V České republice přesný popis brynzy chybí. Vyhláška o mléčných výrobcích ji nezná, proto se v českých obchodech mohou pod názvem brynza prodávat i sýry s méně než 50 % ovčího sýru.
Při výběru brynzy proto vždy zohledněte podíl ovčího sýru. Informace o jeho obsahu se objevuje na etiketě vždy a platí, že čím vyšší podíl dražší ovčí složky, tím lépe.
Brynza je svým způsobem fermentovaný sýr s bohatou mikroflórou. Ta se skládá z několika rodů bakterií mléčného kvašení a kvasinek, které se do brynzy dostávají spolu s ovčím hrudkovým sýrem. V jednom gramu sýru mohou žít až desítky bilionů bakterií mléčného kvašení s potenciálním probiotickým účinkem. To však neplatí pro tepelně ošetřené (termizované) sýry. Očekáváte-li od brynzy i bakterie, vybírejte ty, které na obalu nenesou označení termizovaná nebo tepelně ošetřená.
Dalším ukazatelem kvality nejen brynzy, ale sýrů obecně jsou obsah sušiny, tuku a tuku v sušině. Obecně platí, že vyšší obsah sušiny a tuku v sušině značí vyšší kvalitu sýru. Všechny zmíněné hodnoty najdete na obalu, patří totiž mezi povinné údaje.
Pokud byste rádi ochutnali brynzu vyráběnou tradičním způsobem, zkuste pátrat po sýru Slovenská bryndza označeném evropskou známkou chráněného zeměpisného označení.
S brynzou zacházejte opatrně, zejména ji skladujte v předepsané teplotě. Je totiž poměrně náchylná ke kažení nebo růstu plísní. Pokud by se vám u brynzy, včetně sýru v záruční době, nezdála vůně, nebo chuť, raději ji nekonzumujte.