Péče o chrup

Obsah prosincového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 12/2021 Obsah prosincového dTestu

Publikováno v časopise 2/2021

Čištění zubů je činnost, které se denně věnuje každý z nás. Abychom si tento akt usnadnili a zpříjemnili, kupujeme zubní kartáčky různých barev i tvarů, ale i pasty, které slibují tu ochranu před kazem i jinými ústními chorobami, tu pomoc při bělení zubů. Je však typ kartáčku či pasty pro péči o chrup vůbec důležitý? Hraje ve sklonu ke kazivosti zubů větší roli dědičnost nebo stravovací návyky? Na kdy je vhodné načasovat ranní čištění zubů, před nebo až po snídani? Ptali jsme se zubních lékařů i dentální hygienistky.

Mnoho Čechů se zubaře bojí, zanedbává preventivní prohlídky a zubního lékaře navštěvuje jen v případě, že je něco bolí. V čem tkví důležitost preventivních prohlídek, které jsou doporučované jednou za šest měsíců?

doc. MUDr. Romana Koberová Ivančaková, CSc., a doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc., Stomatologická klinika LF UK a FN v Hradci Králové: Preventivní prohlídka chrupu je stejně důležitá jako každé jiné preventivní vyšetření. Má za cíl zabránit vzniku onemocnění anebo onemocnění zjistit co možná nejdříve, aby byla jeho léčba „jednodušší“, pro nemocného člověka méně náročná, popřípadě i méně nepříjemná. Navíc preventivní prohlídka prováděná praktickým zubním lékařem nespočívá pouze ve vyšetření chrupu, tedy zubů a dásní. Její nezbytnou součástí je také poučení pacienta o možných preventivních opatřeních včetně jejich konkrétního provedení.

MUDr. Daniel Hrušák, Ph.D., FN Plzeň: Preventivní prohlídky jsou důležité nejen s ohledem na zubní kaz, ale rovněž jako preventivní opatření k předcházení závažným poškozením zdraví tím, že se onemocnění včas rozpozná a začne včas léčit. I taková choroba, jakou je srdeční infarkt a ischemická choroba srdeční (ICHS), má prokázanou souvislost s nedostatečnou ústní hygienou a zubním kazem. Takže určitě doporučuji pravidelně chodit na preventivní vyšetření 2× ročně.

Bc. Kristýna Kohutová, DiS., dentální hygiena Beroun a Komárov: Důležitý je včasný záchyt problému a jeho snazší, levnější a méně bolestivé až nebolestivé vyřešení. Nutno podo­tknout, že při pravidelných preventivních prohlídkách vzniká návyk na zubní prostředí, kontrolu zubů a nemůže vzniknout strach, který je právě důsledkem pozdější návštěvy zubaře s větším problémem, jenž bolí a je třeba možné jej vyřešit jen extrakcí zubů.

MUDr. Daniel Hrušák, Ph.D.

Pracuje ve FN v Plzni na Oddělení ústní, čelistní a obličejové chirurgie Stomatologické kliniky, kde více než dvacet let zastává funkci zástupce přednosty. Věnuje se výuce studentů na Stomatologické klinice LF UK v českém i anglickém jazyce, publikuje a přednáší v tuzemsku i zahraničí. Je členem řady mezinárodních odborných společností, jako je Evropská asociace kraniomaxilofaciální, jíž byl i prezidentem. Je spoluautorem několika užitných vzorů, podílí se na vědeckém výzkumu a řešení výzkumných grantů.


doc. MUDr. Romana Koberová Ivančaková, CSc. a doc. MUDr. Radovan Slezák, CSc.

Oba lékaři jsou dlouholetými pracovníky Stomatologické kliniky Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Zabývají se výukou studentů medicíny, vědou a výzkumem na poli stomatologie. Věnují se též ošetřování dětských a dospělých pacientů se speciálními potřebami.

Bc. Kristýna Kohutová, DiS.

Vystudovala Vyšší odbornou školu v Praze, obor dentální hygienistka, bakalářské studium preventivního lékařství absolvovala na 3. LF UK. Nyní studuje v Příbrami navazující magisterský program veřejné zdravotnictví. Má vlastní ordinace dentální hygieny v Berouně a Komárově. Působí jako lektor na VOŠ. Často se účastní různých českých a zahraničních školení v problematice dentální hygieny. Když zrovna nepracuje, cvičí aerobic nebo bosu (cvičení na balanční podložce, pozn. red.), jezdí na kole či na paddleboardu.

