Jak se dělá dezinformační byznys

Obsah květnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 5/2018 Obsah květnového dTestu

Vydáno: 1.3.2018    Publikováno v časopise 3/2018

„Pojeďte na zájezd – za pouhých 149 korun! V jeho ceně je zdarma oběd a dárek.“ Takové inzeráty lákaly zejména seniory, kteří si na podobných „zájezdech“ kupovali předražené zboží pochybné kvality. V současné době padají nejen starší občané, ale i další zranitelnější sociální skupiny na lep jinému druhu pochybného podnikání – obchodu s dezinformacemi. A i v něm dochází k používání manipulativních a nátlakových praktik zaměřených především na emoční stránku jedince.



Zatímco u oněch známých hrnců, parních čističů, biolamp a dalších výrobků mohl spotřebitel poškodit pouze sám sebe, v případě podlehnutí obchodníkům s dezinformacemi se následek vztahuje na širší okolí i celou společnost – například změnou chování vůči přátelům či změnou politických postojů, které jsou ovlivněny nepravdivými informacemi. Specifická je rovněž újma. Od nákupu předraženého zboží mohl kupující za určitých okolností odstoupit a žádat své peníze zpět, u dezinformačního byznysu tento finanční aspekt chybí a újma je jiného charakteru.

Co z toho mají?

Možná si říkáte, proč se kdokoliv vůbec unavuje s šířením smyšlených zpráv a co z toho vlastně má. Na fenomén falešných zpráv lze nahlížet jako na další odvětví pochybné výdělečné činnosti se specifickým dopadem. Ze světa známe případy, kdy teenageři z makedonského města Veles zakládali v průběhu amerických voleb weby tvářící se jako zpravodajské. Na nich byly publikovány smyšlené šokující zprávy, které se rychle šířily internetem. Vysoká návštěvnost následně generovala příjmy z reklamy v řádech tisíců eur.

Portál Aktualne.cz popisuje v článku nazvaném „Čech Pravda se v Německu živí dezinformacemi. Vydělám si na byt, zimu trávím na Mauriciu, chlubí se“ obchodní model Nikolase Pravdy. Podle Aktualne.cz publikoval Pravda na svém webu smyšlené zprávy kupříkladu o tom, že Angela Merkelová je příbuznou Adolfa Hitlera či že virus ebola v Africe šíří Červený kříž. Podobná sdělení mu následně skrze příjmy z reklamy vynášejí na slušné živobytí.

Česká republika není výjimkou. I přes menší trh u nás funguje několik desítek dezinformačních webů generujících zisk. Milníkem v jejich vývoji byl rok 2014 (počátek ukrajinské a migrační krize), kdy začaly jako houby po dešti vznikat takzvané alternativní zpravodajské weby. Na popularitě začaly nabírat i ty stávající, které kromě konspiračních teorií o 11. září či globálních spiknutích přidávají i aktuální politická a bezpečnostní témata. Podle průzkumu institutu STEM z června 2016 důvěřuje zhruba čtvrtina Čechů „alternativním médiím“ včetně těch takzvaných prokremelských více než médiím tradičním.

vánoční banner 2016

Založení „alternativního“ zpravodajského webu

Založení webové stránky v dnešní době nevyžaduje nutnost zapojení kvalifikovaného odborníka. Při troše bádání na internetu ji zvládne zprovoznit i laik. Počáteční investice se pohybují v řádech stokorun. Využít lze rovněž profesionálně působící webové šablony, které čtenáři vnuknou dojem, že se jedná o důvěryhodné a propracované zpravodajství.

Společným jmenovatelem pochybných webů bývá jejich název, který má dojem profesionality potvrdit: Deník politika, Česko aktuálně, Svobodné noviny a podobně. Stránky pro větší atraktivitu používají hesla jako „píšeme o tom, o čem jiní mlčí“, „informace bez cenzury“, „bez politické korektnosti“ a podobně.

Seznamy dezinformačních webů
Najdete je například na Dezinformatori.cz, Konspiratori.sk nebo Neovlivni.cz.

