Čím nejlépe zahánět žízeň

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 8/2020

Tak jako je důležité hlídat si vyváženost a pestrost jídelníčku, měla by být samozřejmostí i pozornost věnovaná pitnému režimu. Ač supermarkety i nápojové lístky kaváren a restaurací přetékají nejrůznějšími druhy drinků, tím základním a zásadním by podle odborníků měla být obyčejná voda. V tomto článku se dozvíte, jaké další nápoje jsou vhodné pro děti i dospělé a jakým bychom se naopak měli obloukem vyhnout, jak důležitá je teplota konzumovaného nápoje nebo zda pití během jídla zhoršuje trávení.

Je známým faktem, že voda představuje největší podíl na celkové hmotnosti našeho těla. V dospělosti činí 55–60 % naší tělesné hmotnosti a s postupujícím věkem přirozeně ubývá. Možná vás ale překvapí, že novorozená miminka mají celkové zastoupení vody v těle ještě vyšší – až 85%. U kojenců a batolat je podíl 75–80 %. V poměru ke své hmotnosti potřebují děti denně přijímat mnohem více tekutin. Zatímco dospělému člověku stačí přijmout každý den tekutiny v množství představujícím přibližně 3 až 4 % tělesné hmotnosti, u nejmenších dětí je to 10 až 15 %.

Naše povídání o zahánění žízně proto začneme právě u dětí. Na to, kolik a jakých tekutin by měly děti zejména v letních dnech vypít, jsme se zeptali dětských lékařů.

Anketa mezi praktickými lékaři pro děti a dorost

Jaký je podle vás nejvhodnější letní nápoj pro děti a proč?

MUDr. Alena Šebková, Plzeň: Obecně doporučujeme u dětí, a nejen u nich, pít vodu. Ne bublinky, ne sladké. Pokud děti potřebují nějakou chuť, je možné použít ovocné neslazené čaje.


MUDr. Pavla Hromádková, Liberec: Jednoznačně neperlivá voda pokojové teploty. Pak to závisí na věku: do šesti měsíců potřebují děti tekutiny kromě mléka jen výjimečně v horkých dnech a k tomu pár doušků kojenecké vody. Od šesti do 12 měsíců věku je to neperlivá voda, eventuálně kojenecké ovocné nebo bylinkové čaje. Batolata mohou pít případně i vodu ochucenou přírodní ovocnou šťávou. Školní děti převážně neperlivou čistou vodu, pro ochucení se do ní může přidat nějaké ovoce, například jablko, nebo máta; minerálky pro školní děti maximálně hrnek denně. V letních měsících na ochlazení je ideální vlažný zelený čaj, mátový čaj nebo třeba voda s okurkou. Studené ani perlivé nápoje nejsou v tomto období pro děti vhodné.

MUDr. Zdeněk Zíma, Litoměřice: Volba vhodného nápoje záleží především na věku. Označit nejvhodnější nápoj je obtížné, ale v současné situaci rostoucího počtu obézních dětí v naší populaci je asi nejlépe doporučit čerstvou pitnou vodu, případně ochucenou citrónem. Stejně velký význam jako volba vhodného nápoje má také dostatečný příjem tekutin a pitný režim dítěte.

Jaký nápoj pro děti naopak vhodný není a z jakého důvodu?

MUDr. Alena Šebková: Už od kojence se snažíme neučit děti na sladké pití. Samozřejmě by děti neměly pít alkoholové nápoje, a to ani ty „dobré, ochucené, nízkoalkoholové“.

MUDr. Pavla Hromádková: Kvůli vysokému obsahu cukru jsou nevhodné veškeré slazené limonády i kofeinové a energetické nápoje.

MUDr. Zdeněk Zíma: Rozhodně nejsou vhodné sladké nápoje s vysokým obsahem energie, energetické nápoje a především alkoholické nápoje. V letním období se častěji setkáváme s experimentováním dětí nejen s alkoholickými nápoji, ale také s energetickými nápoji, případně jejich kombinacemi. Kombinace horkého letního klimatu a nepříznivého působení těchto látek na dětský organismus společně se zvýšenou zátěží může mít fatální následky.

