Zachraňme se před sebou

Obsah dubnového vydání

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2019 Obsah dubnového vydání

Vydáno: 28.3.2019    Publikováno v časopise 4/2019

Jarní rozpuk nám po zimě ukazuje krásy přírody. Zapomínat bychom ale neměli ani na ničivé šrámy, které lidstvo zanechává na naší jedinečné planetě. V následujícím měsíci proto nejen v České republice proběhne řada environmentálních akcí, které nám vliv civilizace připomenou symbolicky i na vlastní kůži.

Hodina Země

Ještě před koncem března lidé po celém světě zažijí temnou Hodinu Země. Zhasnutá světla možná při přímém pozorování upoutají hlavně tím, jak člověk deformuje podobu noci. Symbolický akt zhasnutí světel v sobě ale nese mnohem širší poselství o dopadu lidské činnosti na světové klima.

Hodina Země je jedním z mnoha projektů, které připomínají naši enormní spotřebu ve všech oblastech. 30. března bude diskuze zaměřena zejména na šetření energiemi, využívání opakovaně použitelných zdrojů a snížení spotřeby vody, jejíž zásoby se vlivem klimatických změn celosvětově tenčí.

Myšlenka Hodiny Země, které se můžete zhasnutím světel zúčastnit 30. března mezi 20:30 a 21:30 hodinou i u vás doma, vznikla v roce 2007 v australském Sydney. Upozornit měla na klimatické změny způsobené člověkem a už při prvním ročníku přitáhla více než 2 milióny lidí. Poselství Hodiny Země se ale rozhodně netýká jen australského kontinentu. Během dvanácti let tak temnou hodinku začali poslední březnovou sobotu držet lidé po celém světě. Do tmy se noří i mnohé světové památky, kupříkladu egyptské pyramidy, Eiffelova věž, Akropole v Aténách, Bazilika svatého Petra ve Vatikánu, Braniborská brána v Berlíně nebo Big Ben, Tower Bridge a Buckinghamský palác v Londýně.

V České republice vloni Hodinu Země drželo 113 obcí a 83 firem. Řada z nich navíc uzavřela dlouhodobé klimatické závazky, ke kterým má akce vést především. Heslo akce „Klima jsme už změnili, teď se pojďme změnit my,“ se ale dotýká i jednotlivců, kteří svým spotřebitelským chováním a preferencemi mohou ovlivnit mnoho.

Kde podporují letošní ročník Hodiny Země, zjistíte na stránce www.veronica.cz.

hodinazeme. Kromě toho, co všechno zhasne, se zde navíc dozvíte i to, jaké dlouhodobé závazky se s potemnělými světly pojí. Na web je přidávají nejen města a firmy, ale i jednotlivci. Inspiraci ke změně můžete získat i na některé z veřejných akcí, které se i letos budou s Hodinou Země pojit.

Ukliďme Česko

Ač se to zdá nepochopitelné, českou přírodu ročně zavalí tisíce tun odhozeného odpadu a stovky černých skládek. Zodpovědnost za chování druhých k přírodě proto každoročně přebírají dobrovolníci, kteří v rámci řady akcí v průběhu roku vyrážejí na úklid. V loňském roce se 3 295 úklidových akcí zúčastnilo 134 854 dobrovolníků. Odstranit se jim přitom podařilo 2 113 tun odpadů.


Hlavní úklidová akce probíhá vždy na jaře, kdy roztátý sníh odhaluje přes zimu nahromaděné smetí. V roce 2019 bude hlavním dnem sběru odpadů sobota 6. dubna, na kterou se už chystá bezmála 700 akcí po celé republice. Hlavní organizátoři akce všem dobrovolníkům distribuují nutné pomůcky pro sběr, jako jsou pytle a gumové rukavice. Tomu pomáhá početná skupina 600 místních organizátorů, kteří jednotlivé úklidy svolávají a prostřednictvím hlavního štábu Ukliďme Česko pro dobrovolníky zajišťují potřebný materiál. Aby ho pořadatelé jednotlivých akcí mohli zajistit dostatek nebo si ověřit budoucí účast, vyplňují dobrovolníci na stránkách www.uklidmecesko.cz přihlašovací formulář a vybírají si úklidovou skupinu.

Ukliďme Česko svolává k dobrovolnému úklidu od roku 2014 a snaží se dosáhnout co nejvyšší profesionality. Přihlášení dobrovolníci jsou proto informováni, jak předcházet rizikům např. při sběru u silnice nebo při manipulaci s nebezpečnými předměty, ať už se jedná o rozbité sklo, mrtvá zvířata nebo injekční stříkačky. Na černé skládky se navíc často dostane i nebezpečný azbest, jehož vlákna při proniknutí do plic mohou způsobovat rakovinu. I na jeho běžné podoby a rizika se proto iniciátoři snaží dobrovolníky předem upozornit. Po akci pak její účastníci mohou na webu Ukliďme Česko sdílet své názory.

