Záchranné stanice pro handicapovaná zvířata

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 9/2017

Stát se to může i vám. Při procházce přírodou narazíte na poraněného živočicha, který by bez cizí pomoci neměl šanci přežít. V takovém případě je vhodné kontaktovat záchrannou stanici, jejíž odborníci budou vědět, jak zvíře zachránit. 

Více než deset tisíc zvířat. To je číslo, které každoročně projde stanicemi pro handicapované živočichy. Tato zařízení jsou začleněna do Národní sítě záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody. V následujících řádcích si připomeneme, jaká jsou hlavní poslání záchranných stanic a jak se zachovat v případě, že naleznete zraněnou nebo opuštěnou němou tvář.

Národní síť záchranných stanic

Zadáte-li do prohlížeče webovou stránku www.zvirevnouzi.cz (spravovanou Českým svazem ochránců přírody), zobrazí se vám interaktivní mapa České republiky. Naše území je na ní rozděleno na množství barevně odlišených sekcí. Každá barva reprezentuje spádovou oblast jedné ze záchranných stanic. Z velikosti spádových stanic se dá usuzovat, že jejich členové mívají vskutku napilno. Například Záchranná stanice Falco v Litoměřicích působí na území obcí Bílina, Česká Lípa, Děčín, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Nový Bor, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf a Žatec. To je většina Ústeckého kraje plus část kraje Libereckého. Není proto divu, že v roce 2015 jen v Litoměřicích přijali přes 650 zvířecích nalezenců. 380 z nich se podařilo navrátit do přírody. Připomeňme, že záchranné stanice slouží pro zotavení divokých zvířat, nejsou tedy určeny pro psy, kočky nebo hospodářská zvířata.

Dalším zdrojem informací jsou webové stránky Ministerstva životního prostředí ČR, které je orgánem schvalujícím provozování záchranných stanic pro handicapované živočichy. V databázi je u jednotlivých zařízení uvedena užitečná informace o tom, které zvířecí druhy jsou v nich přijímány a na jak dlouho.

Kontaktní informace záchranných stanic

Oblast
Telefon
Adresa
Bartošovice 602 271 836, 723 648 759 Bartošovice na Moravě 146
Brno 602524228 Ptačí centrum Brno,  Štěpánská 4B, 602 00 Brno
Bublava 606 840 500, 773 609 610 Bublava 686, 358 01 Kraslice
Buchlovice 732 250 240 ZO ČSOP Buchlovice, Kostelní 403, 687 08 Buchlovice
Litoměřice (Falco) 606 280 121 Dolní Týnec 39, 412 01 Litoměřice
Hrachov 603 259 902 Centrum Ochrany fauny ČR, 262 56 Hrachov 13
Huslík 603 864 822 Na Zálesí 248,  290 01 Poděbrady
Chomutov 778 755 177, 474 629 917 Podkrušnohorský zoopark, Přemyslova 259, 430 01 Chomutov
Jaroměř 731 658 112, 603 847 189, 605 251 434 Záchranná stanice ČSOP, Legionářská 45, 551 01 Jaroměř
Kladno 602 336 014, 723 468 462 Brandýsek Olšany 220, 273 41 Brandýsek
Klášterec 731 530 223, 731 530 325 1. Máje 260, 385 01 Vimperk
Liberec 728 040 610, 485 106 412 Ostašovská 570, 460 11 Liberec
Libštát 732 228 801 Libštát 95, 512 03
Makov 724 090 220, 382 279 159 Nová Ves 10, 397 01 Čížová
Němčice 602 587 638 Komenského náměstí 38, 798 27 Němčice nad Hanou
Pasíčka 777 678 777, 774 739 595 Bor u Skutče 47, 539 44 Proseč
Pavlov 569 721 293, 734 309 798 Ledeč nad Sázavou 584 01
Plzeň 777 145 960, 777 194 095 Zábělská 75, 312 19 Plzeň
Praha 773 772 771 Mezi Rolemi, Praha 5
Přerov 581 219 910, 724 947 543 Bezručova 10, 750 02 Přerov
Rajhrad 606 184 100 Masarykova 124, 664 61 Rajhrad
Rokycany 371 722 686, 603 239 922 Švermova 748/II, 337 01 Rokycany
Rozovy u Temelína 602 112 143 Jihočeská zoologická zahrada Hluboká nad Vltavou, 373 41 Hluboká nad Vltavou
Ruda 731 663 801, 724 618 060 Na Vyhlídce 38, Ruda nad Moravou
Soos 354 542 033, 731 824 390 Muzeum Františkovy Lázně, Kateřina 39, 351 34 Skalná
Spálené Poříčí 371 594 842, 728 117 903 Plzeňská 55, 335 61 Spálené Poříčí
Stránské 777 256 577, 554 291 000 Stránské 55, 793 51 Břidličná
Tachov 608 154 180 Studánka 1, 347 01 Tachov
Třeboň 384 722 088, 775 588 932 Jateční 311, 379 01 Třeboň
Vendolí 604 830 851 Zelené Vendolí, 569 14 Vendolí 42
Vlašim 317 845 169, 777 800 460 Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim
Vrchlabí 737 890 559 Správa KRNAP, Dobrovského 3, 543 01 Vrchlabí
Zoo Brno 702 137 837 U Zoologické zahrady 46, 635 00 Brno