Která onemocnění chrupu a ústní dutiny jsou kromě zubního kazu nejčastější?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Kromě zubního kazu a jeho komplikací to jsou především choroby závěsného zubního aparátu neboli parodontu, jimiž rozumíme zánět dásní – gingivitidu – a jeho komplikace včetně parodontitidy, nesprávně označované jako „paradentóza“.

Praktický zubní lékař však musí umět rozpoznat i projevy celé řady dalších chorob, možná méně častých, o to však závažnějších, jako jsou ortodontické anomálie či změny ústní sliznice, které mohou být předzvěstí nádorového onemocnění.

MUDr. Hrušák: Existuje velmi široké spektrum různých chorob dutiny ústní, kromě tvrdých zubních tkání jde o onemocnění parodontu, sliznic, jazyka, slinných žláz a v neposlední řadě nezřídka nacházíme v dutině ústní i nádory, a to i ty takzvaně zhoubné.

Bc. Kohutová: Druhým nejčastějším onemocněním je zánět dásní, který velice snadno přejde v parodontitidu (zánět kosti neboli závěsného aparátu zubu). Dále afty a jiné slizniční eroze. V poslední době také přibývá počet zhoubných i nezhoubných nádorů v dutině ústní.

Mnohé zdroje uvádějí, že zubní kaz způsobuje bakterie Streptococcus mutans. Jakým způsobem se do úst dostává? Lze jejímu přenosu nějak zabránit?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Toto tvrzení není zcela pravdivé. To, že bakterie ze skupiny streptokoků jsou jedním z faktorů, který se podílí na vzniku zubního kazu, víme již desítky let. Bakterie ale zdaleka nejsou jedinou příčinou vzniku zubního kazu. Dutina ústní je prostředím, v němž zcela přirozeně žijí statisíce bakterií, což je zcela v pořádku.

Toto různorodé a velmi organizované mikrobiální společenství existuje v dutině ústní ve vzájemném souladu, a svému hostiteli, tedy člověku, nikterak neškodí. Situace se změní, pokud dojde k porušení této rovnováhy, ať už tím, že se určitý druh bakterií pře­množí, anebo vzniknou v ústech podmínky, které jsou pro přemnožení a tvorbu určitých škodlivin příznivé. Tato situace je nepoměrně častější.

Například nadměrný příjem cukrů ve formě potravin a nápojů vytváří velice příznivé podmínky pro streptokoky, které z cukrů v potravě tvoří kyseliny. Vzniklé kyselé prostředí poškozuje – odvápňuje zubní sklovinu a může tak vzniknout zubní kaz.

Bakterie se do dutiny ústní dostávají ze zevního prostředí v průběhu bakte­riální kolonizace ústní dutiny, odehrávající se již několik desítek hodin po narození dítěte. To je zcela přirozený proces. Složení bakteriálního společenství v ústech a celém trávicím ústrojí se v průběhu života dále vyvíjí, mění. Tomuto přirozenému vývoji nelze zabránit a nebylo by nám to ani k ničemu dobré.

Existuje tedy rozdíl v bakteriálním osídlení dutiny ústní dospělého člověka a malého dítěte. Například to, co neškodí dospělému, nemusí být zcela neškodné pro dítě v době, kdy se mu prořezávají první zuby. Proto by se měli rodiče, prarodiče a starší sourozenci vyvarovat přímého kontaktu s dutinou ústní malého dítěte. Neměli by například olizovat dudlík, upíjet dítěti z kojenecké láhve nebo pítka či olizovat lžičku, kterou pak následně dítě krmí, a tak dále.

MUDr. Hrušák: To není úplná pravda. Zubní kaz není způsoben jen přítomností této bakterie v ústech. Takzvané kariogenní (kazotvorné) bakterie patří mezi běžnou ústní bakteriální flóru. Celkem má každý člověk ve svých ústech několik stovek až tisíc různých bakteriálních typů. Ty tvoří takzvaný orální mikrobiom; některé jsou neškodné a zároveň i důležité například pro rozvoj imunitního systému, jiné jsou potenciálními patogeny a mohou v případě oslabení organizmu způsobit infekční onemocnění.

Streptococcus mutans patří mezi bakterie, které se množí v zubním plaku, spotřebovávají cukry, rozkládají je na slabé kyseliny a tím přispívají ke vzniku zubního kazu.

Bc. Kohutová:  Streptococcus mutans běžně žije v dutině ústní osídlené zuby. K přenosu obvykle dochází již v dětství z blízkého kontaktu (rodič). Přenosu můžeme zabránit především tím, že nebudeme dítěti ochutnávat jídlo stejným příborem, nebudeme olizovat dudlíky a dětské příbory, nebudeme dítě pusinkovat na ústa a okolí obličeje.

