Snídej sám, obědvej s přítelem...

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2016 Přečtěte si nový dTest

Vydáno: 13.11.2008    Publikováno v časopise 11/2008

... večeři dej nepříteli, praví okřídlené přísloví. Lidová moudrost je zcela pravdivá. Snídaně je nejdůležitější jídlo dne, dodává energii na celé dopoledne a měla by poskytnout přibližně 25 procent celkového denního příjmu energie.

Snídaně je samozřejmě důležitá pro všechny, ale na významu nabývá především u dětí; ty jsou ve vývinu a potřebují dostatečný příjem energie a vhodné složení stravy. Nehledě na výchovný efekt, ten je možná ještě důležitější. Snídaně poskytuje zásobu energie na celé dopoledne. Při vynechání snídaně, zejména u dětí, se mohou vyskytnout závažné symptomy, jako jsou hypoglykémie, která s sebou přináší tělesnou slabost, studený pot až mdloby, netrpělivost a agresivita, bolest hlavy, snížené intelektové schopnosti, zpomalení reflexů a schopnosti reagovat. Předcházet těmto stavům je nutné nejenom v práci, ale především ve škole, která je velice náročná na soustředění.
Někteří lidé nesnídají kvůli tomu, že jim je ráno nevolno. K snídani by se nikdo neměl nutit, je lépe začít postupně, s menšími porcemi lehčího jídla; ty pak postupně zvyšovat.

Cereálie jako snídaně?

Test odhalil, že dětské snídaňové cereálie nejsou vhodnou snídaní, a to ani pro dospělé. Ačkoliv se honosí všemi možnými prohlášeními o zdravých složkách, jako jsou „celozrnné cereálie, vitamíny a minerály“, nezmiňují se příliš o obsahu cukru, který je bez výjimky nevhodně vysoký. Navíc, některé z nich obsahují příliš mnoho nasycených tuků. Dohromady s cukrem se tak z proklamované zdravé snídaně stává nezdravá kalorická nálož.
Ani s obsahem vlákniny na tom některé výrobky nejsou slavně, což je v protikladu s tvrzeními uvedenými na obalech. Co naplat, sebevíc vlákniny přeslazené cereálie zdravými neučiní, i kdyby byly stokrát celozrnné nebo ovesné.

Jak na zdravou snídani

Snídaně by měla být pestrá a její skladba by se měla obměňovat. Je dobré mít pevný návyk, co se snídání samotného týče, jíst stále totéž není ovšem příhodné. Zapomínat nelze samozřejmě ani na správný pitný režim. Optimální je kombinace teplého nápoje (čaj, případně pro děti mléko) a dostatečného množství studeného pití (bez přílišného obsahu cukru, voda z vodovodu je ideální a zatím velice podceňovaný nápoj).
Správná snídaně by měla obsahovat následující složky ve vyváženém poměru:

  • Sacharidy
    Chleba nebo jiné pečivo (lepší je celozrnné), případně cereálie (ne sladké, lépe celozrnné) jsou zdrojem polysacharidů (škrobů), které tělu dodávají dlouhodobě využitelnou energii. Jednoduché sacharidy (cukry) pak dodávají krátkodobou energii. Ideálním zdrojem cukru je ovoce. Každá snídaně by měla obsahovat kousek ovoce (ideální v našich podmínkách jsou jablka, neboť se jedná o přirozenou, pro našince snadno stravitelnou potravinu).
  • Bílkoviny
    Ideálním zdrojem bílkovin pro snídani je mléko a mléčné výrobky (jogurt, sýry). Zejména kysané mléčné výrobky jsou výhodné, neboť jejich dlouhodobá konzumace má pozitivní vliv na imunitní systém (nemusí to být jogurt s pro-bio kulturou, jakýkoliv jiný kvalitní jogurt udělá stejnou službu).
  • Tuky
    V rozumné míře by měly být obsaženy i ve správné snídani; ty, co jsou obsažené v másle, sýru či šunce, postačí.
  • Minerály
    Jejich zdrojem jsou opět mléčné výrobky. Vápník (jemuž se ze záhadných důvodů v reklamě říká nečesky kalcium) je důležitý pro zdravý rozvoj kostí a zubů. Významným zdrojem minerálů je také čerstvé ovoce.
  • Vláknina
    Je nezbytná pro správnou funkci trávicího systému; omezuje vstřebávání tuků a cholesterolu v tlustém střevě. Vláknina hraje také roli při prevenci některých druhů rakoviny (zejména u nás velmi časté rakoviny tlustého střeva). Zdrojem vlákniny jsou obiloviny (pečivo, cereálie), zejména celozrnné a také čerstvé a sušené ovoce.

SACHARIDY

Odborný název pro cukry. Dělí se na jednoduché sacharidy (nejznámějším zástupcem je sacharóza – cukr, kterým sladíme, mezi jednoduché cukry patří přitom monosacharidy a disacharidy) a polysacharidy (nejznámějším zástupcem je škrob). Sacharidy tvoří základní zdroj energie pro lidský organismus.

