Test peletových kamen 2019

Publikováno v časopise 2/2019

Peletová kamna představují stále populárnější způsob vytápění domácností. Produkují méně emisí než klasická kamna na dřevo nebo krbové vložky, zapalují se automaticky a navíc na ně máte možnost získat dotaci Ministerstva životního prostředí. Abychom ověřili, zda se při jejich koupi nespálíte, nechali jsme v laboratoři otestovat šestici kamen dostupných v českých obchodech. Narazili jsme na nesrovnalosti ve slibovaném výkonu i na bezpečnostní problémy.

Dobrá rada

Nejlepší hodnocení získala peletová kamna La Nordica Extraflame Viviana Evo (velmi dobře, 58 130 Kč). Náš test prokázal, že se můžete spolehnout na výkon slíbený výrobcem. Stejně tak nás potěšila nízkými emisemi při hoření a bezproblémovou bezpečností při různých scénářích přehřátí, přeplnění nebo selhání elektronických systémů kamen.

Naopak nejhůře v našem testu dopadla kamna Greta Kalor 8 (nedostatečně, 26 990 Kč). Přestože ve zkouškách výkonu, emisí i obsluhy předvedla kvalitní výkon, propadla ve zkoušce bezpečnosti. Nesplnila požadavky normy kvůli vysoké teplotě násypky v provozu a jejich bezpečnost nelze zaručit ani v případě, že dojde k elektrické poruše.

Dřevěné pelety nejsou nic víc než vysušené piliny slisované do malých válečků. První kamna pro jejich spalování se ovšem začala objevovat až v osmdesátých letech minulého století. V současnosti jde o stále populárnější způsob vytápění, a to nejen v České republice. V celé Evropě vzrostla za posledních deset let výroba pelet více než dvojnásobně. Podle aktuálních informací mezinárodní obchodní asociace Bioenergy Europe jsou oblíbenou volbou pro vytápění v Itálii, Německu, Dánsku, Švédsku a ve Francii.

Česko se řadí k zemím, kde je poptávka po topení peletami nízká. Asociace uvádí, že důvodem je v našem případě dostupnost uhlí, které představuje levnou a masově rozšířenou možnost lokálního vytápění domácností. Topení dřevěnými peletami společně s dalšími možnostmi spalování biomasy přesto začíná rezonovat i u nás. Výroba pelet v České republice již několik let po sobě roste, a byť s nimi netopíme tolik jako okolní země, patříme k evropským premiantům co se týče jejich kvality. Většina pelet vylisovaných u nás nese mezinárodní certifikaci ENplus, která jasně definuje požadované vlastnosti a hlídá jejich kvalitu.

Proč dřevěné pelety?

Oproti klasickým kamnům na dřevo je topení peletami mnohem příjemnější. Díky tomu, že jsou piliny před slisováním pečlivě vysušeny a neobsahují nadrcenou kůru, mají vysokou výhřevnost a zanechávají po shoření jen minimum popela. Kamna navíc představují automatizovaný elektrický spotřebič, který sám rozdělá oheň, umožní vám regulovat výkon podle potřeby a díky násypce s dávkovačem stačí doplnit palivo jednou za několik dní.

Praktickým důvodem pro přechod na vytápění dřevěnými peletami je mimo jiné jejich ekologičnost. Už před pěti lety zmizely z obchodů kotle 1. a 2. emisní třídy, které patří k největším zdrojům znečištění ovzduší v České republice. Proto bude od roku 2022 tyto kotle dokonce zakázáno používat. Peletové kotle oproti tomu bez problému splňují přísné emisní požadavky a Ministerstvo životního prostředí jejich koupi podporuje v rámci tzv. kotlíkových dotací. Zájemcům, kteří nechtějí rovnou celý kotel, nýbrž jen kamna, dotuje jejich pořízení v programu Nová zelená úsporám. Bližší informace si můžete přečíst v rozhovoru na konci článku.

