U potravin platí, že tuk je nositelem chuti. V případě těsta i křehkosti. V dnešních listových těstech máslo nebo sádlo z tradičních receptur stoprocentně nahrazují tuky rostlinné, které mají jiné přednosti, než je výrazná lahodná chuť. Snáze se zpracovávají, déle vydrží a jsou levné. My jsme za nejlevnější testované listové těsto, čtyřsetgramové, zaplatili 11 korun. S takovými náklady doma dobré těsto nevyrobí ani kouzelník, jak dokázala naše zkouška.
Listové těsto se skládá ze dvou částí, které se do sebe zabalí a společně rozválí. Následně se těsto v časových intervalech chladí a znovu rozvaluje a překládá, dokud se nedosáhne kýžené mnohovrstevnatosti, tedy budoucích lístků. Zjednodušeně řečeno. Časově náročnou proceduru, která vyžaduje průběžné chlazení, tak raději domácí pekaři a pekařky přenechávají výrobcům, u kterých práci na těstě zastanou stroje. Jak ale taková těsta chutnají, jak vypadají po upečení a jaké tuky obsahují? Odpověď jsme se rozhodli hledat v laboratoři.
Analýzy odhalily ve dvou výrobcích vysoký podíl rizikových transmastných kyselin, které mají nepříznivé dopady na lidské zdraví, mezi které patří kornatění tepen, růst hladiny LDL (zlého) cholesterolu v krvi, riziko cukrovky druhého stupně a další. Některé evropské státy již zavedly limity pro jejich obsah v použitém tuku potravin a zmiňované dva produkty by se tak na tamních trzích nesměly prodávat. Zajímal nás i obsah dalších nasycených mastných kyselin, senzorické vlastnosti, obsah plísní a deklarace na výrobcích. Do testu jsme zařadili dvanáct listových těst chlazených a sedm mražených.