Jak se díváte na popíjení ledových čajů a energetických či iontových nápojů dětmi a mladistvými?

MUDr. Alena Šebková: Vnímám to jako naprosto nevhodné. Opět kvůli cukru; a ani energetické nápoje dětskému a adolescentnímu organismu nepatří. Jsou to megadávky nejrůznějších prvků, které mohou dětem způsobit problémy, měnit vnitřní prostředí, porušovat spánkový režim a tak dále.

MUDr. Pavla Hromádková: Průmyslově vyráběné ledové čaje jsou hodně sladké. Pokud bude školní dítě popíjet doma připravený zelený čaj ochucený lžičkou medu, bude to pro něj částečně i energetický nápoj. Energetické nápoje na kofeinové bázi jsou jednoznačně škodlivé, naopak nápoje s obsahem glukózy, antioxidantů, vitamínů B, které neobsahují kofein, se dají používat při sportu na doplnění energie.

MUDr. Zdeněk Zíma: Tyto nápoje jsou zpravidla především zdrojem vysoké dávky energie, zejména ve formě jednoduchých cukrů. Jejich vliv na nepříznivý vývoj výskytu dětské obezity je myslím obecně dobře známý. Vliv stimulačních látek obsažených v energetických nápojích lze označit bezesporu také za nežádoucí. Pokud jde o ledové čaje, riziko spatřuji především v nízké informovanosti široké veřejnosti o jejich neblahém účinku na děti ve větším množství.

Jaké množství tekutin by měly děti denně vypít?

MUDr. Alena Šebková: Je to různé podle věku. Osmiměsíčnímu dítěti stačí kromě mléka a kojenecké stravy 200 ml vody, školním dětem cca 1,5 litru, obecně cca do dvou litrů. Záleží ale i na hmotnosti a ostatních okolnostech, jako je výdej tekutin, námaha, sport, počasí, horečnaté onemocnění a tak dále.

MUDr. Pavla Hromádková: Potřeba tekutin je závislá na věku, hmotnosti, ale i stavu dítěte. Zvýšená potřeba je hlavně u dětí, které jsou nemocné, mají horečku, průjmy, kde je velká ztráta tekutin, a je tedy potřeba dávat zvýšený pozor na jejich doplnění. V těchto případech je určitě vhodné doplňovat tekutiny také formou iontových nápojů, které se prodávají v lékárně a jsou namíchány tak, aby udržely rovnováhu vnitřního prostředí, jsou vhodné i pro malé děti a kojence.

Zvýšená potřeba tekutin je také u sportovců nebo v období letních měsíců. Běžná potřeba tekutin je orientační: dítě vážící 20 kg potřebuje asi 1,5 litru, dítě o hmotnosti 30 kg 1,7 litru a pětačtyřicetikilové dítě 2 litry. Do tohoto množství se započítávají i tekutiny obsažené v potravě, například v ovoci a zelenině.


MUDr. Zdeněk Zíma: Doporučené množství tekutin lze sice stanovit poměrně přesně ve vztahu k hmotnosti a věku dítěte, ale v letním období toto doporučení výrazně ovlivní teplota, intenzita slunečního svitu a jiné klimatické faktory. Navíc část tekutin děti s oblibou přijímají například ve formě ovoce bohatého na vodu. Takže jednoznačné univerzální doporučení nelze poskytnout.

Obecně lze říci, že děti od 3 let věku by měly přijmout alespoň jeden litr tekutin denně, a ani u dospělých zpravidla příjem tekutin nepřesahuje 2,5 litru za den. Nezanedbatelný význam má i rozložení příjmu tekutin během dne; považujeme za výhodnější větší část tekutin vypít dopoledne a omezit pití na noc, především u menších dětí.

Jak se projeví, že má dítě tekutin nedostatek, a jaká rizika jsou s tím spojená?