Na vytvořené stránce je vyhrazen prostor pro umístění reklamy. Nejčastěji jde o inzerci skrze takzvané obsahové sítě, které reklamu zprostředkovávají. Zadavatel reklamy tak často ani nemusí vědět, kde se jeho reklama objevuje. Tento způsob je zejména pro dezinformační platformy atraktivní, protože by přímou inzerci získávaly jen stěží.

Nutno podotknout, že s nárůstem komercionalizace sféry takzvaných fake news už i obsahové sítě začaly snižovat výši plateb konkrétním webům s podezřelým chováním.

Řada těchto webů získává prostředky rovněž z příspěvků čtenářů. Vše je zabaleno do argumentů typu: „Podpořte médium přinášející informace, které média hlavního proudu cenzurují.“

Otázkou zůstává i financování třetí stranou (například politickým či vlivovým subjektem), jelikož mnohé weby působí naprosto netransparentně.

Po zprovoznění stránky již zbývá jen plnit web obsahem poplatným dané cílové skupině žádající informace podobného rázu. Podle analýzy Českého rozhlasu patří mezi nejsdílenější typy neověřených článků za rok 2016 témata zdravotní, uprchlická krize, celebrity, Rusko a Vladimir Putin a ostatní. Kategorii „ostatní“ analýza blíže vysvětluje takto: „Řada zpráv z žebříčku patří do nezařaditelné směsky konspiračních teorií, alarmistických zpráv, zavádějících titulků a inspirativní moudrosti.“

Vznik obsahu

Z hlediska obsahu můžeme dezinformační weby rozlišovat na více ideologicky motivované a více komerčně motivované projekty, jejichž obsah se řídí především poptávkou. U prvně jmenovaných jde o propagaci určitého názorového proudu, zatímco u komerčních projektů jde pouze o to zahltit čtenáře co nejvíce šokujícími informacemi. Ty se rychle šíří a s vyšší sledovaností stoupají i příjmy z reklamy.

Nabídka se řídí poptávkou a celkový obraz webu vykazuje vzhledem k sympatiím jeho návštěvníků jistou ideologickou orientaci. Otázkou je, do jaké míry správci webu i ve skutečnosti zastávají názory, které publikují, či zda je vše pouze výdělečnou činností.

Pro tyto komerční weby je typické, že se snaží maximalizovat zisk a minimalizovat výdaje. Povětšinou tak pouze přetiskují obsah jiných obdobných stránek a blogů s podobně laděným postojem. Vše je opatřeno emoce vyvolávajícími titulky, popřípadě výzvami ke sdílení, než bude obsah cenzurován a podobně. Na řadě takových portálů tak často nenalezneme ani jeden původní autorský článek, ale pouze přejatý obsah.

Témata jsou rovněž průběžně recyklována. Často ani nevadí, že byla daná informace již dříve vyvrácena. Vzpomeňme například na známý hoax, že Evropská unie chce zrušit písmeno Ř. Článek byl v roce 2016 publikován na konkrétním satirickém webu. Přesto byla daná informace vzata jako objektivní skutečnost a dále šířena „alternativním zpravodajstvím“. Své fanoušky si tak opakovaně nachází, a to i po létě 2017, kdy byla znovu „nalezena“ a poslána do světa.

Falzifikáty výroků

Kromě falešných či překroucených zpráv o konkrétních událostech jsou dalším fenoménem falzifikáty výroků známých osobností, například politiků. Známé jméno a titulek vyvolávající emoce si najde nejen dostatečný počet čtenářů, ale i značný počet sdílení na sociálních sítích.

