Chřipka versus covid

Obsah lednového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 1/2021 Obsah lednového dTestu

Publikováno v časopise 12/2020

Ač v poslední době v médiích převažují zprávy o koronaviru, lidstvo i nadále trápí také jiné choroby. Například chřipka. Její „hlavní sezóna“ přichází obvykle po Vánocích, a tak jsme si do prosincového čísla připravili materiál právě o ní. Respektive o srovnání chřipky a koronaviru.

V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak. V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky. Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.

O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?

Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.

Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B). Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní. Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.

MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně. V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK. Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.

Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.

Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?

Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.

Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.

U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.

Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?

Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.

Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají. Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév. U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.

U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?

Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.

Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…

Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?

Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.

Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.

A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).

Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?

Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.

Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech. Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.

Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?

U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.

U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.

U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?

Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.

Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?

Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.

Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.

Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.

Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.

Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?

Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.

Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.

Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?

Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí. Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta. Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.

Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.

U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?

Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.

S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.

Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.

Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?

Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.

V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.

Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.

Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?

Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému. Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.

Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?

Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.

Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?

Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.

K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.


Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?

Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky. Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací. Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.

Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?

Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).

Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?

Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.

Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?

Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.

Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.


Přihlásit