Testujeme také pelety

Kromě kamen se věnujeme i testům samotných dřevěných pelet. Jejich kvalitu jsme ověřovali už v roce 2015. Ze 14 vzorků dostalo velmi dobré, nebo dobré hodnocení hned 10 z nich. Propadly pouze dva kusy WalderaBrentop Premium, které nesplnily požadavky na kvalitu. Abychom měli aktuální informace, připravujeme nyní nový test dřevěných pelet. Výsledky vám představíme letos na podzim.

Spalování pelet je k životnímu prostředí šetrnější nejen v porovnání s uhlím, ale i se dřevem. Více informací o množství škodlivin, které vznikají při topení peletami a bukovým dřevem, se dočtete v boxu na straně 44. Ekologická je také jejich výroba. Za prvé se jedná o obnovitelný zdroj energie, za druhé představují způsob efektivního využití odpadu ze zpracování dřeva. Kromě toho jsou některá peletová kamna vhodná i pro energeticky pasivní domy. Vzduch čerpají zvenku a nenarušují přirozenou cirkulaci vzduchu v domě.

Pelety zkrátka představují moderní a smysluplný trend ve vytápění. Dostojí ale jejich pověsti i kvalita samotných kamen? My jsme do našeho testu zařadili šestici modelů jak od zahraničních výrobců, tak od česko-rakouské společnosti Haas + Sohn. Vyzkoušeli jsme, jestli jejich výkon odpovídá deklaraci, změřili jsme, zda při spalování pelet nevzniká nadměrné množství emisí, sledovali jsme spotřebu elektřiny v provozu a také zhodnotili jejich obsluhu. Nakonec jsme se podívali na zoubek bezpečnosti a ověřili, jestli při jejich použití nebudete riskovat vznik požáru nebo třeba popálení.

Topí tolik, kolik mají?

V prvé řadě jsme zkoušeli, zda nabízí kamna skutečně takový výkon, jaký slibuje výrobce. Podle příslušné technické normy jsme za standardizovaných podmínek kamna otestovali ve dvou provozních režimech – při jmenovitém a sníženém výkonu. Co to znamená? Jmenovitý výkon je základní údaj, který naleznete velmi snadno na energetickém štítku každých kamen v obchodě. Představuje nejvyšší výkon, který lze provozovat dlouhodobě. Kromě toho jsme provedli stejnou zkoušku i při nastavení ztlumeného výkonu, při níž jsme postupovali podle konkrétních doporučení výrobců.


Při jmenovitém výkonu jsme naměřili nejlepší výsledek i účinnost u kamen La Nordica Extraflame. Výrobce uvádí výkon 10,2 kW. My jsme přitom změřili ještě o něco málo více – konkrétně 10,5 kW. Naopak nejhůře dopadla v této zkoušce kamna Cola. Zatímco výrobce uvádí jmenovitý výkon přibližně 8,3 kW, laboratoř naměřila pouze 6,4 kW.

Při sníženém výkonu se nejlépe dařilo kamnům Kalor. I při utlumení fungují skutečně tak, jak výrobce slibuje. Bohužel ne všichni výrobci toto splnili. Problém byl v tomto případě nikoli s tím, že kamna nedosáhnou na požadovaný výkon, ale že ho naopak překročí. To je případ modelů Edilkamin, Haas + Sohn a MCZ, jež nedokázaly svůj výkon dostatečně snížit. Musíte tak počítat s tím, že budou topit více, než chcete, a spotřebujete přitom větší množství paliva.

Nejvíce musíme pochválit kamna Kalor. Jsou sice ze všech testovaných modelů nejslabší, avšak můžete se na ně spolehnout – a to jak při jmenovitém, tak při sníženém výkonu. Vzhledem k výrazně nižší ceně se zdají jako ideální volba do menších místností. Bohužel jejich celkový výsledek zkazila bezpečnostní zkouška, o níž se dočtete dále v textu.

