Rozhovor s mluvčím SZPI

Obsah březnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 3/2024 Obsah březnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 4/2018

Kvalita potravin je dlouhodobě hojně diskutovaným tématem a nemalý zájem o ni projevují i naši čtenáři. Kontrolou jakosti a bezpečnosti potravin se zabývá Státní zemědělská a potravinářská inspekce, na niž v případě, že v rámci testování odhalí nějaké nedostatky, zasílá podněty i redakce dTestu. O práci a zkušenostech inspekce jsme si povídali s Mgr. Pavlem Kopřivou, tiskovým mluvčím SZPI.

Co všechno spadá do činnosti SZPI, a co od ní naopak spotřebitelé očekávat nemůžou?

Zjednodušeně lze říct, že inspektoři SZPI provádějí dozor nad celým řetězcem uvádění potravin do oběhu od výroby a dovozu potravin přes distribuci až po pulty maloobchodního prodeje. Kromě kontroly jakosti a bezpečnosti u potravin a surovin inspektoři také kontrolují nastavení podmínek pro produkci, distribuci a prodej potravinářských výrobků i surovin pro jejich výrobu. Od roku 2015 kontrolují inspektoři SZPI i provozovny společného stravování – restaurace, bistra, pivnice, cukrárny, benzínové pumpy a další, kde prověřují jakost a bezpečnost pokrmů včetně hygienických podmínek. Specifickou oblastí kontrol jsou potraviny prodávané na internetu, třeba i přes sociální sítě, nebo kontrola reklamy na potraviny.

Mgr. Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí SZPI

Řečí čísel provedli inspektoři SZPI v roce 2017 celkem 45 530 vstupů do provozoven, z tohoto počtu šlo o 27 077 vstupů do provozoven maloobchodního prodeje, 11 522 vstupů do společného stravování, 9653 vstupů ve výrobě potravin, 2081 kontrol ve velkoskladech, 840 v prvovýrobě, 443 v celních skladech a 792 v ostatních místech, například při přepravě.

Inspekce naopak nemá kompetenci ke kontrole v oblasti cen potravin, výroby potravin živočišného původu a přirozeně v oblastech nesouvisejících s potravinami a potravinářstvím.

Kolik je v ČR vlastně provozoven a podnikatelů zabývajících se výrobou, dovozem a prodejem potravin, kteří spadají do působnosti vašich kontrol?

V ČR se v současnosti nachází přes 70 tisíc provozoven v dozorové kompetenci SZPI, a to ve struktuře 10 tisíc výroben, 35 tisíc provozoven společného stravování a 25 tisíc obchodů.

Kde nacházíte pochybení nejčastěji?

Od pověření k výkonu kontrol ve společném stravování v roce 2015 je z hlediska výsledků kontrol SZPI nejproblematičtější právě tento segment. Zpočátku zde zjistili inspektoři porušení právních předpisů u každé třetí kontroly, v roce 2017 se jednalo „pouze“ o každou čtvrtou, 59 provozoven museli inspektoři uzavřít pro flagrantní porušení hygienických předpisů, kdy stav v provozu neumožňoval zajistit bezpečnost připravovaných pokrmů.

O jaká pochybení šlo konkrétně?

Obecně řečeno o dlouho­dobou rezignaci na plnění i těch nejzákladnějších povinností v oblasti hygieny, zvládnutí pravidelné DDD (deratizace, dezinsekce, dezinfekce), zvládnutí tak zvaných rizikových bodů provozu a tak dále. V praxi zjistili inspektoři například výskyt živých i mrtvých škůdců a jejich exkrementů, potraviny poškozené myším požerem, dlouhodobé znečištění kuchyňských zařízení, padající omítku ze stropů, probíhající rekonstrukci a podobně.

Jaké potraviny se nejčastěji falšují?

Mezi nejproblematičtější komodity z hlediska kontrolních výsledků patřil v roce 2017 med (51 % nevyhovujících šarží z hodnocených, mimo jiné šlo o falšování cukernými sirupy), masné výrobky (18 %, mimo jiné nižší než deklarovaný podíl masa), ryby (18 %, mimo jiné vyšší než deklarovaný podíl přidané vody), víno (18 %, mimo jiné nepovolená syntetická aromata, syntetický glycerol), mléčné výrobky (14 %, mimo jiné nižší než deklarovaný podíl mléčného tuku) a doplňky stravy (12 %, klamavě uvedené podíly účinných látek).

Kolik bylo vysloveně nebezpečných nebo zdraví škodlivých nálezů a o jaké se jednalo?

