Pokud nájemní smlouva obsahuje ustanovení, které nájemci zakazuje vodit si do bytu návštěvy, je takové ustanovení neplatné. „Nájemce nemusí zákaz návštěv daný smlouvou nebo požadovaný pronajímatelem třeba i jen ústně dodržovat, stejně tak není povinen pronajímateli návštěvy hlásit,“ uvádí Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
V praxi může být problém odlišit, zda se jedná o návštěvu, nebo již o osobu, která s nájemcem v bytě trvale žije, jinak řečeno je členem jeho domácnosti. V takovém případě je totiž již souhlas pronajímatele nutný. Výjimkou je situace, kdy se jedná o takzvanou osobu blízkou, tedy typicky manžela či manželku, rodiče nájemce či dítě. Pak není souhlas zapotřebí. Ovšem bez ohledu na jejich vztah k nájemci nemůže v bytě bydlet takový počet osob, který by byl neúnosný z hlediska požadavků hygieny i komfortu. Jaký počet osob je ještě únosný, nelze určit jen podle výměry bytu, ale i podle jeho dispozice, tedy počtu pokojů či koupelen. Roli může hrát i výška stropu. Vždy je tedy třeba individuálně posoudit konkrétní případ.
Z hlediska odlišení návštěvy od člena nájemcovy domácnosti může být rozhodující, jak dlouho se dotyčná osoba v bytě zdržuje. Někdy se uvádí, že o návštěvu se již nejedná, jestliže doba pobytu přesáhne dva měsíce, což zřejmě vychází z toho, že podle občanského zákoníku je nájemce povinen hlásit pronajímateli zvýšení počtu osob v bytě neprodleně, maximálně do dvou měsíců. „Například ale návštěva ze zahraničí by mohla trvat i déle. Rozhodující tak může být to, jaké věci mají dotyčné osoby v bytě nebo jestli mají i jiný byt, ve kterém bydlí. Tyto skutečnosti se v případě sporu musí prokazovat, což může být problematické,“ konstatuje Lukáš Zelený.
Jestliže nájemce neinformuje pronajímatele o zvýšení počtu osob v bytě, může to být důvodem k výpovědi z nájmu. Návštěvy mohou vést k výpovědi například tehdy, pokud porušují domovní řád, chovají se hlučně, poškozují zařízení bytu či domu nebo dům znečišťují. „Argumentovat lze i takzvaným sousedským právem, což znamená, že návštěvy nesmí nad míru přiměřenou tamním poměrům, typicky hlukem či jinak, obtěžovat ostatní obyvatele domu,“ uzavírá Zelený.
Poradenství v oblasti nájemních vztahů a vztahů souvisejících s bydlením poskytuje dTest díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj ČR v rámci projektu dTest pomáhá při problémech s bydlením.
Kontakty pro média:
Lukáš Zelený, zeleny@dtest.cz, tel.: +420 734 710 617
Vanda Jarošová, jarosova@dtest.cz, tel.: +420 731 789 110
dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.
Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.