Léčivá síla rostlin: Vratič obecný (Tanacetum vulgare L.)

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 26.9.2005    Publikováno v časopise 9/2005

Mnoho lidí suší vratič do suchých vazeb a možná ani netuší, že tato vytrvalá a hojná rostlina vysoká až 150 cm byla v minulosti i používanou léčivkou. Kvete bohatě od konce července do konce září a celá rostlina je velmi aromatická. Sbírá se kvetoucí nať s čerstvě zelenými listy nebo jen samotný květ. Sbíráme za sucha a velmi rychle sušíme ve stínu, umělá teplota, pokud ji použijeme, nesmí kvůli zachování aromatických látek překročit 35 °C!
Vratič se dříve užíval zejména proti střevním parazitům. Účinná dávka drogy je bohužel příliš blízká dávce toxické, takže se od jeho vnitřního užívání ustoupilo a dnes se vůbec nedoporučuje (vnitřně se užívá jen v homeopatických přípravcích). Naopak byly objeveny jeho silné antibiotické účinky při vnější aplikaci, obzvlášť v případech špatně se hojících ran. V literatuře se doporučují i horké koupele rukou a nohou stižených revmatickými bolestmi. Doba koupele by neměla přesáhnout čtvrt hodinu.
Aromatické látky ze silice jsou velmi nepříjemné různým druhům hmyzu včetně molů, takže svazek vratiče v šatníku může být levnější a široce dostupnou náhradou levandule. Pokud ho vyzkoušíte, možná vás příjemně překvapí jeho vůně!

 

Byliny v září


Přestože se příroda začíná pozvolna chystat k zimnímu spánku, sběrači léčivek mají napilno, aby využili posledních slunečných dnů. Zelené části rostlin pomalu žloutnou a schnou, takže s výjimkou máty peprné, pelyňku, zeměžluče, vřesu nebo slézu už stěží doženeme to, co jsme nestačili natrhat v létě. Pozornost tedy soustředíme na sběr právě dozrávajících plodů a semen a znovu se vydáváme na sběr kořenů, resp. oddenků či hlíz, do kterých rostliny před zimou ukládají maximum účinných látek. Sbíráme tedy typické podzimní plody: šípky, bezinky, dozrává i rakytník, hloh, jalovec, trnka nebo jeřáb. Na zahradě sklidíme fazolové lusky a semena kopru a fenyklu. Ve volné přírodě najdeme semena ostropestřce mariánského, jírovce maďalu (kaštan), na polích oves.
Ze země můžeme v tomto období dobývat kořen kontryhelu, anděliky, čekanky, pampelišky, lopuchu nebo kostivalu, oddenky pýru plazivého, reveně nebo mochny nátržníku.


Přihlásit