Na co myslet při nalezení zvířete

Nejlepší první pomocí pro nalezené handicapované zvíře je telefonát odborníkům. Se zvířetem pokud možno nemanipulujte, s největší pravděpodobností je silně stresované a kontakt s člověkem může jeho strach zhoršit. Pamatujte na to, že živočich nepozná, že se mu snažíte pomoci, a může se začít bránit, čímž ohrozí nejen sebe, ale i vás. Ochránci přírody apelují na to, abyste stanici kontaktovali nejlépe ihned. Rychlá pomoc vysoce zvyšuje šance na plné zotavení. Nikdy proto nečekejte na to, jak se bude stav zvířete vyvíjet.

Vyslechněte si rady odborníků a přesně se řiďte jejich pokyny. Minimalizujete tím riziko zhoršení stavu zvířete. Pokud jste nalezli mládě, je nezbytně nutné přesvědčit se, že je opravdu opuštěné. Platí to zejména pro mláďata zajíců a srnčí, dančí, jelení či mufloní zvěře. Pracovníkovi stanice popište, kde jste mládě našli, jak se chová a jak vypadá. Na základě toho je možné určit, zda skutečně potřebuje pomoc.

Právě zajíčci a srnčata se stávají častými oběťmi nevyžádané pomoci ze strany dobře mínících, ale neinformovaných lidí. Mláďata zajíce jsou plně vyvinutá a mnohem odolnější, než se může zdát. Matky je chodí krmit jednou denně, zajíčci se tak mohou zdát opuštění. Obecně platí, že pokud narazíte na mladého zajíce, který je skrčený v trávě a nejeví známky viditelného zranění, nechte ho být a rozhodně se ho nedotýkejte. Matka si ho dříve nebo později najde.

Se srnčaty je to trochu podobné. Jelikož ještě nemají dostatečně silné nožky, zůstávají prvních zhruba deset dní života ležet tiše v trávě. Matky s nimi netráví mnoho času a nakrmit je chodí jen párkrát za den. I v tomto případě platí jednoduché pravidlo – nesahat! Dospělá srnka je velmi pravděpodobně někde poblíž a se strachem vyčkává, až dvounohý vetřelec opustí její mládě. Srnčata, která skutečně přišla o matku, se vyznačují zcela jiným chováním. Hlasitě pískají a snaží se svou mámu najít.

U malých veverek a kun zbystřete, pokud jsou nalezeny malé, slepé a mimo hnízdo. Mláďata v hnízdě nechte na pokoji, rodič je poblíž. Výjimkou jsou případy, kdy se drobotina snaží přivolat matku hlasitým pískáním a pokouší se hnízdo opustit. V takových situacích je možné, že mláďata o matku z nějakého důvodu přišla.

Na webu Zvířete v nouzi naleznete informace o specifikách nakládání s dalšími druhy zvířat – například přibližné údaje o hmotnosti, jakou by v podzimních měsících měli mít ježci. Ti patří k nejčastějším nalezencům. Stručné informace o tom, kteří ježci potřebují vaši pomoc, si můžete přečíst níže.

Pichlaví hmyzožrouti

Ježci patří k těm divokým savcům, které zná každé dítě již od školky. Dětské malůvky s jablíčky a hruškami nabodnutými na jejich bodlinách ale mají s realitou samozřejmě společného pramálo. Ježci patří do řádu hmyzožravců, čeledi ježkovitých. Ovoce spořádají jen velmi vzácně, velkou část jejich jídelníčku zabírají malí živočichové, jako jsou brouci a jiný hmyz, ale také žížaly či slimáci.

Ne každý možná ví, že na českém území žijí dva druhy ježků – ježek západní, někdy nazývaný obecný, a ježek východní. Oba druhy se vyskytují takřka na celém území České republiky. Vzhledově se mírně liší. Zatímco ježkovi západnímu rostou bodliny spíše směrem dozadu, jeho východní příbuzný je „rozcuchaný“ a ostny rostou všemi směry. Oba jsou spíše samotáři a aktivní jsou v noci. V zimním období se ukládají k spánku.

Jak uvádí Český svaz ochránců přírody, nemocného nebo zraněného ježka můžete poznat poměrně snadno. Takoví jedinci se pohybují jen nemotorně a s viditelnými obtížemi. Při kontaktu s vaší rukou nekladou odpor – nenaježí bodliny a nestočí se do klubíčka. Varováním by mělo být i to, pokud ježka naleznete během zimy, kdy by měl spát. Takové zvíře pravděpodobně probudil hlad po vyčerpání energetických zásob, které si před zimou nastřádal. Aby měl ježek slušnou šanci přežít zimu, měl by před uložením k zimnímu spánku vážit alespoň 600 až 700 gramů.