Jak často a jak dlouho bychom si měli čistit zuby?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Čištění zubů je žádoucí hygienický návyk, stejně jako mytí rukou. Tento návyk je zapotřebí vypěstovat a zafixovat už v časném dětství.

Vzhledem k tomu, že v současnosti již detailně rozumíme procesu kolonizace hladkého povrchu zubu ústními bakteriemi, víme, že je zcela dostačující čistit si zuby dvakrát denně, ráno a večer. Doba čištění zubů závisí na věku, manuální zručnosti, počtu a postavení zubů, používaných čisticích pomůckách a tak dále. Obvykle se doporučují dvě minuty.

MUDr. Hrušák: Obvykle se doporučuje ranní a večerní čištění. Logika je skrytá v tom, že večerní čištění má za úkol omezit množství plaku před nočním klidem, ranní čištění zase odstraní to, co se na zubech nashromáždilo v noci. Při každém jídle se plak stírá a v noci je tím pádem vyřazena samočisticí schopnost slin a přijímání stravy. Doba čištění závisí na použitém prostředku a technice, obvykle se doporučuje dvě minuty.

Bc. Kohutová: Zde platí pravidlo: „Večer pro zdraví a ráno pro krásu.“ Co se týče času stráveného čištěním chrupu, standardně se doporučují dvě minuty, ale je to mnohdy matoucí, neboť jedinec může tento čas strávit pouze na jednom místě a nevyčistit celou dutinu ústní. Proto zuby čistěte tak dlouho, dokud necítíte jazykem hladké plochy.

Často se i v rámci rodin vedou polemiky, jestli je správné vyčistit si ráno zuby před snídaní nebo až po ní. Jak to vidíte vy?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Názory na to nejsou jednoznačné. Je pravda, že vyčistíme-li si zuby nejdříve zubní pastou s fluoridy, což zdůrazňujeme, zůstává mírně zvýšená koncentrace fluoridů v ústní prostředí, a tak snižuje acidogenní (tvořící kyselinu, pozn. red.) potenciál následující stravy (snídaně). Řečeno jinými slovy zubní sklovina je po určitou dobu méně rozpustná, než kdybychom si zuby fluoridovanou zubní pastou nevyčistili.

Lze namítat, že po snídani zůstanou v ústech zbytky potravy, a pokud obsahují cukry, mohou následně sloužit jako substrát pro kariogenní bakterie, zejména streptokoky. Dnes je tedy doporučováno čistit zuby pravidelně dvakrát denně, vždy večer a jednou v průběhu dne. Samozřejmě že ráno si lze po snídani znovu zuby vyčistit nebo alespoň vypláchnout ústa fluoridovou ústní vodou.

MUDr. Hrušák: Určitě po jídle a to platí i ráno.

Bc. Kohutová: Pokud mám dostatek prostoru a času pro neutralizaci pH v dutině ústní, volím čištění chrupu až po snídani. Některé rodiny ráno spěchají, a tak bohatě stačí, když je chrup vyčištěn před snídaní, zbavíme se nežádoucích bakterií a zboříme jim domečky vzniklé od posledního čištění. Je tedy na každém z nás, jestli nám nevadí vyrazit do světa se zbytky rohlíku na zubech. Před spaním je samozřejmě volba až po jídle.


Která technika čištění je nejefektivnější?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Žádná technika čištění zubů není výrazně efektivnější než techniky ostatní. Pro takové tvrzení neexistují vědecké důkazy. Efektivní je každá čisticí technika, která dokáže odstranit většinu již vytvořeného zubního mikrobiálního neboli dentálního plaku. Jak k tomu pacient dospěje, je individuální.

Někdy kombinujeme více čisticích technik najednou. Je vhodné či spíše nezbytné poradit se zavčas s lékařem nebo dentální hygienistkou. Vnucovat pacientovi za každou cenu jen jedinou techniku čištění zubů ze všech použitelných může být nevhodné nebo dokonce kontraproduktivní. Výsledkem mohou být nedočištěné úseky chrupu nebo také odřené dásně.

Z laického pohledu je důležité, aby člověku při použití správných čisticích metod a prostředků nekrvácely dásně. To je jedním z důležitých objektivních ukazatelů správně prováděné ústní hygieny.

MUDr. Hrušák: Existuje několik technik čištění zubů. V každém případě je důležité čistit zejména ta místa, kde dochází k ulpívání plaku, v takzvaně habi­tuál­ně nečistém prostoru, jako jsou krčkové části zubů a zejména mezizubní prostory. Také záleží na tom, jaký kartáček používáme.

