Dvojí kvalita není podmíněna zeměpisně

Obsah záříjového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2021 Obsah záříjového dTestu

Publikováno v časopise 9/2021

Jednotlivé varianty potravin, které jsou nabízeny pod stejnou značkou v různých zemích EU, mohou mít odlišnou chuť kvůli odlišnostem ve složení. Čím více se ingredience liší, tím pravděpodobněji se budou lišit i senzorické vlastnosti. Rozdíly však netvoří jen zeměpisný vzorec. Nelze tedy hovořit o diskriminaci či vědomém znevýhodnění některých regionů. Vyplývá to ze studie Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Evropské srovnávací testy v roce 2017 odhalily odlišnosti ve složení některých potravin stejné značky prodávaných v různých zemích. Pro tento jev se vžil pojem dvojí kvalita. EK ihned vydala konkrétní pokyny pro národní orgány, jak uplatňovat tehdejší právní předpisy EU v případech podezření na dvojí kvalitu. Unijní instituce financovaly projekty zaměřené na zvyšování kompetentnosti příslušných úřadů, nevládních organizací a průmyslu. Následně byla upravena směrnice o nekalých obchodních praktikách, která nyní obsahuje ustanovení, že propagace a prodej výrobku jako totožného s obdobným produktem v jiném členském státě, a to navzdory výrazně odlišnému složení nebo vlastnostem, může představovat nekalou obchodní praktiku. Směrnice v novém znění vstoupí v platnost 28. května 2022 ve všech členských státech, které ji musí zapracovat do svého zákonodárství už do 28. listopadu 2021.

Společné výzkumné středisko (JRC), příslušné orgány členských států, spotřebitelské organizace a výrobci společně vypracovali metodiku pro srovnávání složení produktů napříč značkami a v roce 2018 bylo zahájeno celoevropské srovnání vlastností 128 potravin z 19 zemí. Základem pro porovnání dat byly informace o 1380 produktech od alkoholických a nealkoholických nápojů přes mléčné a masné výrobky po cukrovinky nebo dětskou výživu. Výrobky byly seskupeny do devíti kategorií podle toho, zda z přední části obalu vyplývá identické, podobné nebo odlišné složení.

JRC vyhlásilo výsledky v roce 2019. Závěry odhalily, že některé výrobky mají identickou nebo podobnou značku i obal, ale jejich složení není všude stejné. Zhruba u třetiny výrobků byly rozdíly patrné teprve při kontrole složení uvedeného na obalu. Zjištěné odlišnosti ovšem nevytvářely žádný geografický vzorec. Nebylo tedy možné tvrdit, že se v konkrétních zemích prodávají kvalitnější nebo naopak zdraví škodlivější potraviny než v jiných.

Nový výzkum

Poznatky z druhé části výzkumu zveřejnila Evropská komise v březnu 2021. Cílem bylo zjistit, zda recepturní rozdíly ovlivňují senzorické vlastnosti, například chuť nebo konzistenci potravin. Do odborného hodnocení bylo zahrnuto 20 značkových výrobků, z nichž každý obsahoval vzorky z 5–10 unijních států. Test nijak nehodnotil kvalitu z hlediska účinku na zdraví, dopadu na životní prostředí, zeměpisného původu, způsobu výroby nebo chemického složení, které mohou ovlivnit rozhodování spotřebitelů. Ukázalo se, že odlišnost v chuti je jasně patrná v případě větších rozdílů ve složení. Nápadně se projevilo různé množství pomerančové šťávy v limonádě, brosk­vové šťávy v ledovém čaji, kávy v instantní směsi, tuku v majonéze, cukru ve snídaňových cereáliích nebo obsah soli ve smetanovém sýru. Znatelný byl rovněž druh použitých ingrediencí, například odlišná sladidla v nápojích. Naopak drobné recepturní odlišnosti nebyly postřehnutelné ani pro vyškolené degustátory, třeba malý rozdíl v obsahu tuku u bramborových lupínků, obsah kakaa v instantním nápoji nebo druh použitého oleje v majonéze. Senzorické rozdíly mezi jednotlivými variantami byly zjištěny u 10 z 20 testovaných produktů.

Za dobrou zprávu lze považovat skutečnost, že ani podle těchto testů nelze hovořit o geografickém vzorci v rozdílech potravin. Nejde tedy o cílenou kvalitativní diskriminaci spotřebitelů z některých zemí.