Na webových stránkách naleznete také interaktivní mapu akcí, do kterých se můžete zapojit. Uklízet se chystají jednotlivci, organizované skupiny, obce, firmy i školy. Na mapě díky propojení s projektem ZmapujTo naleznete i problémová místa, na která uživatelé upozorňují prostřednictvím mobilní aplikace. Hlášení se mohou týkat černých skládek, drobných nepořádků i odstavených autovraků. Do administrace ZmapujTo mají navíc možnost vstupovat obce, které mohou spravovat a rychle řešit hlášení občanů. ZmapujTo je možné využít k upozornění měst, obcí a dalších institucí na 2 379 místech naší vlasti.

Den Země

Stálicí mezi ekologickými událostmi je Den Země, který si připomeneme 22. dubna. Jeho základ položily v roce 1970 milióny lidí, kteří vyrazili protestovat proti negativním dopadům stopadesátiletého industriálního vývoje. V té době narůstal počet důkazů, že průmyslové znečištění a užívání pesticidů působí snížení biodiverzity a dopadá i na vývoj dětí. Protesty, které se konaly právě 22. dubna, donutily politiky ve Spojených státech jednat. Ještě téhož roku tak vznikla Agentura pro životní prostředí EPA (Environment Protection Agency) a byly přijaty zákony o ochraně vodních zdrojů a ohrožených druhů zvířat.

Právě druhová ochrana je tématem letošního ročníku Dne Země. V současnosti celosvětově vymírá nejvíce druhů od vymizení dinosaurů před 60 milióny let. Tentokrát je ale příčinou sám jeden z živočišných druhů – člověk. Kácení lesů, klimatická změna, úbytek původních přírodních prostředí, neudržitelné zemědělství, znečištění a užívání pesticidů nebo pytláctví – to vše, a nejen to má dalekosáhlé důsledky.

Vymírání druhů je sice do jisté míry běžné, pouze ale do počtu asi pěti druhů ročně. Jenže v důsledku lidského působení ročně vyhyne mezi tisícem až deseti tisíci druhy. Mnoho z nich přitom vymizí dříve, než vědci vůbec odhalí jejich roli v životním prostředí. Ze srovnání dlouhodobých výzkumů hmyzu za posledních 40 let navíc vyplývají alarmující předpovědi, podle kterých by až 40 procent hmyzích druhů mohlo v příštích desetiletích zcela vyhynout. Nejvíce postiženi by přitom měli být motýli, včely a půdní druhy napomáhající rozkladu. Dopad na ekosystémy by tak byl katastrofální – právě hmyz totiž tvoří základ většiny z nich. Ne nadarmo se tak mottem letošního ročníku Dne Země stala věta Rachel Carsonové „V přírodě nic neexistuje samo o sobě“. Její kniha Silent Spring měla odstartovat environmentální hnutí ve Spojených státech.

Do Dne Země se podle pořadatelů každoročně zapojuje více než miliarda lidí ze 192 zemí světa, a jde tak o největší občanskou akci na světě. V Den Země se konají pochody, petiční akce, setkání s politiky, sázejí se stromy či probíhají veřejné úklidy. Na stránce www.earthday.org lze přijímat závazky ke zlepšení vlastního chování k planetě v různých tematických oblastech jako boj proti pesticidům, za ochranu velryb či proti nadbytečnému plastu zaplavujícímu planetu.

Loňský ročník, zaměřený na plastové znečištění, byl součástí velkých změn i v připravované legislativě Evropské unie. Jednorázové plastové výrobky jako nádobí, příbory, brčka či vatové tyčinky by se podle Evropské komise od roku 2021 již neměly dostat na evropský trh. Regulace vyžadující zpětný odběr by se navíc měly týkat i použitých cigaretových filtrů, které kromě škodlivin z cigaret obsahují i plast. Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) pak v lednu 2019 přišla s návrhem zákazu mikroplastů používaných například v kosmetice, detergentech a zemědělských hnojivech.

Plastů se začala zbavovat i Česká republika. Od začátku roku 2018 platí zákaz bezplatného vydávání igelitových tašek k nákupům. Ministerstvo životního prostředí navíc jako předvoj k dalším změnám v legislativě, kterým předchází zdlouhavá odborná i politická diskuze, spustilo projekt #dostbyloplastu, do kterého se na webu www.cr2030.cz se svými závazky k omezení zbytečných plastů hlásí firmy, úřady i jednotlivci.


Přihlásit