MUDr. Alena Šebková: Velmi často se setkáváme v ordinacích s bolestmi hlavy jako důsledkem malého příjmu tekutin. Dítě málo močí, dochází k vyšší zátěži ledvin, do souvislosti s malým příjmem tekutin se dává i vznik ledvinné infekce, dokonce i vznik ledvinných kamenů.

Projevem nedostatečného pití může být únava, akutním problémem pak takzvaná dehydratace (odvodnění), kdy dochází k rozvratu vnitřního prostředí dítěte, v extrémním případě až k ohrožení na životě. Tady pak pomůže jen nemocnice a infuze – přívod tekutin nitrožilní cestou.

MUDr. Pavla Hromádková: Nedostatek tekutin se může projevit únavou, bolestí hlavy, nesoustředěností. Při akutní dehydrataci je dítě ohrožené na životě; prvotními známkami jsou suché sliznice a jazyk, snížená tvorba moči (důležitá je kontrola počtu pomočených plen), apatie nebo naopak velká podrážděnost u malých dětí, které se vrhají na lahvičku s vodou.

MUDr. Zdeněk Zíma: Se školním a větším dítětem je to snadné. Při nedostatku tekutin si je obstará samo nebo nás o pocitu žízně informuje. U kojenců je dostatek tekutin zajištěn kojením či pravidelnou mléčnou stravou. V tomto případě zpravidla není podávání dalších tekutin nutné. Přesto někdy maminky podávají ve zvláště horkých dnech ještě čaj, což je také možné, pokud jeho množství není příliš velké a nenahradí mléko.

Nedostatek tekutin u kojenců a malých dětí lze poznat z oschlých rtů, nápadné únavy, neklidu, vpadlých očí a dalších příznaků.

Měli by dospělí potřebu pití dětem připomínat a nápoje jim nabízet nebo se můžou spolehnout na to, že pocit žízně dítě přiměje se napít?

MUDr. Alena Šebková: Jsou děti, ale i dospělí, u nichž pocit žízně je již poměrně pozdní příznak nedostatku tekutin. Je lépe popíjet průběžně, nikoli velké množství tekutiny najednou, když si večer vzpomeneme, že dítě nic nepilo. Rodič by měl toto mít na zřeteli a případně dítěti pití nabízet, kontrolovat přiměřený příjem.

MUDr. Pavla Hromádková: Většinou dítě pociťuje žízeň až ve chvíli, kdy už má opravdu nedostatek, proto je lepší tekutiny nabízet v průběhu celého dne v přiměřeném množství.

MUDr. Zdeněk Zíma: Léto je období her a děti jako zvláště hravá stvoření snadno potlačí pocit žízně v zápalu hry. Proto je vhodné tekutiny dětem aktivně nabízet. U jinak zdravého dítěte nelze udělat chybu, pokud budeme tekutiny nabízet častěji.

Může být nějak nebezpečný i opačný extrém, kdy dítě pije nadměrně?

MUDr. Alena Šebková: Samozřejmě. Příjem tekutin musí být přiměřený na obě strany. Pokud se dítě přepíjí, opět není vnitřní prostředí s příslušnými ionty nastaveno správně, ledviny jsou naopak zatíženy velkým množstvím tekutin. Je třeba dávat pozor i na to, že takové dítě často špatně jí. Není vhodné dávat například batolatům plnou lahev s dudlíkem, se kterou dítě chodí a pije a pije a pije…

MUDr. Pavla Hromádková: Ano, hlavně u batolat se můžeme setkat s návykovým pitím, kdy dítě vypije dva až tři litry denně. Zde je nebezpečí porušení rovnováhy minerálů v krevním oběhu, což se může projevit až křečemi, eventuálně bezvědomím.

MUDr. Zdeněk Zíma: Nadměrný příjem tekutin často vyvolává v rodičích obavy z nemoci. Protože je příjem tekutin hlavně v létě závislý na mnoha faktorech, není snadné určit hranici, kdy je pití již nadměrné. Nejsnazší radou může být pokusit se omezit příjem tekutin na 1 až 1,5 l za den. Pokud se omezení příjmu tekutin nedaří nebo se dítě budí žízní také v noci, je namístě poradit se s praktickým dětským lékařem.