Co a jak se testovalo

Na základě návrhů a preferencí členských zemí byly k porovnání vybrány jednotlivé varianty nápojů Coca-Cola Original Taste, Desperados Tequila Flavoured, Fanta Orange, Lidl/Freeway Orange, Fuze Tea Peach Hibiscus, Lipton Ice Tea Lemon, Pepsi Cola, nápojů v prášku Jacobs Original/Classic 3 in 1 a Nestlé Nesquik, jogurtu Danone Activia Nature, pudingu Dr. Oetker/Cameo Pudding Powder Chocolate, rybích prstů Findus/Iglo Fish Fingers Alaskan Pollock, majonézy Heinz Seriously Good, sýru Philadelphia Cream Cheese Original, snídaňových cereálií Kellogg‘s Special K Classic/Original, sladkostí Kinder Pingui a Milka Choco Cookies, čokolády Milka Whole Hazelnuts, lupínků Lay‘s Potato Chips Salted/Nature a kojenecké výživy Nestlé NAN Optipro 2. Vzorky byly pořízeny v Belgii, Bulharsku, České republice, Dánsku, Estonsku, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Maltě, Německu, Nizozemí, Polsku, Slovensku, Slovinsku a Španělsku během září a testování proběhlo v říjnu a listopadu 2020. Produktové varianty byly rozděleny do skupin se stejným nebo podobným složením a podle toho byl upraven jejich počet, protože technika senzorického hodnocení funguje nejlépe s pěti až deseti vzorky. Ty byly následně posouzeny a srovnány 10–12 vyškolenými degustátory, kteří neměli informace o rozdílech ve složení a soustředili se na vůni, chuť, vzhled a texturu.

Jak dopadly jednotlivé výrobky a české varianty

Statisticky významná souvislost mezi rozdíly ve složení a senzorickými vlastnostmi různých verzí nebyla u nápojů Coca-Cola Original, Pepsi Cola a Lipton Ice Tea Lemon, kojenecké výživy Nestlé NAN Optipro 2 a čokolády Milka Whole Hazelnuts, kde nebyly testovány české varianty, ani u piva Desperados s příchutí tequilly, sladkosti Kinder Pingui, rybích prstů Findus/Iglo Fish Fingers Alaskan Pollock, instantního kakaa Nestlé Nesquik nebo lupínků Lay‘s Potato Chips Salted/Nature, u nichž se hodnotily také vzorky z českého trhu.

V ostatních produktech se odlišnosti v ingrediencích projevily i ve smyslových charakteristikách. Chuť jednotlivých variant Fanty Orange i oranžády Lidl/Freeway se lišila podle odlišného množství pomerančové šťávy a u výrobků Lidl/Freeway rovněž podle obsahu sladidel. Česká Fanta patřila mezi sladší vzorky. Jogurt Danone Activia Nature z našich obchodů byl ve skupině s vyšším obsahem proteinů, a tedy trochu kyselejší a s jemnější konzistencí. Odlišný obsah soli se podepsal na chuti vzorků sýru Philadephia Cream Cheese Original, které rozdělil do dvou skupin. Český byl spíše slanější. Podobně se projevilo množství cukru u cereálií Kellogg‘s Special K Classic/Original. Výrobek z České republiky obsahuje méně cukru a byl hodnocen jako průměrně sladký výrobek světlejší barvy. Mezi čokoládovými a kakaovými vzorky pudingového prášku Dr. Oetker/Cameo nebyl signifikantní rozdíl a všechny varianty lze rozdělit do dvou skupin podle obsahu kakaa, což ovlivnilo intenzitu chuti. Z českého trhu byly testovány dva vzorky: jeden nesl dodatečné označení „Naturamyl“ a po uvaření byl pevnější a měl méně výraznou chuť, zatímco druhý (bez dodatečného označení) měl sice nižší pevnost, ale intenzivnější chuť než průměr.

Množství broskvové šťávy v ledovém čaji Fuze Tea také ovlivnilo jeho chuť – kde ho bylo více, připomínala chuť spíše světlé ovoce, jako jsou broskev či jablko, zatímco kde ho bylo méně, měl nápoj nádech tmavších, například lesních plodů. Chuťové hodnocení Choco Cookies značky Milka určilo odlišné množství čokolády, instantního nápoje Jacobs 3v1 rozdíly v obsahu kávy a u majonézy značky Heinz se projevil odlišný obsah oleje, nikoliv však jeho druh.

Průzkumy ukazují, že spotřebitelé nakupují potraviny podle chuti a dalších senzorických vlastností, zvažují jejich vliv na zdraví a zajímá je způsob výroby včetně obsahu organických látek, podmínek chovu zvířat nebo dopadu na životní prostředí. Více než čtyři z deseti respondentů (45 %) ve studii Eurobarometr 2020 uvedli, že chuť je nejdůležitějším faktorem při rozhodování o nákupu, pro 42 % lidí byla na prvním místě bezpečnost potravin a pro 40 % cena. Proto jsou rozdíly ve složení a chuti výrobků stejné značky v jednotlivých zemích důležitým faktorem, jehož vývoj je třeba nadále sledovat. Podle autorů studie Společného výzkumného střediska EK (JRC) byly její výsledky získány na relativně malém počtu vzorků, proto by neměly být generalizovány.


Přihlásit