Zajišťovat a dodržovat opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví je povinností obou stran – zaměstnavatele i zaměstnance. Více povinností má zaměstnavatel, ale ani zaměstnanec nemůže předpisy a postupy BOZP ignorovat.
Pracovní úrazy jsou jedním z nejčastějších problémů na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP). Zaměstnavatel, u kterého došlo k pracovnímu úrazu, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu. Zaměstnavatel je povinen vést v knize úrazů evidenci o všech pracovních úrazech. Dále je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, u kterých došlo zejména ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo k úmrtí zaměstnance. Zaměstnavatel je dále povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
V případě pracovního úrazu je to zaměstnavatel, kdo posuzuje, zda k poškození zdraví nebo k smrti zaměstnance došlo následkem pracovního úrazu, což má vliv na náhradu škody. Pokud nejsou zaměstnanec nebo pozůstalí se závěry zaměstnavatele spokojeni, pak další, kdo může danou věc posoudit, je pouze soud na základě žaloby o náhradu škody. V praxi se lze někdy setkat se závěry učiněnými ošetřujícím lékařem na tiskopisu k dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance o tom, že u zaměstnance došlo k pracovnímu úrazu, nicméně na posouzení pracovního úrazu to nemá žádný vliv.
Náhrada škody při pracovním úrazu
Pokud k pracovnímu úrazu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, například na pracovní cestě, je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou takovým pracovním úrazem. Zaměstnavatel se ovšem může odpovědnosti zcela nebo zčásti zprostit, pokud k pracovnímu úrazu došlo např. z důvodu porušení právních předpisů ze strany zaměstnance, pokynů BOZP, opilosti zaměstnance nebo jeho užití jiné návykové látky. Dodržování předpisů BOZP je tak zájmem obou stran pracovněprávního vztahu.