Jak uzavřít smlouvu

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Nový občanský zákoník má přinést po novém roce do českého právního řádu revoluci. Jde ale něco změnit na způsobu uzavírání smluv? Většina věcí zůstane beze změny, avšak novinky, které zákoník přinese, zjednoduší zažitou praxi.

Nový občanský zákoník pro podnikatele

Dne 1. ledna 2014 nabude účinnosti dlouho očekávaný zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který sebou přinese mnoho změn ve vztazích mezi podnikatelem a jeho zákazníkem. Připravili jsme seriál článků, který podnikatelům pomůže lépe se zorientovat v nové problematice.

Vyberte si téma, které vás zajímá:

  1. NOZ - Nový občanský zákoník
  2. Co je a není věc?
  3. Informační povinnost
  4. Jak uzavřít smlouvu
  5. Záruka a reklamace

Nabídka a její přijetí

Již od dob starověkého Říma platí, že smlouvu lze uzavřít například tak, že kupující přijme nabídku prodávajícího. Zní to jednoduše, a jednoduše to také funguje. Co je ale podle práva samotnou nabídkou? Řečí nového občanského zákoníku je to jednání, ze kterého je zřejmý úmysl nabízejícího uzavřít smlouvu s osobou, vůči které je nabídka činěna, pokud nabídka obsahuje podstatné náležitosti smlouvy.


Příklad: Podstatnými náležitostmi kupní smlouvy je předmět koupě a jeho cena. Potkáte-li tedy kamelota, který se vás zeptá, jestli si chcete koupit nové číslo dTestu za 79 Kč, jedná se o nabídku.


Podle současné právní úpravy je třeba nabídku učinit vůči konkrétní osobě. Zde tedy přichází první revoluční změna - nový občanský zákoník za nabídku v právním slova smyslu považuje také návrh dodat zboží nebo poskytnout službu za určenou cenu učiněný formou reklamy, katalogu nebo vystavením zboží – tedy vůči neurčitému počtu osob. Omezením takové nabídky je pak zejména vyprodání zásob. Taková veřejná nabídka byla dříve sporná, protože nesměřovala konkrétní osobě, nový občanský zákoník ji výslovně připouští.

Příklad: Zboží ve výloze označené cenovkou je nabídkou, stejně jako fotografie výrobku s uvedenou cenou v internetovém obchodě.


Přijmout nabídku je pak jednoduché, stačí projevit souhlas, přičemž není zcela podstatné jakými slovy, pokud z nich bude zřejmý náš úmysl.

Příklad: Hospodský: „Dvě pivka?“ Host: „Val sem dva škopky!“ Takovou situaci asi bez problému identifikujeme jako uzavření smlouvy na dvě velká piva.

 

Mlčení není souhlas

Mlčení samo o sobě nemůže být souhlasem a obchodník na tom nic nezmění, ani když napíše, že smlouvu bude považovat za uzavřenou, pokud mu do určitého data nesdělíme, že ji odmítáme. Dnes platí, že přijetí nabídky nesmí být spojeno s dodatky, výhradami, omezeními či změnami, protože pak by se jednalo o novou nabídku s jinými podmínkami. Nový občanský zákoník nebude tak přísný, protože dovoluje do přijetí nabídky zahrnout odchylku, pokud tím nebude smlouva změněna podstatně. I s takovou odchylkou je pak smlouva uzavřena, pokud ji ovšem protistrana kvůli odchylce neodmítne.

Příklad: Zákazník si objedná v internetovém obchodě sportovní obuv se zeleným pruhem za určitou cenu. Obchodník objednávku přijme, má ale jen stejný model s modrým pruhem. Zákazníka na to upozorní a boty pošle. Pokud zákazník obchodníkovi výslovně nesdělí, že jinou barvu pruhu nechce, pak uzavřeli platnou kupní smlouvu. Podle staré úpravy by s takovou změnou musel zákazník nejprve výslovně souhlasit.


Bez zbytečných formalit

Nový občanský zákoník bourá formalistické přístupy k právu a chce, abychom právní jednání, tedy i smlouvy, považovali spíše za platné nežli neplatné. S tím se pojí i další novinka, kterou ocení zejména podnikatelé v profesionálním styku. Pokud se při vyjednávání o smlouvě zapomene na určitou důležitou náležitost smlouvy, ale strany dále jednají, jako kdyby smlouva byla normálně uzavřena, považuje se smlouva za uzavřenou se všemi náležitostmi, které z chování stran vyplývají. Brání se tím zpochybňování smluv kvůli drobnostem, formalitám či situacím, kdy obě strany dobře ví, na čem se domluvily, podmínky smlouvy nějakou dobu plní, ale po určitém čase se jedna ze stran rozhodne, že smlouvu zpochybní a přestane ji dodržovat.

Příklad: Podnikatel objedná podle specifikovaných technických parametrů 15 nových mobilních telefonů. Dodavatel objednávku přijme a telefony podle zadaných parametrů pošle. Telefony se ve společnosti objednavatele normálně užívají, ale po čase se kupující rozhodne tvrdit, že smlouva je neplatná, protože si strany nedohodly jednu z vlastností telefonů – barvu. Protože však barva nebyla ve specifikaci objednavatele uvedena, a ten věc následně také zaplatil a užíval, považuje se smlouva za uzavřenou a výhrada jiné barvy na její platnost nemá vliv.


Kdo dřív přijde…

Stává se, že nabídky prodejců jsou časově omezené, je tedy třeba je přijmout včas a zajistit, že souhlas s nabídkou dojde obchodníkovi před vypršením určené lhůty. Pokud však přeci jen přijetí nabídky dojde až po lhůtě, nemusí to vždy znamenat, že kupující bude mít smůlu. Prodávající může i ústně informovat, že přijetí nabídky považuje za včasné. Pokud z přijetí nabídky plyne, že byla odeslána včas, ale vlivem dopravy se zpozdila, pak se přijetí považuje za včasné, a nechce-li navrhovatel plnit, musí o tom osobu, které byla nabídka určena, alespoň ústně vyrozumět.

Příklad: V katalogu společnosti s oblečením je limitovaná akce na cyklistický dres za cenu 500 Kč do 31. 10. 2013. Pan Rychlý chce nabídku přijmout, tedy objednat dopisem, který podá dne 16. 9. na poštu. Do obchodu s oblečením dorazí ušmudlaný dopis až 5. 11. Akce již skončila, takže pracovníci dopis ignorují, přestože je na něm podací razítko ze dne 16. 9. Pan Rychlý se po měsíci ozve a domáhá se svého dresu. Vzhledem k tomu, že mu obchod s oblečením nedal vědět, že nabídku považuje za zaniklou, může se pan Rychlý úspěšně domáhat plnění, tedy prodeje dresu za 500 Kč.
 


Přihlásit