SZPI vloni zjistila celkem 130 nevyhovujících šarží potravin, které podle právní kvalifikace spadaly do kategorie nebezpečné, tudíž se jednalo o potraviny škodlivé pro zdraví, nebo nevhodné k lidské spotřebě. Významnou část těchto zjištění inspektoři odhalili při kontrole maloobchodní sítě u masných a mléčných výrobků kontaminovaných plísní, případně u sortimentu suchých skořápkových plodů a sušeného ovoce z dovozu, kde kontrola prokázala přítomnost škůdců nebo rezidua pesticidů. V současnosti jsme zaznamenali čerstvá jablka původem z Polska, u kterých laboratorní rozbor prokázal nadlimitní přítomnost pesticidů, v jednom případě šlo o pesticid zakázaný na celém území EU.

Laboratoře

Provozujete vlastní laboratoře, do nichž kontrolované potraviny zasíláte, nebo využíváte služeb komerčních laboratoří?

Vzhledem k širokému spektru hodnocených analytů a s ohledem na zajištění požadavků zákona i ekonomičnosti provozu provádí SZPI rozbory úředně odebraných vzorků ve vlastních i externích laboratořích. Jde jednak o vysoce specializované laboratoře SZPI na odborech zkušebních laboratoří inspektorátů v Brně a v Praze a jednak o cca dvacet externích laboratoří jmenovaných v souladu s požadavky nařízení č. 882/2004, a to v tuzemsku i zahraničí.

Z naší praxe víme, že testování je velmi nákladné. Jaký rozpočet máte pro tyto účely k dispozici? Jaký typ testu je nejdražší?

Ano, testování bývá v některých případech velmi nákladné, zejména při použití metod odhalující klamání, falšování, autenticitu potravin a dalších specializovaných analýz, tedy témat, která jsou v EU velmi aktuální. Mezi nejnákladnější rozbory zajišťované SZPI patří rozbory pomocí nukleární magnetické rezonance (NMR) umožňující za použití případných dalších zařízení ověření autenticity vína, lihovin nebo medů (stanovení botanického a geografického původu) nebo technika metabolomického fingerprintingu (Moderní metoda spočívající v analýze mnoha chemických sloučenin, které vznikly například v rostlinách vlivem jejich metabolismu. Lze ji využít pro ověření původu, způsobu pěstování či kvality doplňků stravy, poznámka redakce) s využitím sofistikovaných statistických metod pro vyhodnocení získaných dat, jejichž cena za analýzu se pohybuje v řádu desetitisíců korun.

Situace na poli poznání jak u dozorových institucí, tak u nepoctivých provozovatelů je v neustálém vývoji a vždy bude existovat potřeba neustálého zdokonalování analytických metod a přístrojového vybavení laboratoře za účelem odhalení a sledování trendů v oblasti bezpečnosti, jakosti a falšování potravin. Velcí falšovatelé mají před úřední kontrolou vždy nepatrný náskok.

Celková situace na trhu s potravinami

Je možné pozorovat nějaký trend – například že hříšníků ubývá, nebo naopak přibývá, případně se zvyšuje počet udělených pokut a jejich výše?

Je velmi obtížené stanovit trend, situace se meziročně mění a posun v určitém segmentu může být doprovázen opačným posunem jiného segmentu. Za posledních pět let osciluje počet nevyhovujících šarží potravin z hodnocených mezi 15–23 % a nelze zde pozorovat jasnou trajektorii. Určitá výjimka je patrná u vína, kde podíl nevyhovujících vzorků meziročně klesl o polovinu a velmi se zredukovala zjištění vín falšovaných. Je předčasné dělat z toho kategorické závěry, ale nepochybně se zde projevil soustředěný kontrolní tlak SZPI a novela zákona o vinařství. Ta přinesla mimo jiné oznamovací a uskladňovací povinnost pro dovezené a nebalené víno a další vinařské produkty, jejichž dovoz musí od 1. 4. 2017 dovozce oznámit SZPI a následně po dobu 10 dní uskladnit ve své provozovně, aby mohli inspektoři SZPI provést kontrolu. Vliv má i úprava režimu prodeje sudového vína, která od 1. 1. 2018 jasně stanovuje odpovědnost za jakost a bezpečnost nebaleného vína tím, že umožňuje prodej sudového vína pouze registrovaným výrobcům nebo příjemcům.

Jaká je realita kontrol kvality dovážených potravin? Je pravda, že největší problémy mají potraviny dovážené z Polska?