Ve věci techniky čištění je důležité použít takový způsob, který odstraní plak zejména z hůře přístupných míst. Také je důležité zvolit správný způsob čištění s ohledem na stav chrupu, přítomnost zubních náhrad (korunky, můstky, implantáty, protézy i částečné). Obecně lze říci, že správný pohyb kartáčku je mírně krouživý a spíše vertikální (od dásně k zubům a i zpět) s mírně šikmým sklonem kartáčku k zubům.

Bc. Kohutová:Technika, kterou doporučil Dr. Bass, laicky řečeno kroužky na krčcích zubů.

Je vhodné si zuby čistit hned po jídle nebo je (alespoň u některých potravin) lepší dát si před čištěním zubů pauzu?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Záleží na tom, o jakou potravinu či nápoj se jedná. Pokud jde o potravinu obsahující cukry v jakékoliv formě (jednoduché cukry, sacharóza, škroby), lze doporučit čištění zubů bezprostředně po jídle.

Jedná-li se ale o potraviny, které obsahují vysoký podíl kyselin (citrusové plody, džusy, kolové, iontové a energetické nápoje, dresinky apod.), dochází při kontaktu těchto potravin se zubní sklovinou k jejímu okamžitému rozpouštění. Bezprostředně následujícím mechanickým čištěním zubů s takto odvápněnou, „změklou“ sklovinou se situace ještě zhorší. V těchto případech je vhodné vyčkat s čištěním zubů alespoň 20 minut po jídle.

MUDr. Hrušák: Pauza nemá opodstatnění; čištění ihned po každém jídle, to je velká fikce. Pokud však ulpívají zbytky potravy v mezizubních prostorech, je vhodná neodkladná akce (různá kapesní provedení zubních kartáčků, dentální nitě). I obyčejné párátko však poslouží všude, včas a dobře.

Bc. Kohutová: To je velmi důležitá otázka. Zuby není vhodné čistit ihned po jídle, jak je nám od dětství vtlou­káno do hlavy, z důvodu sníženého pH v dutině ústní po konzumaci. Po kyselejších potravinách je vhodné počkat alespoň 40 minut.

Platí i u čištění zubů rčení „méně je více“? Můžeme si nadměrným čištěním, například po každém jídle, uškodit?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Toto nelze jednoznačně tvrdit. V první řadě je třeba říci, že čištění zubů po každém jídle je zbytečné. Nevhodná čisticí technika, nesprávné čisticí pomůcky, nadměrná doba a frekvence čištění zubů mohou vést k poškození dásní. Nejčastěji k jejich oděrkám. Ty se pak projeví bolestivostí a krvácením dásní, což může vést člověka k domnění, že si zuby čistí nedostatečně, že „musí přidat“. Vzniká tak jakýsi bludný kruh, z něhož pomůže pacientovi již jen odborník.

MUDr. Hrušák: Špatná a příliš agresivní technika, tvrdý kartáček, silně abrazivní zubní pasty a podobně mohou nadměrně obrušovat tvrdé zubní tkáně (sklovinu i krčkový dentin) a vést ke vzniku takzvaných krčko­vých defektů. To platí o razantním čištění horizontálními tahy, které se preferovalo za éry našich rodičů a prarodičů. V současné době je trend někdy až nadměrně častého čištění; pokud se však provádí správně a šetrně, nemůže uškodit.

Bc. Kohutová: Samozřejmě, jde o kvalitu nikoliv kvantitu. Příliš častým čištěním spojeným s nevhodnými pomůckami si můžeme poškodit dásně či zvýšit citlivost zubů.


Jak velkou roli hraje pro kvalitní ústní hygienu výběr kartáčku?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Typ zubního kartáčku není pro dosažení řádné ústní hygieny zásadní. Rozhodně neplatí konstatování „čím dražší, tím lepší“.

Obecně vzato doporučujeme kartáčky s rovně zastřiženými vlákny, a to středně tvrdé nebo měkké. Pro běžné použití nedoporučujeme extrémy, jimiž rozumíme kartáčky tvrdé nebo velice měkké („supersoft“, „ultraweich“). Při výběru velikosti zubního kartáčku se řídíme věkem daného jedince.

MUDr. Hrušák: Při výběru bych doporučoval držet se osvědčených a kvalitních značek, případně se poradit se zubním lékařem a dentální hygienist­kou.

Bc. Kohutová: Dle mého názoru hraje výběr kartáčku malou roli. Stačí menší, měkčí kartáček a pravidelné čištění.

