Co je a není věc?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Většina z nás si věc představí jako něco, na co je možné si sáhnout, co lze prodat, použít nebo zničit. Právo ji však vidí mnohem šířeji a věcí v právním slova smyslu může být i to, co byste za věc asi normálně nepovažovali. Jak to tedy vlastně je?

Nový občanský zákoník pro podnikatele

Dne 1. ledna 2014 nabude účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který sebou přinese mnoho změn ve vztazích mezi podnikatelem a jeho zákazníkem. Připravili jsme seriál článků, který podnikatelům pomůže lépe se zorientovat v nové problematice.

Vyberte si téma, které vás zajímá:

  1. NOZ - Nový občanský zákoník
  2. Co je a není věc?
  3. Informační povinnost
  4. Jak uzavřít smlouvu
  5. Záruka a reklamace

Ledvina versus pejsek

Nový občanský zákoník věc definuje opravdu široce. Věcí je totiž vše, co není osobou a slouží potřebě lidí. Pár výjimek se ale vždy najde - věcí tedy výslovně nejsou části lidského těla, i kdyby byly (jakkoliv to zní morbidně) oddělené. Co to v praxi znamená? Vlastní ledvinu tedy nikdy neprodáte, protože není věcí a nemůže být tedy předmětem platné kupní smlouvy.

Nově se za věc nepovažuje také zvíře, které je podle zákona smyslem nadaným živým tvorem, nikoliv věcí. To ale neznamená, že zvířata nebudeme moci od nového roku prodávat, půjčovat či směňovat. Ustanovení o věcech se na živá zvířata použijí do té míry, kdy to nebude odporovat jejich povaze. Pejska tedy například nepůjde použít jako zástavu.

Příklad: Při mobiliární exekuci se zabavují věci v domácnosti dlužníka. Podle staré právní úpravy byl domácí mazlíček věcí, kterou mohl exekutor zabavit, ocenit a prodat. Takové chování by od nového roku před zákonem neobstálo.

Není věc jako věc

Samostatný předmět, na který si můžeme sáhnout a můžeme jej ovládat, nazývá právo hmotnou věcí. Věcí nehmotnou jsou práva nebo věci bez hmotné podstaty, třeba práva duševního vlastnictví nebo investiční nástroje. Zvláštní kategorií jsou pak přírodní ovladatelné síly, tedy například typicky elektřina. Pokud s nimi lze obchodovat, pak se na ně přiměřeně použijí o ustanovení o věcech.

Věci se dále dělí na movité a nemovité. Nemovitostí je hlavně pozemek a celý prostor nad ním i pod ním. Nově je součástí pozemku i stavba na něm stojící, rostliny vzešlé na pozemku a také vše, co je do pozemku zapuštěno nebo upevněno ve zdech. Od nového roku tedy nebude možné prodat dům tak, aby pozemek pod ním připadl ze smlouvy někomu jinému než stavba. Pokud má dnes stavba jiného majitele než pozemek, pak oba vlastníci mají vzájemné předkupní právo. Věc movitá je pak definována velmi jednoduše - je jí vše, co není nemovitost.

Příklad: Na pozemku pana Sýkory stojí dům pana Vrány. Pokud bude pan Vrána chtít svůj dům prodat, musí jej nejprve nabídnout panu Sýkorovi. Prodat ho může, pokud jej pan Sýkora za požadovanou cenu nebude chtít. Na nového majitele domu pak přechází stejné omezení, jakým byl vázán pan Vrána - bude-li chtít dům v budoucnu prodávat, přednost při koupi má pan Sýkora.

Citová investice

Skoro každá věc má svou cenu, hodnotu vyjádřitelnou v penězích, ale některých si vážíme více ne proto, že jsme za ně hodně zaplatili, ale protože k nim cítíme zvláštní vztah. Starý občanský zákoník příliš nedbal na citový vztah člověka k věci a jinak bezcennou knížku s podpisem našeho oblíbeného autora, považuje pouze za starou knihu, kterou v antikvariátu pořídíme za pár korun. Nově se při ocenění věci má přihlížet i k tomu, že některé věci nelze jen tak vyměnit za jiné a mají pro nás mimořádnou cenu stanovenou s ohledem na náš osobní či citový vztah. Mezi právníky se tomu říká cena zvláštní obliby.


Přihlásit