Zdravé nezdravé potraviny

Obsah listopadového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 11/2020 Obsah listopadového dTestu

Publikováno v časopise 4/2011

Člověk se může stravovat nezdravě a přitom dostat do těla kompletní dávku vitamínů a minerálů. Váhu pak ale raději obcházejte obloukem.

Kdo se bude ládovat pouze hamburgery, hranolky a pizzou, zapíjet to pivem a zajídat čokoládou, musí počítat s tím, že se mu v organismu prudce zvýší úroveň soli, cukru a tuků. Na druhé straně však tyto a jim podobné pamlsky obsahují kompletní soubor 18 vitamínů a minerálů ze seznamu doporučené denní dávky, tzv. RDA, které lidské tělo potřebuje pro své zdraví. Tak to aspoň tvrdí etikety, na kterých je uvedené složení těchto potravinových výrobků.

Dodejme, že vyhovět požadavkům RDA dokáže v daném stravovacím modelu pouze bumbrlíček. Na vlastní kůži si to vyzkoušel redaktor britského listu Daily Mail Stefan Gates. Jeho kuchyňský stůl se ráno prohýbal pod horou zmrazené pizzy, brambůrků, burských oříšků, čokolády a jiných dobrůtek. Jejich souhrnná kalorická hodnota čtyřikrát překročila redaktorův obvyklý příjem potravy. Když o půlnoci konečně ulehl s plným žaludkem, čekal ho neklidný spánek a po něm ranní nevolnost z přejedení. A to všechno jen proto, že si chtěl ověřit, zda je v průběhu jednoho dne reálné přijmout ve stravě všechny doporučené vitamíny a minerály. V nejbližší samoobsluze proto nejdřív nakoupil různé potraviny, které jsou součástí spotřebního koše. Při jídle se pak orientoval tím, co na nich bylo napsáno.

 

Nejednotné normy

RDA, z anglického Recommended Daily Allowance, v překladu doporučená denní dávka, se ve Velké Británii povinně uvádí na výrobcích pro dětskou výživu. U ostatních potravin je toto značení dobrovolné a má spíše komerční význam. Za zmínku stojí, že ukazatel RDA se v různých zemích liší. Jiné hodnoty mají USA, jiné Velká Británie a jednota nepanuje ani v Evropské unii. Že bychom přece jen neměli stejné žaludky?

Světlo světa spatřil ukazatel RDA v USA za druhé světové války v roce 1943, když tamní lékaři propočítali minimální denní výživovou dávku pro vojáky, které čekalo vylodění v Normandii. Šlo o to, kolik potravin do lodí naložit, aby to konvoje uvezly a lidé nestrádali podvýživou. Po válce se údaje přepočítaly pro civilní obyvatelstvo, když evropské státy strádaly nedostatkem potravin.

Několikrát revidované údaje nakonec přehodnotila Evropská komise v roce 1991. Shodla se na tom, že by se doporučené denní dávky měly odvíjet od věku, pohlaví, hmotnosti a celkového zdravotního stavu lidí. Například zdravý dospělý muž potřebuje osmkrát více železa než tříměsíční miminko.

V České republice nemáme normy pro RDA tak striktně zadané jako v Británii, pro některé vitamíny a mikroprvky nejsou dosud stanoveny. Britské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že normy RDA sice teoreticky existují, ale je prakticky nemožné přijmout je všechny naráz během jediného dne v běžné stravě. Pro ilustraci, za vitamínové tablety utratí Britové ročně 396 milionů liber, v přepočtu takřka 12 miliard korun. Na posedlost britských spotřebitelů žít zdravě zareagoval tamní potravinářský průmysl, který na výrobky uvádí, jaká množství RDA v procentech obsahují. Dávky vycházejí z vlastních výpočtů výrobců, jak redaktorovi potvrdil dlouholetý expert na výživu z tamního ministerstva zdravotnictví. Spotřebitelům tak nezbývá, než věřit tomu, co je na etiketách uvedeno.

 

Není nad pomeranč
Pod oranžovou kůrou pomeranče se skrývá vitamínová bomba, kterou nenahradí žádné pilulky.
Zima na naše zdraví útočí ze všech stran, a tak utrácíme horentní sumy za tablety a doplňky s vitamínem C. Možná zbytečně. Stejnou a dokonce efektivnější službu poskytne obyčejný pomeranč, tvrdí američtí vědci. Zmíněné ovoce s voňavou oranžovou kůrou obsahuje unikátní směs antioxidantů. Jejich společný účinek je proto mnohem efektivnější, než když složky v pilulkách a doplňcích působí jednotlivě, jak zjistili výzkumníci z univerzity Brighama Younga v americkém Utahu.
Antioxidanty zpomalují proces stárnutí buněk a působí jako prevence před nemocemi cév a srdce. Odborník na výživu a potraviny, profesor Tory Parker z univerzity v Utahu, komentuje svůj výzkum takto: „Převaha čerstvého ovoce nad tabletkami je nepochybná. Vše spočívá ve zvláštním koktejlu ingrediencí.“
Odborníci se soustředili na společné působení fenolových sloučenin, nalezených v pomeranči. Tyto biochemické sloučeniny, tradičně spojované s antimikrobiálními vlastnostmi, čerpají rostliny během svého růstu pro vlastní ochranu před nepřátelskými biologickými vlivy a vadnutím. Výzkum ukázal známou pravdu, že komplexní práce má efektivnější účinek.

 

Hrách nebo čokoládu?

Ale zpět do kuchyně redaktora. Ten hned na začátku svého pokusu zjistil, jak příjemné svody čekají toho, kdo se rozhodl stravovat zdravě. Aby například splnil svou denní normu pro příjem hořčíku, mohl si vybrat buď 14 porcí hrachu, nebo 300 gramů hořké čokolády. Hádejte, jak to dopadlo.

Když přišla řada na vitamín C, musel volit mezi dvěma a půl porcemi smažených brambůrků nebo jedním a čtvrt balíčkem řeřichy. A protože redaktor, ač ve službě, seděl doma, mohl si dovolit svou svačinu korunovat plechovkou piva Guinness, čímž současně plně uspokojil denní dávku RDA pro vitamín B12.

Oběd začal dvěma porcemi smažené tresky ve strouhance (fosfor) a pokračoval dvěma třetinami pizzy (vápník). Hamburger dodal železo a velká porce špenátu kyselinu listovou. Dva a půl piškotového zákusku pokryly potřebu ve vitamínu D, půl litru mléka zajistil riboflavin a lososová pasta jód. Čtyři kapustové karbanátky umožnily přísun vitamínu E a čtyři naběračky instantní kaše další vitamín C, jímž byla kaše fortifikována. Plátek jater zabezpečil potřebný zinek, slané buráky biotin, kyselinu pantotenovou a niacin. Protože vitamín B6 nebylo možné najít v hotových výrobcích, za ekvivalent denní RDA nakonec posloužilo šest banánů.

Je překvapivé, kolik zdravých věcí najdeme v hotových potravinách a polotovarech, když začneme bedlivěji studovat nápisy na obalech. Kdo nechce plácat páté přes deváté a přijmout s vitamíny a minerálními prvky i řadu prázdných kalorií, ať si raději dopřeje stravu z čerstvých surovin, zní závěr britského redaktora. Ten sice dokázal během jediného dne přijmout v nepříliš zdravé stravě užitečné a zdraví prospěšné věci, svůj příklad ale rozhodně nedoporučuje k následování. Nadváha nám krásu nepřidá.

 

Alice Pěnkavová


Přihlásit