Jak zásadní je pro zdravý chrup péče o mezizubní prostory?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: I zde platí individuální přístup. Typ péče o mezizubní prostory záleží na věku a schopnosti mezizubní hygienu provádět. Pro děti s dočasným a smíšeným chrupem doporučujeme zubní nit. Totéž platí pro dospělé jedince se stěsnáním zubů.

Pokud jde o chrup s mezerami, stačí téměř vždy samotný zubní kartáček. U dospělých pacientů tedy doporučujeme jak dentální nitě, tak mezizubní kartáčky. Řídíme se při tom zejména stavem závěsného zubního aparátu – parodontu.

V chrupu s poškozeným závěsným aparátem a „otevřenými“ mezizubními prostory obvykle doporučujeme mezizubní kartáčky. Veškeré tyto pomůcky se používají jedenkrát denně, po řádném vyčištění zubů kartáčkem a pastou. Zubní kartáček v žádném případě nenahradí.

MUDr. Hrušák: Určitě je důležitá a i v tomto případě nezbytná zmíněná individualizace podle stavu chrupu. Správná hygiena vyžaduje vždy kombinaci pomůcek. Opět doporučuji poradit se o výběru správných pomůcek se zubním lékařem a dentální hygienistkou.

Bc. Kohutová: Velmi zásadní! Zpravidla je to prostor, kde bakterie působí nejdříve. Nečistit si mezizubní prostory znamená čistit si pouze polovinu chrupu. Ráda pacientům vysvětluji, že je to, jako by se po sportu či jiných aktivitách postavili pod sprchu s rukama připaženýma u těla a nohama u sebe, osprchovali se a nesáhli mezi v tu chvíli nedostupné prostory.

Existují také takzvané ústní sprchy. Měly by i ony mít v péči o chrup svoje místo?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Irigátory neboli zubní sprchy mají pouze doplňující a spíš jen psychologický efekt. Zuby nevyčistí, protože zubní mikrobiální povlak pevně lpící na svém podkladu nerozruší a neodstraní. Spíše odstraní zbytky jídla, zejména zpod fixních můstků.

MUDr. Hrušák: Ústní sprcha je spíše neužitečný doplněk ústní hygieny, základem správné péče o chrup i dásně je mechanické čištění.

Bc. Kohutová: Základ je mezizubní kartáček, popřípadě zubní nit. Ústní sprcha je pouze nadstandardním doplňkem, za mě doporučo­vaným spíše pacientům s protetikou, implantátem či rovnátky.

Jsou pro péči o chrup vhodné ústní vody?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Záleží na tom, o jaké ústní vody se jedná. Fluoridové ústní vody mají nezpochybnitelný význam v prevenci zubního kazu, zejména u dětí, protože zvyšují odolnost zubních tkání vůči opakovaně vznikajícímu kyselému prostředí v ústech po konzumaci potravy obsahující cukr, a to v jakékoliv formě. Jejich používání se však doporučuje až od šesti let věku, a to pro možnost jejich nechtěného polykání.

Antiseptické ústní vody, cílené svým účinkem na lik­vidaci zbytků mechanicky rozrušeného dentálního plaku, jsou v prevenci zubního kazu méně prospěšné. Mohou však být doplňkem při léčbě a prevenci zánětu dásní. Obecně se však jejich dlouhodobé používání nedoporučuje.

MUDr. Hrušák: Existují léčebné a účinné ústní vody se zklidňujícím protizánětlivým nebo antimikrobiálním účinkem. Ty je vhodné použít opět na základě lékařského doporučení.

Kromě terapeutického efektu jde někdy o kosmetický doplněk, vůně ústní vody zakrývá nepříjemný zápach nedostatečné hygieny. Stejně jako u ústní sprchy nelze spoléhat na účinnost ústní vody bez mechanického čištění. Dezinfekční efekt může při nadměrném použití (co do frekvence nebo koncentrace) vést i k poškození sliznic, poruše rovnováhy ústních mikrobů, což opět nemusí být v konečném efektu prospěšné.

Bc. Kohutová: Z mého pohledu je běžný spotřebitel nepotřebuje. Využíváme je pouze v případě urychlení léčby (zánět dásní). Ústní voda omývá sliznice, osvěžuje dech, fluoriduje tvrdé tkáně, ale může i negativně ovlivnit symbiózu mikrobů.

Jakou roli při čištění zubů hraje zubní pasta a podle čeho by ji člověk měl vybírat?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Zubní pasta má velký význam v prevenci zubního kazu, obsahuje-li fluoridy a je-li používána pravidelně a dlouhodobě. Výrazně menší význam má jakákoliv zubní pasta v prevenci a léčbě zánětu dásní; tuto chorobu ještě nikdy žádná zubní pasta nevyléčila. Dospělým lidem však žádná zubní pasta neublíží, naopak může jen prospět. Opět platí, že nejdražší zubní pasta nemusí být nejlepší.

