Finance: Stavební spoření není mrtvé

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Nejslavnější časy stavebního spoření jsou ty tam. Úrok 4,3 procenta a k tomu státní dotace 4500 korun činily ze stavebního spoření skutečně atraktivní produkt. S poklesem dotací a úroků a s nástupem dalších spořících produktů zájem o „stavebko“ postupně klesal. Přesto zůstává poměrně výhodnou možností spoření.



Zatímco v roce 2003, kdy končily původní podmínky stavebního spoření, uzavřelo novou smlouvu 2 097 338 lidí, vloni bylo nových smluv jen 410 461. Celkově nižší zhodnocení peněz v tomto produktu je způsobeno na jedné straně nižšími příspěvky od státu, na straně druhé nižšími úroky od banky. Proč klesá míra zhodnocení peněz ve stavebním spoření?

 

Smysl stavebního spoření

Stavební spoření u nás vzniklo začátkem devadesátých let s cílem zlepšit nedostatečnou kvalitu bytového fondu a motivovat obyvatele, aby investovali do svého bydlení. Naspořené prostředky lze ovšem od počátku použít i na jiné účely a stavebního spoření i státní dotace s ním spojené se proto hromadně využívá v rozporu s původním záměrem, na který jako daňoví poplatníci přispíváme. To, že neplní svůj zamýšlený účel, je nejčastější výtka vůči tomuto způsobu spoření.

Jak se ale říká „hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere“. Prostřednictvím stavebního spoření můžeme od státu získat část zaplacených daní zpět formou dotace – v současné chvíli dva tisíce korun ročně. Přestože se po posledním snížení státního příspěvku výhodnost spoření snížila, těžko budeme na trhu hledat výnosnější varianty spoření. Je ovšem nutné vzít v potaz, že pro získání maximálního výnosu je třeba vázat své peníze na účtu celých šest let.


Přihlásit