Je ošidné sledovat jen podíl nevyhovujících potravin z jednotlivých zemí, ve skutečnosti jde vždy o závažnost konkrétních zjištění, které někdy mohou indikovat systémový problém v dané zemi. Z našich kontrolních výsledků mimo jiné vyplývá zvýšený počet záchytů plodin (například čajů) z Číny a jihovýchodní Asie, u kterých rozbor potvrdí nadlimitní přítomnost pesticidů. Totéž ale Inspekce aktuálně zjišťuje i u jablek z Polska. SZPI s těmito údaji pracuje a zaměřuje na základě zjištěných dat budoucí kontroly. Opakované záchyty z určitých států mohou signalizovat problémy v účinnosti systému úřední kontroly dané země. Výsledky kontrol SZPI dlouhodobě ukazují, že nejmenší podíl nevyhovujících potravin je u potravin vyrobených v tuzemsku, následují potraviny ze zemí EU a nejvíce záchytů je u tak zvaných třetích zemí. Například v roce 2017 kontroly SZPI zachytily u tuzemských potravin 10 % nevyhovujících šarží z kontrolovaných, u potravin z EU šlo o 17 % a u třetích zemí o 28 %.

Průběh kontrol a inspektoři

Jakým způsobem vzniká plán kontrol a jak dlouho předem je plánujete?

Plánování probíhá tak, že se vyhodnocují dosavadní výsledky kontrol (vlastní výsledky SZPI) a zohledňují se externí podněty nejrůznějšího typu (požadavky EK, právních předpisů, podněty jiných úřadů státní správy, spotřebitelů a podobně).

Základem jsou roční plány. Na toto dlouhodobé plánování navazuje plánování krátkodobé. Relativně velký podíl kontrol se uskuteční také takzvaně ad hoc na základě právě registrovaného podnětu (zejména jde-li o aktuální zjištění inspektorů v terénu anebo podněty spotřebitelů). Náležitá pozornost se věnuje i koordinaci plánů kontrolní činnosti s kapacitou a možnostmi interních i externích laboratoří, které zajišťují potřebné laboratorní analýzy.

Musíte podnikatele předem upozornit, že se k němu chystáte, nebo jde o „přepadovky“?

Standardní kontroly inspektoři dopředu nikdy nenahlašují. Výjimku z tohoto pravidla ale představují kontroly typu auditů, kdy se audituje fungování zavedených systémů v podniku. V tom případě jsou při auditu potřeba jednak interní podnikové dokumenty a dále odpovědné osoby, a proto je audit oznámen předem. Naprostá většina z ročního penza 45 tisíc kontrol je ale předem nehlášena.

Máte celorepublikový zásah a působnost? Dostáváte se i do malých obcí?

Ano, SZPI má působnost v rámci celé ČR, kontroly probíhají u provozovatelů, ať jsou kdekoliv, tedy i v těch nejmenších obcích.

Jak vlastně taková kontrola v praxi probíhá, jak dlouho trvá a kolik vašich pracovníků se jí účastní?

Kontroly se zpravidla účastní dvojice inspektorů, ale může to být i jeden inspektor anebo tři, záleží na rozsahu kontroly.

Podstatou kontroly je proces, při kterém kontrolní orgán zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z právních předpisů nebo které jí na jejich základě byly uloženy.

Kontrola může být jednodenní anebo vícedenní, záleží na rozsahu kontroly – co všechno má za cíl prověřit – a velikosti a složitosti kontrolovaného podniku.

SZPI je oprávněna před vlastním zahájením kontroly provádět úkony, jejichž účelem je pořízení podkladů, na základě kterých inspektoři posuzují, zda je účelné zahájit vlastní kontrolu.

Důležitá je příprava na kontrolu tak, aby se všichni, kdo byli určeni k jejímu provedení, v přiměřeném rozsahu a s ohledem na časové možnosti předem seznámili se všemi předpokládanými skutečnostmi, které lze u kontrolovaných osob očekávat. Například s předmětem činnosti provozovatele, dosavadními výsledky kontrol, které u něho byly provedeny, konkrétními předpisy vztahujícími se na kontrolovanou oblast a podobně.

Základní metodou práce inspektora při kontrole je získávání poznatků osobním prověřováním skutečného stavu věci a srovnáváním tohoto stavu se stavem požadovaným obecně závaznými právními předpisy.

Inspektoři jsou při kontrole oprávněni vstupovat do objektů, které jsou předmětem kontroly, a mají mnoho dalších oprávnění, jako například provádět kontrolní nákupy, odebírat vzorky, provádět potřebná měření, sledování, prohlídky a zkoušky, požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby, pořizovat obrazové nebo zvukové záznamy a další. Zároveň jsou inspektoři povinni šetřit práva a oprávněné zájmy kontrolované osoby.