MUDr. Hrušák: Podobně jako u všech pomůcek je to v závislosti na individuálním stavu chrupu a zároveň i otázka chuti. Přece jenom ne každý snese například slanou zubní pastu, pro děti nejsou vhodné výrazně „pálivé“ mentolové příchuti, dětské pasty zase nevyhovují dospělým a tak dále.

O nadměrně abrazivních nebo bělicích pastách také platí, že ne vždy „více znamená lépe“. Abrazivní pasty mohou poškodit tvrdé zubní tkáně, přídavky bělicích látek mohou dráždit dásně a podobně.

Bc. Kohutová: Zubní pasta je pouze kosmetickým doplňkem. Čištění zubů je s ní skluznější, rychlejší, voňavější, ale samozřejmě může i pomoci s konkrétním problémem. Pastu tedy vybírejme dle věku a požadavku, jako je třeba zamezit krvácení dásní, zamezit šíření zubního kazu či snížit citlivost zubů nebo u kuřáků vybělit chrup.


Některé zubní pasty obsahují látku triklosan, o jejíž údajné rakovinotvornosti koluje mnoho informací. Zakládají se na pravdě?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Látka triklosan patří mezi detergenty, tedy chemické látky snižující povrchové napětí, které mají silné antimikrobiální účinky již v koncentracích zcela přijatelných pro lidský organismus. Od konce 60. let 20. století byla proto široce užívána nejen v zemědělství jako fungicid (postřik proti plísním, druh pesticidu, pozn. red.), ale byla obsažena i v řadě zdravotnických prostředků a kosmetických přípravků, mezi něž patří také zubní pasty a ústní vody.

Vzhledem ke vzniku řady nových, chemicky odlišných, avšak stejně či více účinných antiseptik doporučených ke stejným účelům a také na základě určitých nejasností týkajících se vlastností triklosanu a od něho odvozených sloučenin ve styku s ultrafialovým zářením a chlorovanou vodou není tato látka v zemích Evropské unie od roku 2014 (a v USA od roku 2017) v těchto komerčních produktech obsažena.

Veškeré informace o její škodlivosti ve smyslu rakovinotvornosti, fototoxicity (změněná kožní reakce na sluneční záření, pozn. red.), poruchy hojení ran, poškození trávicího ústrojí či vlivu na produkci některých hormonů nejsou dosud objektivně doložené. Triklosan může být i nadále součástí některých kosmetických výrobků, což však musí být uvedeno v informaci o jeho složení.

MUDr. Hrušák: Triklosan je přísadou v řadě kosmetických přípravku včetně některých zubních past i na českém trhu. Asi před šesti lety proběhla médii dánská zpráva o této věci. Osobně vycházím z toho, že nás legislativní opatření dostatečně chrání, a pokud je použití v zubních pastách v příslušně nízkých koncentracích povolené, nevyvolává to ve mně znepokojení.

Bc. Kohutová: Triklosan je antibakteriální (protizánětlivé) a protihoubové činidlo, které ovlivňuje množství plaku, účinně bojuje proti vzniku zubního kazu a léčí zánět dásní. Chemické látky vždy mohou mít nějaké ve­dlejší nežádoucí účinky, avšak o vzniku rakoviny se ke mně ještě nic nedoneslo.

Osobně zubní pasty nepoužívám pravidelně, čistím chrup bez nich, ale občas je použiju právě pro efekt zvýšené ochrany skloviny například před kyselinami. Třeba u lidí nemocných a upoutaných na lůžko či po nějaké závažné terapii je používáni zubních past s obsahem fluoru či účinnějšího triklosanu vhodné.

Jakou roli v kvalitě trvalého chrupu hraje ústní hygiena mléčných zubů?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Zdravý dočasný chrup je nedílnou a důležitou součástí dětského organismu a vyžaduje stejnou, ne-li lepší péči než chrup trvalý. Zubním kazem destruované, bolestivé, neošetřené dočasné zuby mohou být zcela zbytečnou příčinou závažných zdravotních komplikací, které negativně ovlivňují zubní, celkové i duševní zdraví. Zanedbaný dočasný chrup v neposlední řadě představuje v mnoha ohledech značné riziko pro prořezávající se trvalé zuby.

MUDr. Hrušák: Určitě má velký význam děti včas začít učit čistit zoubky a zvykat na návštěvy zubní ordinace. Je to hlavně o nácviku zubní péče a odstranění strachu. Nezastupitelnou úlohu přitom mají rodiče.