Na webu lajkit.cz podnikatele Ondřeje Geršla se tak například objevuje: „Šokující dopis prezidenta Putina poslancům evropského parlamentu: Zbývají 4 minuty do katastrofy!“

Dopis je to vskutku zajímavý. Píše se v něm o jaderné apokalypse a v závěru je kromě podpisu „Vladimir Vladimirovič Putin“ uvedeno: „V návaznosti na naše upozornění došlo již v 13:56 k uzavírání raketových sil. Upozorňujeme vás na morální hazard obranné aliance, kterou tvoří vaše země. Ruská federace je sdružením národů mnoha náboženství a všechny naše národy a náboženství si přejí mír. Ve funkci ruského prezidenta jsem zároveň ochráncem pravoslaví. Na základě všech proroctví, která byla v minulosti učiněna, vám garantuji, že Ruská federace požívá plné Boží ochrany a nebude nikým zničena ani ohrožena.“

Článek byl na facebooku sdílen více než 4000krát. Nicméně je zde evidentní rozdíl oproti hoaxům typu, že EU chce zrušit písmeno Ř. Podobný text totiž může vyvolat obavy veřejnosti z blížící se jaderné apokalypsy a může mít vliv na racionální chování jednotlivců.

Problémem navíc je, že uvedený „šokující dopis prezidenta Putina“ nemá s Putinem nic společného. Při bližším ohledání zjistíme, že takový dopis nikdy nenapsal. Text se prvotně objevuje na blogu známé konspirační teoretičky Petry Bostlové. Její blog nese podtitul „pravdu nelze umlčet“. Bostlová mimo jiné v roce 2015 prorokovala, že satanisté chystají smrt Karla Gotta. Toto vše ale nebránilo tomu, aby byl falešný dopis „alternativními weby“ šířen dál jako autentický a podepsaný Putinem.

Dalším společným jmenovatelem kromě nulové odpovědnosti za obsah je krédo „všechno je jinak“. Pokud vzpomeneme teroristický útok na vánočních trzích v Berlíně, krátce po něm se na dalším webu Ondřeje Geršla svetkolemnas.info objevily články s titulky:

 Další důkaz, že kamión berlínským trhem vůbec neprojel! Naletí snad ještě někdo na tuto komedii?

 Podívejte se na berlínský podvod. Tomu neuvěříte. Na místě se nečekaně našel tuniský doklad…

 Útok kamiónem v Berlíně je opět podvod, 100% inscenace, zranění jsou falešná.

Opět tak můžeme vidět šokující titulky, které mají jediný cíl. Přitáhnout co nejvíce čtenářů a získat co nejvyšší počet sdílení. Hodnota kvality informace se blíží nule. Stejně tak i úcta k obětem útoku. Vše je doplněno potřebným množstvím reklamy.

Oblíbeným a vzrůstajícím trendem je falzifikace či vytržení z kontextu nejen u textů, ale i u obrázků a videí.

Níže nalevo můžeme vidět obrázek publikovaný v únoru 2017 na Facebooku Parlamentních listů s jednoduchým popiskem: Francie. Nicméně faktem je, že uvedený obrázek nemá s Francií ani s rokem 2017 nic společného. Obrázek pochází z roku 2010 a týká se oslav Ramadánu v Indii. Uveřejněn byl v obrázkové databázi apimages.com, jak dokládá snímek vpravo.

  • Fotografie, kterou některá média dávala do souvislosti s uprchlíky přicházejícími do Evropy

  • Snímek ve skutečnosti pochází z fotobanky a zachycuje Ramadán v Indii o sedm let dříve.

Podobně dezinformační weby pracují i s videi. Například záznam nepokojů v africkém Kongu před mnoha lety je nově prezentován s tím, že se jedná o aktuální situaci a vzpouru migrantů v Řecku.

Šíření obsahu

Jak již bylo zmíněno, rozhodující není kvalita informace, ale pouze počet zobrazení a s ním související příjem za reklamu. Dezinformační platformy tak často používají nejen manipulativních titulků, ve kterých je uvedeno „šiřte dál“ a podobně, ale obsah opakovaně vkládají na sociální sítě, byť již není aktuální.

Na nám již známém webu lajkit.cz se v listopadu 2016 objevil článek: „Šiřte, než bude pozdě. Česká vláda se rozhodla změnit ČR v totalitní stát. Tohle čeká každého občana.“

Článek je pouhým přetiskem z proruského webu aeronet.cz, který kontrarozvědka BIS označuje jako „zdroj nebezpečné proruské propagandy“.