O provedené kontrole inspektoři vyhotovují příslušnou kontrolní dokumentaci.

Jak podnikatelé na vaši kontrolu reagují?

Podnikatelé většinou reagují na přítomnost inspektorů s respektem a vstřícně, ale zaznamenáváme i opačné reakce. Kontrolované osoby, které mají zájem na průběžném zlepšování kvality produktů a bezpečnosti svého provozu, si uvědomují, že dobře provedená kontrola není úkon, kterého je potřeba se obávat, ale naopak způsob, jak obdržet kvalifikovanou zpětnou vazbu na chod své provozovny. Rozumní provozovatelé jsou si rovněž vědomi skutečnosti, že pravidelné a důkladné kontroly jsou institutem, který napomáhá k udržení rovného konkurenčního prostředí.

Stalo se někdy, že by byl inspektor fyzicky inzultován nebo by mu byl odepřen přístup?

Ano, i takové případy se již staly. Inzultace inspektorů řeší SZPI ve spolupráci s Policií České republiky a podává trestní oznámení pro napadení úřední osoby.

Jakou kvalifikaci musí inspektoři pro svoji práci mít? Procházejí nějakým školením?

Inspektoři mají vysokoškolské vzdělání, nejčastěji z oblasti potravinářství nebo zemědělství. Při nástupu k inspekci absolvují vstupní vzdělávání a ze začátku pracují pod dohledem zkušeného inspektora.

Intenzivní vzdělávání z oblasti práva anebo potravinářských technologií probíhají permanentně. SZPI věnuje vzdělávání svých zaměstnanců trvale velkou pozornost, protože je klíčová pro odborné provádění kontrol v prostředí rychle se měnících podmínek na trhu i změn v právních předpisech.

Jak můžete zasáhnout, když objevíte nějakou nesrovnalost?

Pokud inspektor při kontrole zjistí prohřešek, je k dispozici celá škála možných opatření, která se ukládají podle typu zjištění.

Inspektor může uložit opatření k odstranění nedostatků, uložit zákaz výroby potravin nebo jejich uvádění na trh, pokud nesplňují stanovené požadavky, dále zákaz používání obalů, přístrojů a zařízení, které neodpovídají stanoveným požadavkům, zákaz užívání prostor (včetně celého provozu), v některých případech může inspektor nařídit zničení nebezpečných potravin a podobně.

Právním předpisem je přesně stanoveno, jaká opatření lze pro které případy uložit. Uložená opatření musí inspektor zkontrolovat, zda je provozovatel splnil.

V jakých případech nařizujete stažení výrobku z trhu a jak kontrolujete jeho rea­lizaci?

Inspektor prostřednictvím takzvaného opatření provozovateli uloží, aby stáhl výrobek z trhu, pokud nesplňuje stanovené požadavky. Typickým případem je zjištění potraviny, která není bezpečná.

V případech, kdy nedostatek není závažný (tedy nejde o porušenou bezpečnost potraviny, falšovaný produkt či prošlé datum použitelnosti), například když na obale chybí nějaký údaj, nemusí být nezbytné celou šarži zakazovat a je možné pouze nařídit její doznačení. Poté je možné dále potravinu uvádět do oběhu.

Co se děje se staženým zbožím, případně s potravinami po datu spotřeby?

Pokud jde o potraviny s prošlým datem použitelnosti, tak zákon o potravinách jasně stanovuje, že takové potraviny je zakázáno uvádět na trh a provozovatel je musí prokazatelným způsobem zlikvidovat, přičemž splnění opatření inspektor vždy zkontroluje. Datem spotřeby jsou totiž označeny potraviny, u kterých po uplynutí tohoto data nelze zaručit jejich bezpečnost, jedná se typicky o potraviny s krátkou dobou úchovy, například netrvanlivé masné a mléčné výrobky.

Jiná situace je u potravin označených datem minimální trvanlivosti (DMT). Jedná se typicky o potraviny s delší dobou úchovy a zákon umožňuje za stanovených podmínek jejich prodej i po uplynutí DMT. Potraviny musí být i po projití uvedeného data nadále bezpečné a prodejce je musí nabízet odděleně od ostatního zboží s informací, že jde o zboží prošlé.

Podněty

Na webu SZPI má každý možnost podat podnět na nekvalitní potravinové zboží. Jak s těmito podněty pracujete dál? Prověřujete opravdu všechny? A kolik jich je?

SZPI se zabývá každým podnětem, který obdrží. Za posledních 5 let se počet podnětů od spotřebitelů pohyboval mezi 4,5–5,5 tisíci. V tomto čísle nejsou zahrnuty ostatní dotazy spotřebitelů.

