Ti, kteří jsou zaměstnanci a nemají žádné vedlejší příjmy, možná dosud žijí v představě, že se o daně nemusejí zajímat. Vždyť všechno platí zaměstnavatel. Pravda, pokud nemáte jiný příjem kromě zaměstnání, skutečně můžete nechat většinu starostí s vyplněním daňového přiznání na svém zaměstnavateli. Veškeré podklady mu však musíte včas odevzdat, aby ho mohl do 3. března vyplnit a podat.
Co byste odevzdávali vy? Například doklady, díky kterým můžete na daních ušetřit. Zaměstnavatel nemá povinnosti detektiva a o možných daňových úsporách ho musíte informovat vy sami. Ty nejběžnější možnosti jsme shrnuli v samostatných boxech.
Základ pro výpočet daně je ta část výdělku, která podléhá zdanění. Snížit ji můžete o:
- úroky, které jste zaplatili z úvěrů na bydlení, do 300 tisíc Kč;
- příspěvky na penzijní pojištění (spoření) a na životní pojištění (pokud je sjednáno min. do 60 let věku a na dobu od 60 měsíců) do 12 tisíc Kč;
- příspěvky na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření do 12 tisíc Kč (a to při zaplacení 24 000 Kč);
- dary na veřejně prospěšné účely do výše 10 % základu daně;
- členské příspěvky odborovým organizacím do 1,5 % z příjmů ze závislé činnosti;
- platby za zkoušky z „dalšího vzdělávání“ do výše 10 tisíc Kč (resp. 13 tisíc nebo 15 tisíc Kč u zdravotně postižených).
Co si můžete odečíst od vypočtené daně?
Tyto odečty se týkají již spočítaných daní z daňového základu po předchozích úlevách:
- sleva na poplatníka 24 840 Kč, na kterou má nárok každý (neplatí pro pracující důchodce);
- sleva na manželku či manžela ve společné domácnosti 24 840 Kč, pokud příjem této osoby nepřesahuje 68 000 Kč;
- sleva pro invalidní důchodce 2520 Kč (invalidita 1. a 2. stupně), resp. 5040 Kč (3. stupeň invalidity);
- sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč;
- sleva pro studenty do 26, respektive 28 let při prezenčním doktorském studiu, 24 840 Kč;
- sleva na dítě 13 404 Kč, počítá se za každé dítě.
Přivýdělek a daňová povinnost
Pokud jste pracovití a vedle zaměstnání máte další zdroje příjmů, je možné, že budete muset podat daňové přiznání samostatně, jsou-li tyto příjmy zdanitelné.
Ne každá vydělaná koruna znamená vyšší daně. Danit přivýdělek nemusíte, pokud se vejde do 20 tisíc korun ročně a pochází z příležitostných činností (takzvané sousedské výpomoci), z příležitostného pronájmu movitých věcí (pozor, pronajatých nemovitostí se osvobození netýká), ze zemědělské výroby (pokud nejste podnikatel) nebo ze včelaření s méně než 40 včelstvy.
Pokud vaše příjmy nespadají do těchto kategorií a přesáhnou 15 tisíc korun za rok, měli byste je zdanit. V daňovém přiznání se musí objevit i tehdy, když výdaje přesáhnou příjmy (tedy realizujete ztrátu).
Celou řadu daní potom platíte, aniž byste o nich věděli, respektive museli se o ně vědomě starat. Jde například o daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby (dnes 15 procentní). Srážkovou daň, jak se jí obecně říká, totiž zaplatí ten, kdo vám peníze posílá. Dodatečně proto nemusíte nic řešit, peníze do-jdou již zdaněné. Kterých příjmů se to například týká uvádíme v samostatném boxu.
- dividendy, úroky z dluhopisů a směnek, vkladních knížek a bankovních účtů (nepodnikatelských);
- autorské honoráře do 7 tisíc Kč od jednoho plátce;
- výhry v loteriích, soutěžích apod.;
- výnosy z vkladů na penzijní připojištění při předčasném ukončení smlouvy;
- výnosy z vkladů do životního pojištění;
- příjem z vedlejšího zaměstnání do 5 tisíc Kč (DPP, DPČ);
- podíl na zisku z družstva, s.r.o. nebo komanditní spol. a vypořádání při jejich zániku.