Zpráva má vyvolat dojem, že se jedná o určité horké aktuální téma, které nepočká a musí být šířeno mezi veřejnost.

Nicméně zhruba o rok později je ve stejném duchu článek šířen na Facebooku AC24 (rovněž spadá do Geršlova portfolia). Vzhledem ke dvěma stovkám sdílení si své šokované fanoušky opět našel.

Sociální sítě a falešné profily

Právě sociální sítě jsou významným nástrojem pro zvyšování návštěvnosti a tím i příjmů dezinformačních webů. Na Facebooku se tak objevují různé stránky jako STOP mediální manipulaci (11 700 fanoušků), Chci znát pravdu (8400 fanoušků) nebo Sdílíme pravdu (21 100 fanoušků), které šíří pouze obsah projektů již zmíněného podnikatele. Vše je tak zaobaleno do zvučných názvů stránek, které mají získat atraktivitu u určité skupiny osob poplatné danému obsahu.

Využívány jsou rovněž falešné profily, které odkazy na články šíří napříč Facebookem. Jedná se zejména o profily mladých atraktivních žen, a to ze dvou důvodů. Obsah sdílený sympatickou dívkou jistě přitáhne větší pozornost. A stejně tak i tato domnělá dívka získá více žádostí o přátelství.

Řetězové e-maily

Dalším kanálem, který lze pro dezinformátory hodnotit jako vysoce perspektivní, je e-mail. Z něj v podstatě vytvářejí další sociální síť. Prostřednictvím e-mailu lze cílit především na seniory, kteří se na sociálních sítích nevyskytují. Ti následně dále přeposílají různá „šokující odhalení“ formou řetězových mailů.

Z výzkumu projektu E-bezpečí s názvem Starci na netu vyplývá:

„Senioři jsou aktivními šiřiteli e-mailového spamu – platí pravidlo, že s přibývajícím věkem šíří uživatelé spam podstatně více než uživatelé mladší. Spam zahrnuje jak pravdivé zprávy, tak i hoaxy, dezinformace, nepravdivé informace, fake news a další.

E-maily, které varují před nebezpečím (například migrace, islám), rozšiřuje 35 % osob ve věku 55–64 let a 47 % osob starších 65 let – to je čtyřikrát více než u osob mladších (kolem 35 let věku). Pravdivé i nepravdivé zprávy o politickém dění pak šíří senioři šestkrát častěji než osoby mladší.“

Jak se dezinformacím bránit?

V první řadě je potřeba potlačit emoční stránku, na kterou dezinformátoři cílí především. A místo emocí zapnout rozum. Ke zprávám s titulkem „šokující odhalení“, „toto vám média tají“, „šiřte dál“ a podobně přistupovat se značnou skepsí a informace si ověřovat. Namístě je hledat více informací z kvalitních zdrojů a zajímat se o to, zda konkrétní zpráva již náhodou nebyla vyvrácena. Pozornost by rovněž měla přitáhnout skutečnost, zda je článek podepsaný konkrétní existující osobou, zda má daná osoba jistou odbornost a také zda je článek opatřen zdroji, které jsou správně interpretovány.

Důležité je podívat se i na daný web jako celek. Pokud na něm naleznete například otevřený dopis politika a další článek se věnuje konspiračním teoriím o UFO nebo tomu, že rakovinu vyléčí pití přípravku na dezinfekci bazénů, je s důvěryhodností webu jako zpravodajského média cosi v nepořádku. Zajímat by nás také mělo, zda je web transparentní, uvádí jména konkrétních osob odpovědných za obsah, název právnické osoby a podobně.

Dobré je nebýt pasivní a před dezinformacemi bránit nejen sebe, ale i své okolí. Ohroženi jsou zejména starší občané. Senioři jsou mnohem zranitelnější a snáze ovlivnitelní. Je potřeba je před dezinformacemi bránit přinejmenším stejně usilovně jako před prodejci hrnců a parních čističů. Čelí totiž stejným praktikám – manipulaci a zastrašování.


Přihlásit