Pomoc potřebují také osiřelá mláďata. Na ježčí mámy číhá při hledání potravy řada nebezpečí, ať už přírodních, nebo třeba ze strany kol automobilů. Okamžitou pomoc potřebují ježčí drobci o hmotnosti 30 až 50 gramů. Ovšem pozor, je potřeba se ujistit, zda jsou mláďata skutečně osiřelá. Ježci mají velký apetit a než samice sežene dostatek potravy, může nechat potomstvo o samotě i několik hodin. Před odebráním mláďat je proto třeba počkat alespoň tři hodiny. 

Užitečné aplikace

Rozvoj mobilních a informačních technologií zasáhl i do oblasti ochrany zvířat. Majitelé mobilních zařízení s operačními systémy Android nebo iOS mají možnost si bezplatně stáhnout aplikaci Zvíře v nouzi, kterou připravil Český svaz ochránců přírody. Jde o jednoduchou aplikaci, jež v telefonu zabere několik MB. Slouží k usnadnění kontaktu se spádovou záchrannou stanicí.

V případě, že naleznete zvíře, které by mohlo potřebovat pomoc, stisknete tlačítko Volat pomoc. Nad tlačítkem je uvedeno upozornění, že se nemáte zvířete dotýkat. Po stisknutí tlačítka budete spojeni s nejbližší spádovou záchrannou stanicí, kterou telefon nalezne na základě vaší aktuální polohy.

Se záchrannou stanicí můžete snadno sdílet svou polohu, případně můžete svou pozici označit na přiložené mapě. Tím odpadají problémy a prodlevy, které nastávají při konvenčním telefonním kontaktu, kdy nálezce není schopen přesně určit místo nálezu. Záchranné stanici je také možné zaslat fotografii zvířete. Aplikace nezobrazuje pouze spádovou záchrannou stanici, ale také další stanice v okolí – ne vždy totiž musí být spádová stanice položena nejblíže.

Jelikož je činnost záchranných stanic postavena na neziskové bázi, umožňuje aplikace zaslat dárcovské SMS či případně zaslat finanční dar na účet vybraného zařízení. Mimo možnosti zavolat o pomoc, mapy a dárcovského portálu je v aplikaci zahrnuto desatero, kterým by se měl každý nálezce řídit. Jeho znění uvádíme v boxu na této straně.

Uživatelské rozhraní aplikace je jednoduché a podle našich zkušeností by její ovládání nemělo činit potíže ani těm, kteří jinak mobilním aplikacím příliš neholdují.

Jak pomoci?

Záchranné stanice můžete podpořit několika způsoby. Sbírka Zvíře v nouzi má za cíl finančně podporovat celou Národní síť záchranných stanic. Přispět můžete buď plošně, nebo pomoc zacílit na konkrétní stanici. Peníze lze zaslat na účet 33553322/0800. Doporučujeme na webu www.zvirevnouzi.cz použít formulář pro oznámení o daru, abyste obdrželi potvrzení, které je možné využít pro účely snížení daňového základu.

Využít můžete také oblíbených dárcovských SMS. Pro podporu všech stanic napište zprávu ve tvaru DMS ZVIREVNOUZI 90/60/30 (podle výše příspěvku v korunách) na telefonní číslo 87 777.

Další cestou je darování certifikátu s názvem Naplňte zvířatům misky. Za zaslaný příspěvek na darovací účet můžete vyměnit certifikát, který je možné využít třeba jako dárek. Certifikátů je několik typů a odpovídají krmení pro daný druh zvířete – plná miska pro veverky (300 Kč), pro ježky (600 Kč), vydry (500 Kč a výše), poštolky (500 Kč a výše) a hostina pro zvířata (bez ohledu na druh a výši příspěvku). 

Základní desatero

  1.

Najdete-li mládě, pak se přesvědčte, zda pomoc skutečně potřebuje, zda je opuštěné.

  2.

Nedotýkejte se mláďat zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá.

  3.

Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce či jeho nakažení vzteklinou.

  4.

Odborníkům popište místo, vzhled a projevy zraněného zvířete, oni vám poradí.

  5.

Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete.

  6.

Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácejí přirozenou plachost.

  7.

Ptačí mládě, které potřebuje pomoc, poznáte především podle toho, že ještě není opeřené, sedí na zemi a píská. Ptačího mláděte se můžete dotknout.

  8.

Ptáčata, která jsou již opeřená, ale ještě neumějí létat, nepotřebují pomoc. Umístěte je na vyvýšené místo (větev, zídka apod.), jejich rodiče je najdou a nakrmí.

  9.

Ježek, který potřebuje pomoc, se obvykle obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.

10.

K vodní hladině přimrzne pouze zraněné zvíře. Zkuste ho nejprve vyplašit, pokud se snaží vzlétnout a nemůže, volejte pomoc. 


Přihlásit