Bohužel se setkáváme s názorem některých rodičů, že jim „zubař zanedbal péči o dítě tím, že včas nepoznal kazy“. Skutečnost je však často jiná. Dítě vidí zubní zrcátko v rukou odborníka až ve chvíli, kdy „zuby bolí“, tím se zafixuje strach z bolesti a návštěvy zubaře a je zaděláno na problém. Rodiče jsou ti, kteří určují, jakou stravu dítě jí, kolik sladkých nápojů přes den vypije, musí začít včas s prevencí, nácvikem čištění a koneckonců i včas přivést dítě do zubní ordinace.

Česká stomatologická komora k tomu vydala v roce 2020 nový „Zubní průkaz dítěte“, kde se počítá s první návštěvou a prohlídkou dítěte již ve 12 měsících věku. V tom je třeba hledat příčiny časných kazů u dětí, kterých bohužel stále přibývá. Plně se stavím za rčení, že „za zkažené zuby dětí mohou líní rodiče“.

Bc. Kohutová: Velkou. Pokud naučím dítě správným hygienickým návykům již v péči o mléčný chrup, nebude mít problémy s trvalým chrupem. Neošetřené kazy mohou nepříznivě ovlivnit vývoj stálého chrupu, prořezání a vývoj čelisti.

Jaký vliv na zdraví zubů má dědičnost?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Pravda je, že existují určitá dědičná onemocnění spojená s poruchami tvorby zubní skloviny, která může být méně odolná vůči zubnímu kazu. Náchylnost ke vzniku zubního kazu není dědičná, často se však „dědí“ nevhodné stravovací, hygie­nické a další návyky, které ke vzniku zubního kazu mohou významně přispívat.

Plyne z toho, že rozhodujícím faktorem v prevenci nejčastějších nemocí zubů i dásní, jimiž rozumíme zubní kaz a gingivitidu (zánět dásní, pozn. red.), je vliv rodinného prostředí a přístupu rodičů k orálnímu zdraví.

MUDr. Hrušák: Minimální až žádnou; snad kromě některých vzácných vrozených poruch tvorby tvrdých zubních tkání, u kterých jsou „dědičně“ zuby méně odolné. Pokud někdo svádí své zkažené zuby na vrozené vlohy po předcích, jde hlavně o „zděděné“ stravovací zvyky a navyklé hygienické stereotypy v rodině.

Bc. Kohutová: Žádný. Dědíme pouze návyky péče o chrup a ty jsou zásadní. Co se týče chrupu, dědíme počet zubů, barvu, tvar a postavení, nikoliv sklon ke kazivosti. Pokud rodiče své dítě líbají na ústa, olizují dudlíky a lžičky, samozřejmě bude mít podobné sklony k onemocnění dutiny ústní jako matka či otec, protože mu ty bakterie tímto způsobem předají.

Trend „amerického úsměvu“ a zářivě bílých zubů stále sílí. Lze vybělit každé zuby?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Toto není medicínská, nýbrž komerční záležitost. Se zdravím člověka příliš nesouvisí. Určitě nelze vybělit každé zuby. Existují různé poruchy vývoje zubů, při nichž bělení nepomůže vůbec nebo jen velice omezeně. Je vhodné vědět, že ani bělení zubů není bez rizik jejich poškození a že je nelze doporučit každému člověku.

MUDr. Hrušák: V zásadě to možné je, ale ne vždy je to vhodné. Určitě ne tam, kde jsou rozsáhlé výplně, poškozený parodont nebo jiné onemocnění dutiny ústní. Určitě bych varoval před zaručenými laickými způsoby domácího bělení, neschválenými přípravky nabízenými na internetu nebo od prodejců kosmetických přípravků, stejně jako před různými kosmetickými salóny nabízejícími tyto služby, ačkoliv toto platné předpisy zakazují. Příliš agresivní bělení může poškodit jak zuby, tak dásně.

Bc. Kohutová: Rozhodně ne. Každý není vhodný kandidát pro bělení. Někdo má citlivé zuby, někdo poškozenou sklovinu, někdo špatnou péči, jiný zase četné výplně či protetické práce a výsledný efekt by nebyl žádoucí.

