nosit nepotřebné věci, mnoho jich je v domácnosti již z dřívějška. Některé věci prostě nelze odmítnout, ale je možné snížit jejich množství. Dobrým příkladem může být kuchyně. Nepráší se na některé hrnky a příbory? A co šatník? Neleží vzadu ve skříni schovaný nenošený svetr?

Nejúčinnější cestou, jak zredukovat to, co je k životu nutné, je vzít si postupně každou jednotlivou věc a roztřídit ji podle toho, zda se používá, zda je potřeba a jestli přináší svému majiteli radost. Pokud ne, je možné ji vyřadit. Cílem ovšem není naplnit několik odpadkových pytlů a ty hodit ke kontejneru. To, co se zredukuje u jednoho člověka, může najít uplatnění u jiného. Existuje nepřeberné množství bazarů, webových stránek a aplikací, kde je možné nabídnout své věci, ať už zadarmo, za odvoz, nebo za peníze. Přebytečné věci lze věnovat na charitu, zúčastnit se výměny (takzvaného swapu) či darovat přátelům třeba k Vánocům či narozeninám.

Zužitkovat, co jde spotřebovat

To, co zbyde po zamítnutí a zredukování, je třeba co nejlépe využít. Na internetu najdete obrovské množství tipů a triků, jak zužitkovat například některé potraviny do posledního kousku. Z mrkvové natě lze udělat lahodné pesto do salátů, slupky od zeleniny lze schovávat do mrazničky a pak z nich udělat vývar. Pomůže také ukládání potravin s nejdelší trvanlivostí dozadu, aby měl člověk na očích ty, kterým brzy skončí záruka. Toto pravidlo se nejlépe aplikuje právě v kuchyni, kdy vede spolu s předchozími dvěma pravidly k zastavení plýtvání jídlem.

Krok číslo tři je ovšem přenositelný i na všechny další součásti života. Většího zužitkování se dá docílit tím, že se tuby v koupelně nevyhodí hned, jakmile jejich obsah nejde lehce vytlačit, téměř vymydlená mýdla se spojí do nové hmoty, donošené tričko se použije na hadr a podobně. Poslední příklad zasahuje trochu už do dalšího pravidla: zrecyklovat.

Deset tipů pro redukci odpadu

  • Nekupujte nápoje v plastových lahvích, pijte kohoutkovou vodu.
  • Noste při sobě plátěnou tašku/síťovku na nákup.
  • Nakupujte co nejvíce věcí bez obalu, případně dávejte přednost potravinám a kosmetice baleným ve skle místo plastu.
  • Na poznámky nebo na kreslení pro děti využívejte z jedné strany potištěné, již nepotřebné papíry.
  • Nalepte si na schránku naši samolepku, že si nepřejete dostávat reklamu. Zašleme vám ji zdarma.
  • Nahraďte papírové kapesníky látkovými.
  • Nahraďte porcovaný čaj v sáčcích sypaným.
  • Nepoužívejte jednorázová holítka.
  • Staré oblečení může po vyřazení sloužit jako utěrka.
  • Kupujte stáčenou drogerii do již použitých obalů.

Zrecyklovat, nebo upcyclovat?

Recyklováním se v tomto případě nemyslí jen to, že se všechny obaly, které zbyly například od okurek, vyhodí do tříděného odpadu s pocitem, že se dále zpracují, a staré materiály se přetvoří ve zcela nové.

V životním stylu bez odpadu se kreativitě meze nekladou a oblast recyklace je tou nejlepší ukázkou. Cílem je využití toho, co se nepodařilo zamítnout, zredukovat ani zužitkovat, zcela novým způsobem. Sklenici od okurek je samozřejmě možné použít na domácí zavařeninu, jak nabízí předchozí pravidlo, ale pokud se jich nahromadí více, dají se zužitkovat i zcela jinými způsoby, například z nich raději vytvořit svícny, než aby se vyhodily do kontejneru na sklo.

Tomuto procesu se říká upcycling, což znamená využití starých a nepotřebných produktů novým způsobem. Na rozdíl od klasické recyklace je tedy zachován původní materiál, z něhož lze ale vytvořit nový produkt s přidanou užitnou hodnotou. Základy upcyclingu položil již v devadesátých letech minulého století Reiner Pilz, v teorii pak jeho myšlenku dopracovali ve svých knihách architekt William McDonough a chemik Michael Braungart. Přeborníky v této disciplíně ovšem byla (a je dodnes) i řada českých kutilů, kteří dokážou ze zavařovaček postavit třeba i skleník. Upcycling jde každopádně s nulovým odpadem ruku v ruce, protože obojí se v konečném důsledku snaží dosáhnout racionálního udržitelného rozvoje.

Zkompostovat, co zbylo

Posledním bodem pyramidy nulového odpadu je kompostování. To se týká především potravin, respektive zbytků z nich, které už nelze nijak dále zužitkovat. Vezměme si třeba zmiňovaný příklad vývaru ze zbytkových řádně očištěných slupek. Po vyvaření již nejsou k ničemu. Než je vyhodit do směsného odpadu, kde bude zabráněno jejich správnému rozkladu, je vhodnější zvolit variantu kompostování. Kompost přitom už dávno není záležitostí pouze těch, kteří mají vlastní zahrádku. V mnoha městech po celé republice lze najít koše na bioodpad nebo přímo venkovní komposty. Stačí se informovat u společnosti, která má v daném městě na starosti sběr a zpracování odpadu, na možnost nakládání s kompostem. Pokud dané město nic nenabízí, je možné si domů pořídit kuchyňský kompostér. Existuje jich hodně a každý je vhodný pro jiný typ zbytků jídla. Při správném používání z něj nejde žádný zápach.

Na konci může zbýt přeci jen malý odpad, který se nepodařilo podle pravidel eliminovat – to je ona malá sklenice Bey Johnsonové ročně. Začátečníkovi ale stačí třeba jen nenaplnit celý koš každý den jako dříve.


Přihlásit