Léčivá síla rostlin: Srdečník obecný (Leonurus cardiaca L.)
Publikováno v časopise
7/2006
Druhá účinná poloha srdečníku je zdánlivě paradoxní: má výraznou zklidňující schopnost, je dokonce třikrát až čtyřikrát účinnější než kozlík lékařský (hlavní součást valeriánských kapek). Srdečník se tedy velmi často nasazuje v případech, kdy kozlík nezabírá nebo je hůře snášen. Droga působí blahodárně na celou nervovou soustavu, používá se při srdeční neuróze, bolestech hlavy, nervozitě, zvýšené úzkosti, nebo při klimakterických potížích spojených s návaly a pocením.
Léčivé účinky srdečníku pomáhají i při léčbě onemocnění štítné žlázy (ta je příčinou některých srdečních obtíží) a uplatnily se i proti zbytňování prostaty. Některé zdroje řadí srdečník i k bylinám, které ve směsích pomáhají při léčbě mírnějších forem cukrovky.
Srdečník se používá buď v podobě dvouminutového odvaru, nebo jako nálev. Vyšší účinnost vykazují lihové výtažky. Na uklidnění a posílení srdce vyzkoušejte čaj, který připravíte ze směsi pěti dílů srdečníku, čtyř dílů nati meduňky a po dvou dílech listu routy, třezalkové nati, květu hlohu a kořene kozlíku. Dvě lžíce směsi nechte louhovat dvacet minut v půllitru vody, čaj přeceďte a po třetinách vypijte během dne.
Byliny proti pocení
Zejména v horkých letních dnech může řadu lidí sužovat nadměrné pocení a z rozkladu potu plynoucí nepříjemný zápach. Bylináři doporučují koupele v odvarech z dubové nebo vrbové kůry, ořešákového listí nebo ze smrkových výhonů, účinkují i octové výluhy z levandule, šalvěje či přesličky rolní. Vnitřně se doporučuje popíjet chladný čaj z yzopu nebo šalvěje, zejména navečer. Zajímavá je i kúra, kdy se střídavě pije čaj z brutnáku lékařského a z listů ostružiny.