Jak rychle dokážete na podněty spotřebitelů reagovat?

V případě podezření na zdraví ohrožující potravinu v tržní síti je reakce SZPI okamžitá.

Informujete pak osobu, která podnět podala, o výsledku vaší kontroly?

Pokud si podavatel podnětu přeje být o výsledku kontroly informován, příslušný inspektorát SZPI informaci poskytne.

Dá se říci, kolik procent takových podnětů od spotřebitelů je oprávněných a kolik planých? Co bývá předmětem občanských podnětů nejčastěji?

Při určitém zjednodušení můžeme říci, že dvě třetiny podnětů obsahují dostatek informací pro zahájení kontroly a přibližně polovina těchto kontrol končí zjištěním porušení právních předpisů. Typicky se jedná o snadno identifikovatelné prohřešky, například výskyt plísní a hniloby nebo nedostatečnou hygienickou praxi provozovatele.

Dostáváte podněty i od podnikatelů například na jejich konkurenta (v rámci konkurenčního boje)? Pokud ano, jak k takové situaci přistupujete?

Každý spotřebitel má právo podat podnět. Z charakteru některých podnětů lze vytušit konkurenční boj, ale to není pro SZPI při posuzování podnětu rozhodující.

Sankce

Za jaký typ provinění můžete udělit finanční pokutu?

SZPI ukládá pokuty ve správním řízení v případě spáchání přestupku, který je vymezen zákonem. Jedná se zejména o zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Konkrétně se může jednat o porušení požadavků na hygienu potravin nebo uvádění na trh nebezpečných nebo klamavě označených potravin.

Kdo a na základě čeho rozhoduje o výši pokuty pro odhaleného hříšníka?

Ke stanovení výše pokuty dochází v rámci správního řízení, které je vedeno s obviněným ze spáchání přestupku. Oprávněnou úřední osobou pro vydání rozhodnutí v prvním stupni, a tak i stanovení výše pokuty, je ředitel příslušného inspektorátu SZPI. V případě podání odvolání proti rozhodnutí inspektorátu o tomto odvolání rozhoduje ústřední ředitel SZPI.

Považujete možné rozpětí výše pokut za dostatečné, a to zvláště u velkých firem a řetězců?

Rozpětí sazeb pokut v předpisech potravinového práva je skutečně vysoké, finanční sankce v oblasti správního trestání tudíž mohou být dokonce citelnější nežli tresty v oblasti trestního práva. Nejvyšší sazba pokuty je až do 50 miliónů korun, a to za přestupky, které se týkají uvádění nebezpečných potravin nebo klamavě označených potravin na trh. Pokutu až do výše 50 miliónů korun je možno uložit i v případě prokázání falšovaných vinařských produktů. To jsou nejvyšší hranice sazeb pokut. Správní orgán však musí zohlednit individuální okolnosti případu a sankci stanovit tak, aby byla přiměřená těmto okolnostem.

Jaká je vymahatelnost uložených pokut?

V této oblasti se uplatňuje takzvaná dělená správa, tedy že pokuty vybírá správní orgán, který pokutu uložil – v našem případě příslušný inspektorát SZPI – a v případě, že pokuta není uhrazena do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, je předána k vymáhání celnímu úřadu. SZPI v loňském roce pravomocně uložila pokuty ve výši 111 miliónů korun.

Zveřejňování

Kde můžou spotřebitelé najít výsledky vašich kontrol?

SZPI spustila v roce 2012 projekt Potraviny na pranýři (potravinynapranyri.cz, PnP) a od té doby zde zveřejnila přes 4 tisíce šarží nevyhovujících potravin v kategorii nebezpečné, falšované a nejakostní. Jedná se o první veřejnou databázi kontrolních zjištění dozorového orgánu v ČR a díky detailnosti zveřejněných informací, rychlosti a množství komunikačních kanálů jde dosud o evropsky unikátní projekt. Dále jsou informace spotřebitelům dostupné ve stejnojmenné mobilní aplikaci, na sociálních sítích Facebook, Twitter a Instagram (přes 30 tisíc uživatelů) a samozřejmě i na webových stránkách SZPI.

Je možné se přihlásit k odběru všech vašich zjištění a výsledků kontrol a dostávat je například e-mailem automaticky?

Ano, je to velmi snadné, informace najdou spotřebitelé pod odkazem Novinky na webu Potraviny na pranýři. Celý systém PnP včetně profilů na sociálních sítích přispívá k edukaci spotřebitelů a ke kultivaci a osvětě mezi provozovateli. Jde o nástroj podílející se na zkulturnění prostředí obchodu a výroby potravin.


Přihlásit