Jak se díváte na zapíjení jídla? Některé zdroje uvádějí, že může zhoršovat trávení stravy.

MUDr. Alena Šebková: Záleží na tom, co dítě jí. Pokud je jídlo takzvaně suché, zapití douškem vody ničemu neuškodí. Nemělo by to ale být každé sousto a „litrem“.

MUDr. Pavla Hromádková: Je pravda, že někdo doporučuje pít před jídlem například proto, aby se zamezilo ředění trávicích enzymů. Na druhé straně u dětí je problém, že pokud si naplní žaludek pitím, pak snědí méně pevné stravy, takže bych to obecně nedoporučovala.

MUDr. Zdeněk Zíma: Zvláště u menších dětí může nadměrné zapíjení působit potíže. Pokud dítě pravidelně při jídle zaplní žaludek z hlediska výživy méně hodnotnou tekutinou, nedojde během jídla k dostatečnému nasycení a situace může vést k horšímu prospívání. Dalším důsledkem může být dřívější pocit hladu a následně nepravidelný jídelní režim. Naproti tomu obavy z nadměrného naředění trávicích enzymů nejsou u jinak zdravých dětí opodstatněné.

V ročním období od května 2018 do dubna 2019 si podle údajů výzkumné společnosti Nielsen každý Čech koupil průměrně 160 litrů nealkoholických nápojů. Nejčastěji (ze 61 %) se jednalo o minerální a stolní vody. Český spotřebitel jich v průměru vypije 98 litrů ročně a utratí za ně více než 700 korun.

Nejčastěji přitom volíme jemně perlivé vody (45 %), neperlivé tvoří zhruba třetinu našich nákupů vody a perlivé přibližně čtvrtinu. Bez zajímavosti není, že v nákupních košících u nás končí o něco častěji vody neochucené (z 52 %).

Nejrychlejší meziroční nárůst zaznamenaly prodeje energetických nápojů a džusů. Jejich spotřeba byla za období od května 2018 do dubna 2019 o 8 % vyšší než o rok dříve.

Pokud dítě odmítá pít neslazené nápoje, existuje nějaká zdravá alternativa?

MUDr. Alena Šebková: Také u dětí můžeme ke slazení použít stévii, nabízí se například i čekankový sirup. Případně můžeme zkoušet ovocné čaje, které již nějakou příchuť mají. Základní je ale na sladké pití odmalinka neučit.

MUDr. Pavla Hromádková: Voda se může ochutit kousky ovoce nebo do ní lze přidat velmi malé množství ovocné šťávy, eventuálně občas dát k pití ovocný čaj. Pozor na odšťavené ovocné šťávy, jsou také hodně sladké a agresivní, proto je potřeba je vždy ředit vodou.

MUDr. Zdeněk Zíma: Stravovací návyky dítěte jsou otázkou možností a vzorů. Nejlépe je neučit děti pít slazené nápoje, a pokud, tak v omezeném množství. Sladká chuť je pro člověka příjemná, a proto se jí děti nerady vzdávají.

Je možno zkusit snižovat poměr cukru v nabízených nápojích, případně nahradit sladkou chuť jinou – kyselou (citrón, limetka, citrusy) či bylinkovou (máta, meduňka a další). Obecně lze říci, že strava i nápoje předkládané dětem by měly být vyvážené a rozmanité. Na stravovací návyky má zřejmě největší vliv dostupnost potravin a nápojů v domácnosti a především vzor rodičů. 

