Způsobů, jak ovocné přebytky ze zahrady uchovat na období, kdy se teploty blíží nule, existuje relativně mnoho. Jedním z nejstarších, nenákladných a velmi oblíbených je sušení. Důležité je zajistit ovoci přísun suchého vzduchu, který práci odvede sám. Popularitě křížal se divit nelze: sušené ovoce dokáže příjemnou sladkou chutí překonat kdejakou cukrovinku, navíc disponuje dávkou vlákniny i bohatstvím minerálů a antioxidantů.
Pro svou lahodnou chuť nejspíš patřilo vařené sušené ovoce na vánoční stůl už ve 14. století. Později, když se v českých domácnostech začaly objevovat vánoční stromky, plnilo sušené ovoce funkci dnešní čokoládové kolekce. Své místo mělo a dodnes má na vánočním stole, kde supluje cukroví nebo rozšiřuje štědrou vánoční nabídku dobrot. Na rozdíl od dávné minulosti však můžeme kromě dehydratovaných darů z české zahrady na sváteční stůl přidat i trochu sušeného Orientu či Středomoří v podobě datlí a fíků, aniž by to představovalo pohromu pro naši peněženku.
Neviditelným nebezpečím v sušeném ovoci mohou být mykotoxiny a pesticidy, jejichž přítomnost jsme ve vybraných výrobcích otestovali. V dobré víře, že si kupujete zdravou sladkost, můžete narazit i na sušené ovoce s přidanými cukry. Viditelnou informace o přidaném cukru často naleznete jen ve složení a na přední straně obalu chybí.