  • Sacharóza: jde o řepný či třtinový cukr. Je to nejběžnější disacharid, který se skládá z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Nadměrná konzumace sacharózy může být příčinou zdravotních problémů. Sacharóza je totiž energeticky velmi bohatá a její dlouhodobá vysoká spotřeba může vést k obezitě. Poškozuje zubní sklovinu, neboť je zdrojem živin pro některé ústní baktérie (např. druhu Leuconostoc). Nevhodná pro diabetiky.
  • Glukóza: hroznový nebo také krevní cukr, nejdůležitější monosacharid. D-glukóza je naprosto nezbytná pro existenci našeho organismu (mozek, červené krvinky). Působí také jako lék na hypoglykémii. Kaloricky je glukóza stejně vydatná jako cukr řepný, má však přibližně o pětinu nižší sladivost.
  • Fruktóza: ovocný cukr, další z monosacharidů. Jejím základním zdrojem je ovoce a zelenina a také med. Optimální sacharid pro lidský organismus.
  • Maltóza: takzvaný sladový cukr, který se uvolňuje ze škrobu při klíčení ječmene. Maltóza je tedy látka používaná při výrobě piva, jinak jde o disacharid tvořený dvěma molekulami D-glukózy.

VLÁKNINA
Skupina látek vyskytující se v potravinách rostlinného původu. Pro lidský organismus je vláknina nestravitelná, přesto jde o nezbytnou látku pro jeho správné fungování. Vláknina totiž povzbuzuje správnou funkci střev, podporuje zažívání a snižuje schopnost střeva vstřebávat škodlivé látky, tuky a cholesterol. Nadměrná konzumace vlákniny ale také může omezit schopnost vstřebávání minerálních látek. Vláknina je obsažena především v pečivu (hlavně celozrnném), luštěninách, ovoci a zelenině.

TUKY
Velmi široká skupina látek, které se mohou dělit buď na tuky pevné, v nichž převažují zejména nasycené mastné kyseliny, a kapalné (oleje), obsahující zejména nenasycené mastné kyseliny. Kromě toho lze tuky dělit na tuky rostlinné (margaríny) a tuky živočišné. Další dělení tuků je podle chemického složení – na tuky nasycené a nenasycené. Tuky obsahují dvakrát více energie než bílkoviny nebo sacharidy, jsou nositeli vitamínů A, D, E, K a umožňují jejich vstřebávání. Tuky se podílí na tvorbě hormonů, správné funkci mozku a dalších nepostradatelných činnostech.

  • Nenasycené tuky: jsou pro tělo zdravější a najdeme je ve většině rostlinných tuků. Kromě toho jsou obsaženy v mořských rybách, nenasycené tuky ale najdeme i u pstruhů nebo v drůbežím mase. Základním zdrojem nenasycených tuků je rostlinný olej. Ten může obsahovat buď jednoduchý nenasycený tuk (olivový olej nebo olej z arašídů), nebo polynenasycený tuk (olej slunečnicový, řepkový nebo olej ze sójových bobů).
  • Nasycené tuky: jsou pro lidské tělo všeobecně považovány za škodlivé. Jsou obsaženy ve většině živočišných a mléčných výrobků, zejména v másle, mléce, vepřovém a hovězím mase, vejcích, plnotučném mléce a jogurtu. Existují ale i rostlinné tuky, které mají vysoký podíl nasycených tuků, jako jsou například kokosový olej nebo olej z palmových jader. Podle současného poznání podporují díky obsahu nasycených mastných kyselin nasycené tuky tvorbu nežádoucího cholesterolu.

TRANSMASTNÉ KYSELINY
Jsou pro lidský organismus nejvíce nebezpečné. Dříve vznikaly při ztužování tuků, v současné době se tvoří z olejů používaných při smažení potravin a komerčně pečeném zboží. Transmastné kyseliny ale vznikají i přirozeně, v trávicím ústrojí přežvýkavců, takže se nacházejí v mléčném tuku. Transmastné kyseliny jsou spojovány se vznikem kardiovaskulárních chorob, protože zvyšují v těle hladinu škodlivé formy (LDL) cholesterolu. Největším zdrojem transmastných kyselin jsou některé druhy sladkého pečiva a zákusků, pokrmy rychlého občerstvení a živočišné tuky.

SODÍK
Nejrozšířenější prvek ze skupiny alkalických kovů, jde o takzvaný biogenní prvek, který se nachází ve všech buňkách rostlinných i živočišných tkání. Sodík je také dominantním prvkem ve složení mořské vody, jeho koncentrace činí přes deset gramů na litr. Společně s chlórem tvoří sloučeninu chlorid sodný (NaCl), známý jako sůl.


Přihlásit