Děti a nealko pivo

V anketě mezi pediatry několikrát zaznělo, že není vhodné dětem dovolovat pití nealkoholického piva nebo jiných nízkoalkoholových nápojů. Na rizika s tím spojená jsme se proto zeptali odborníků na závislostní chování. Mgr. Anna Mištová z jihlavské adiktologické ambulance k tomu například říká: „Nepřijde mi vhodné dávat dětem nealko pivo, jelikož ne všechna nealko piva jsou skutečně bez alkoholu. Přestože obsah alkoholu v nich je nízký, rozhodně není vhodné, aby děti konzumovaly jakékoli množství alkoholu. Dalším aspektem pití nealko piva dětmi je, že tím v podstatě ‚normalizujeme‘ konzumaci alkoholu. Děti si tak osvojují rituály dospělých, k nimž patří například popíjení alkoholických nápojů při nejrůznějších příležitostech.“

Názor Mgr. Mištové potvrzuje a doplňuje i pražský adiktolog prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Za nevhodné považuje rovněž šumivé limonády prodávané v sektových lahvích a vysvětluje: „Jako dospělí tím skutečně dětem odmalička vytváříme tuto fixaci a s každým opakováním upevňujeme vazbu, že oslava nějaké zvláštní situace má být a je spojena s požitím alkoholického nápoje. Celkový charakter rituálu a pevně daného rámce takovéhoto spojení je de facto oním poselstvím a dědictvím, které si děti odnášejí. Učíme je tím, jak slavit a co je k takové oslavě třeba, a alkoholický nápoj, zastoupený v jejich případě takto symbolicky, se stává nedílnou součástí a současně v podstatě i jakousi konstantou – neboť oslav různého typu děti zažívají spoustu a stejně jako mají narozeniny spojené s dárky, konec nebo začátek školy s jinými proprietami, tak to, co zůstává a spojuje, je někde na konci právě to symbolické zastoupení alkoholu.“

Místo piva zkuste ayran

Přestože dospělí už na rozdíl od dětí mohou konzumovat alkoholické nápoje například v podobě tak oblíbeného piva, ani pro ně nejde o ideální volbu. Sáhnout by naopak podle odborníků kromě vody mohli po zředěných ovocných či zeleninových šťávách nebo třeba i exotičtějším ayranu (nápoj z jogurtu a vody, který je populární v Turecku, Afghánistánu či Bulharsku, pozn. red.). Mimo druhu nápoje je ale důležitá i jeho teplota. Ač se na první lok zdá, že čím studenější, tím lepší, opak je pravda. Více informací o vhodných a nevhodných nápojích nebo třeba o zapíjení jídla přináší následující anketa mezi odborníky na výživu.

Anketa mezi odborníky na výživu

Jaký je podle vás nejvhodnější letní nápoj?

Ing. Ivan Mach, CSc.: Záleží na tom, co od něj očekáváme a pro koho je určen. Zcela obecně se v létě doporučuje pít nápoje, které nejsou husté (jsou velice naředěné, tedy obsahují více než 95 % vody), nejsou ledové ani přesycené oxidem uhličitým, nejsou příliš sladké a neobsahují alkohol. Podle mě jsou nejvhodnější nápoje na základě zředěných šťáv z ovoce a zeleniny, obsahující malé množství cukru přirozeně obsaženého ve zdroji, dále s obsahem přírodní vlákniny a minerálních látek, které v létě odcházejí s potem, takže je vhodné je doplnit.


PharmDr. Margit Slimáková: Nejlepším nápojem po celý rok je voda, kterou můžeme ochutit třeba pár kapkami citrónu nebo mátou, meduňkou, v létě i několika kousky ovoce anebo provonět jedlými květy. Jako specialitu pro horké dny bych doporučila vyzkoušet turecký nápoj ayran. Připravíte si jej rozmixováním tučného jogurtu s minerální vodou anebo kostkami ledu, dochucuje se citrónem a solí. Má tedy osvěžující slanokyselou chuť.

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Určitě by to neměl být nápoj hodně sladký, velmi studený, hodně sycený a s alkoholem. Ideální je voda, ale ta ne každému chutná. Není však potřeba do ní hned přidávat šťávu. Stačí ji ovonět vymačkaným citrónem nebo hrstí trochu pomačkaného bobulového ovoce nebo bylinek či okurkou. Pokud je skutečně velmi horko a my se velmi potíme, tedy s potem ztrácíme i minerální látky, dá se do vody přidat i malinké množství soli; pokud jsme si ovšem již přisolili jídlo, není potřeba sůl přidávat i do pití.