Historie péče o chrup

  • Ústní hygiena je stará prakticky jako lidstvo samo. Hrubé zubní kartáčky z větviček a listů si před několika tisíci let vyráběli již staří Egypťané. Podobné přírodní materiály využívaly k péči o chrup i další dávné kultury, například Řekové, Římané či Indové.
  • Již v dávnověku prý vznikaly primitivní „mezizubní kartáčky“, vytvořené z roztřepeného konce větvičky, která tak mohla proniknout mezi zuby.
  • Na moderní zubní kartáčky si lidstvo muselo počkat až do konce 17. století; jejich sériová výroba byla zahájena poprvé v Anglii, a to až v roce 1780.
  • Do Spojených států amerických dorazila moderní péče o zuby později, až koncem 19. století; do běžné praxe se zde čištění zubů dostalo ale až po druhé světové válce.

Relativní novinkou jsou i služby dentálních hygienistů. Považujete je za prospěšné a doporučeníhodné?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Služby dentálních hygienistek již nejsou novinkou ani v měřítku naší republiky. Dentální hygienistky pracují v zahraničí v tomto oboru příbuzném praktickému zubnímu lékařství téměř půlstoletí, u nás podstatně kratší dobu.

První školy s tímto učebním programem vznikly v 90. letech 20. století s výraznou pomocí kolegů ze zahraničí. Jedná se o silně feminizovaný obor a fyzicky poměrně namáhavou práci. Obecně lze konstatovat, že pravidelná, zcela individualizovaná péče dentální hygienistky je v rámci péče o ústní zdraví velice vhodná a prospěšná. Dentální hygienistka vždy pracuje pod přímým nebo nepřímým dohledem lékaře.

MUDr. Hrušák: Profesionální dentální hygiena má dnes nezastupitelnou úlohu. Dentální hygienistky kromě toho, že zuby vyčistí a odstraní zubní kámen, i ten neviditelný a hluboký, poradí i s individuálním výběrem zubních hygienických pomůcek a pomohou s nácvikem správné hygieny.

To, že v této souvislosti hovořím o dentálních hygie­nistkách, je dáno tím, že tuto profesi převážně vykonávají ženy. Snad mi čtenáři prominou, že na jiném místě zase naopak používám spojení zubní lékař, přestože i v této profesi převažuje feminizace.

Bc. Kohutová: Určitě. Služba zubní hygieny je pro chrup velice prospěšná a měla by být součástí pravidelné péče, během které se kontrolují zuby i měkké tkáně. Chrup se vyčistí a lidé se naučí, jak o něj pečovat. V kombinaci se zubním lékařem tak odborník pacienta uvidí a poučí ideálně každé tři měsíce. Kromě prevence poskytuje i dentální hygiena část léčebnou a mnohdy vyřeší potíže typu citlivost či viklavost zubů a krvácení dásní.

Existuje kromě pravidelného čištění zubů jiná prevence zubních kazů a dalších zubních chorob?

doc. Koberová Ivančaková a doc. Radovan Slezák: Prevence zubního kazu a dalších chorob dutiny ústní, zejména zánětu dásní, je nesmírně důležitá a na toto téma bylo napsáno mnoho knih a odborných publikací. Záleží vždy na mnoha faktorech včetně individuální vnímavosti člověka.

Pokud budeme hovořit o zubním kazu, je prevence tohoto postižení komplexní a multifaktoriální. Mezi primární preventivní opatření patří omezení příjmu cukrem slazených potravin a nápojů, pravidelné mechanické odstraňování zubního povlaku, pravidelné používání zubní pasty s fluoridy k čištění zubů a v neposlední řadě pravidelné preventivní prohlídky u praktického zubního lékaře a pochopení nutnosti pečovat o dutinu ústní.

Prevence zánětu dásní a jeho komplikací v podobě parodontitidy spočívá v dodržování řádné ústní hygie­ny, udržování celkového zdraví a nekuřáctví.

Prevence vzniku zhoubných nádorů v dutině ústní spočívá rovněž v dodržování řádné ústní hygieny, nekuřáctví, stravě s dostatečným množství antioxidantů, včasném ošetření zkažených zubů a ponechaných zubních kořenů dráždících dlouhodobě ústní sliznici.

Lze tedy hovořit o čtyřech základních pilířích prevence veškerých hlavních zamezitelných chorob v dutině ústní – ústní hygieně, správných výživových zvyklostech, fluoridaci a nekuřáctví.

MUDr. Hrušák: Správně pečovat o chrup, jíst zdravě, pravidelně navštěvovat svého zubního lékaře a dodržovat jeho doporučení. Profesionální dentální hygiena je pak službou navíc, kterou si můžeme vykoupit vlastní prohřešky proti zásadám správné péče o chrup.

Bc. Kohutová: Spíše ne. Významnou roli hraje nízkosacharidový příjem potravin a konzumace neslazené pramenité vody, ale čištění je nejúčinnější.


Přihlásit