Máte nemovitost? Nezapomeňte ji zdanit
Pokud nemovitost nebo její část pronajímáte, budete to muset státu přiznat. Tedy alespoň v případě, dělá-li roční příjem z pronájmu více než šest tisíc korun. I když na to pronajímatelé rádi a často zapomínají, šestitisícový limit snadno překročí i ti, kdo pronajímají například jediný pokoj za účelem spolubydlení. Daň je 15procentní a počítá se z příjmů očištěných o náklady – buď o ty skutečné, které musíte účetně doložit, nebo zvolíte technicky jednodušší způsob bez dokládání s paušálními náklady ve výši 30 procent.
Daně se přirozeně týkají také „pohybu“ nemovitosti. Pokud jste si v roce 2013 koupili nemovitost (nebo ji dostali darem), musíte podat přiznání k dani z nemovitostí. Daň z koupě nemovitosti je pro loňský rok stanovena na čtyři procenta z prodejní ceny a zaplatit ji musí prodávající. Pozor si ale dávejte i jako kupující. Podle zákona jste totiž povinni kontrolovat prodávajícího. A pokud by daň nezaplatil, musíte to udělat za něj. Chcete-li mít jako kupující jistotu, dohodněte se radši rovnou, že daň uhradíte, a promítněte tuto dohodu do kupní ceny.
Na daně nesmí zapomenout ani ti, co nemovitosti jen mění; každý zaplatí za tu, které se zbavil, pokud se strany nedohodnou jinak.
Jestliže nemovitost již vlastníte nějakou dobu (loni jste ji nekupovali či neprodali), platíte daň z držení nemovitosti, o kterou se ale nemusíte starat – finanční úřad vám ji spočítá na základě v minulosti podaných informací. Jen pokud by se změnilo něco zásadního, co by ovlivnilo výši této daně (např. charakter stavby, užitná plocha), musíte informovat o změnách. To ale jistě víte, protože případné změny jste měli hlásit do konce ledna a ti, kteří na to zapomněli, se stěží vyhnou penále.
Ještě dodáme, že výpočet daně z nemovitosti je – podobně jako u všech daní – poměrně složitý a závisí kromě typu a výměry nemovitosti na konkrétní obci a regionu.
Zjednodušení ale nový občanský zákoník přinesl u odhadů cen nemovitostí. Při prodeji nebo koupi staveb pro bydlení a rekreační účely si už nemusíte nutně pořizovat znalecký posudek. Finanční úřad vám nově může vyměřit daň ze tří čtvrtin ceny místně obvyklé. Samozřejmě – pokud by skutečná cena byla nižší než tato tabulková, můžete si nadále nechat vyhotovit znalecký posudek a daň počítat z nižší ceny.
Darovanému koni na zuby nehleďte…
… a radši se pořádně podívejte na cenovku! Příjemci darů totiž budou nově (v přiznáních za tento rok, tedy až v roce 2015) podávat daňové přiznání a danit dary 15procentní daní podobně jako jiné ostatní příjmy.
„Ježíška“ to naštěstí u většiny domácností nepostihne. Jednak se nedaní příležitostné dary v hodnotě do 15 tisíc korun a stát nesáhne ani na dary od příbuzných v linii přímé a vedlejší, což platí pro sourozence, strýce, tety, synovce nebo neteře, manžele, manžela dítěte, dítěte manžela, rodičů manžela nebo manžela rodičů.
Ty z vás, které napadlo, že by tak mohli obejít daně v dědickém řízení z vedlejší rodové linie, nepotěšíme. Zbytečně si totiž lámali hlavu. Pravda, ještě nedávno by taková úvaha byla namístě – dosud bylo dědění zproštěno daní pouze u blízkých příbuzných – jenomže nový občanský zákoník dědickou daň v podstatě ruší úplně. Intrik proto není zapotřebí.