Jaký vliv na zchlazení organismu má teplota nápoje?

Ing. Ivan Mach, CSc.: Nápoje by neměly být přechlazeny. Zůstanou osvěžující a zahánějící žízeň, i když je jejich teplota kolem 12 °C.

PharmDr. Margit Slimáková: Přímo ledové nápoje v prvním okamžiku určitě zchladí, ale rychlým zchlazením mohou zároveň podpořit zvýšení tvorby vlastního tepla, kdy se tělo snaží znovu se zahřát na svoji běžnou vnitřní teplotu. Pro tělo nejpříznivější jsou nápoje pokojové teploty.

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Logika nám velí, že když se napijeme velmi studeného nápoje, musíme se zchladit, ale to je jen ten prvotní pocit; pro tělo jsou v létě optimální nápoje o teplotě kolem 16 °C. Tělo má vlastní termoregulaci, a tak zcela jednoduchý přestup tepla z chladnějšího subjektu na teplejší nefunguje a tělo má tendenci lokálně ochlazená místa zpět ohřívat. Takže kromě toho, že nás to opravdu nezchladí – to se raději smočte ve vodě –, to u citlivějších jedinců může přivodit třeba chrapot.

Zahání žízeň stejně dobře perlivé a neperlivé nápoje?

Ing. Ivan Mach, CSc.: Mluvíme-li o zahnání žízně, nikoliv o uspokojení potřeby tekutin, která je vždy individuální podle jednotlivce a jeho osobního nastavení, někdo eliminaci žízně spojuje s tzv. řízem nápoje, který je dán právě jeho sycením oxidem uhličitým. Jemně perlivé sycení nápojů považuji za vhodný letní kompromis, i když u někoho lze považovat přítomnost oxidu uhličitého za dráždivý faktor (u kojenců a malých dětí je vhodné například z přírodně sycených minerálních vod oxid uhličitý vyvářet).

PharmDr. Margit Slimáková: Ano, i když perlivé nápoje mohou pro některé být atraktivnější, chutnější a tak vést k vyšší konzumaci.

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Mírně perlivé a mírně na­kys­lé nápoje jsou obecně více osvěžující, ale záleží na každém jedinci. Každý to máme nastavené trochu jinak. Určitě perlivé nápoje nejsou vhodné pro osoby trpící na pálení žáhy a mající problém s refluxem.

Jak se díváte na zapíjení jídla? Některé zdroje uvádějí, že může zhoršovat trávení.

Ing. Ivan Mach, CSc.: Pití většího množství vody a tekutin po jídle může opravdu vyvolat různé trávicí problémy. Může dojít k negativnímu ovlivnění přirozené hladiny žaludeční kyseliny a žluči, k naředění trávicích šťáv i enzymů. Proto je po jídle vhodné pít po doušcích (max. 150 ml). Více se lze napít až asi půl hodiny po jídle.

PharmDr. Margit Slimáková: Trávení zhoršuje nedostatečné rozkousání jídel, hltání, stres a nepohoda. Zapíjení jídel může škodit, když si jím napomáháme k polykání nedostatečně rozkousané stravy. Práci, kterou jsme nedotáhli v ústech, potom musejí dohánět enzymy v dalších částech trávicího traktu a takto i zhoršovat trávení.

Ing. Hana Střítecká, Ph.D.: Obecně není důvod, proč se nenapít u sušších jídel – prostě aby to lépe „klouzalo“ – nebo u tučnějších, aby se „spláchnul“ tuk. Neznamená to ovšem, že máme zapíjet každé sousto. A samozřejmě pokud jsme vypili skleničku už před začátkem jídla, tak není úplně dobré přidávat během jídla další tekutinu jinak než jen z jídla – přece jenom nápoj ředí žaludeční šťávy, a tedy ovlivňuje kvalitu a rychlost vstřebávání. Tedy několikrát si během jídla loknout nápoje určitě nikomu neublíží. Nicméně u některých osob to skutečně není vhodné, například opět u lidí trpících na problémy s refluxem.


Přihlásit