Emise nás netrápily

Ve druhé zkoušce jsme měřili, kolik spalin kamna vyprodukují. Zaměřili jsme se na běžně sledované škodliviny – oxid uhelnatý, oxidy dusíku, organické uhlovodíky a prachové částice. Jak jsme zmínili už výše, peletová kamna mají pověst ekologického způsobu vytápění. Potvrdilo se to i v našem testu?

Norma stanovuje, že průměrná koncentrace oxidu uhelnatého nesmí překročit 500 mg/m3 v případě chodu na jmenovitý výkon a 750 mg/m3 při sníženém tepelném výkonu. Možná vás zaskočilo, proč je povolené množství emisí vyšší v případě, že kamna hřejí méně. V tomto případě neplatí přímá úměra, že čím více tepla vyrobíte, tím více škodlivin vypustíte do vzduchu. Je to spíše jako u spotřeby paliva v autě. Při pomalém popojíždění ve městě bude také vyšší než v případě, kdy pojedete několikanásobně rychleji po rovné silnici. Kamna jsou podobně jako spalovací motory stavěná na určitý optimální výkon. Pakliže poběží v režimu sníženého výkonu, bude docházet k nedokonalému spalování a vyšší tvorbě emisí.

Naštěstí můžeme říci, že jsme na žád­né zásadní problémy nenarazili. Při jmenovitém výkonu byla nejčistší kamna Cola s pouhými 101 mg/m3 emisí oxidu uhelnatého, zatímco nejvíce emisí CO produkoval model od značky Edilkamin. S 244 mg/m3 se ale stále vešel do poloviny povoleného množství. Při sníženém výkonu vzniklo nejméně spalin oxidu uhelnatého v kamnech Haas + Sohn, konkrétně 204 mg/m3. V případě nejšpinavějších kamen Cola to bylo 642 mg/m3. Stále to však bez problému stačilo na splnění požadavků normy.

Co je čistší: Pelety, nebo polena?

V rámci našeho testu jsme provedli experiment, v němž jsme porovnávali emise ze spalování paliva v kamnech na dřevo, peletových kamnech a v krbové vložce. Pro test jsme použili bukové dřevo a provedli analýzu jeho obsahu vlhkosti, popela, uhlíku, vodíku a dalších fyzikálně-chemických vlastností tak, aby to odpovídalo vlastnostem použitých pelet. Zjistili jsme, že většina emisí z hoření pelet je výrazně nižší než v případě spalování polen.

Co se týče oxidu uhelnatého, nejvíce znečištění vyprodukovala kamna na dřevo, o něco méně pak krbová vložka. U peletových kamen byly naměřené hodnoty o řád nižší. Naše zjištění potvrzuje i pět let stará studie Milánské polytechnické univerzity, kde byla tvorba oxidu uhelnatého u peletových kamen dokonce téměř 40× nižší než u kamen na dřevo. Výrazně nižší byl i obsah organických uhlovodíků. Stejně jako u oxidu uhelnatého byl nejvyšší u kamen na dřevo, o něco menší u krbové vložky a opět mnohonásobně nižší v případě kamen na pelety. Rovněž v případě prachových částic vycházejí peletová kamna jako nejčistší, byť rozdíl už nebyl tak dramatický jako ve výše popsaných případech.

Vyšší hodnoty jsme zaznamenali pouze u oxidů dusíku. Nešlo ale o nijak zásadní rozdíly. Peletová kamna tak můžeme doporučit nejen jako cenově dostupnou a nízkonákladovou volbu při rozhodování o koupi nového systému vytápění, ale také jako volbu šetrnou k životnímu prostředí.

Většina testovaných modelů si vedla dobře i při měření dalších škodlivin. Celkově nejčistší byla kamna La Nordica Extraflame a MCZ, v jejichž případě jsme na nečekaně vysoké hodnoty nenarazili u žádné ze škodlivin. Nejhůře naopak dopadl model od značky Haas + Sohn kvůli překvapivému obsahu prachových částic. Oproti nejlépe hodnoceným kamnům La Nordica Extraflame jsme jich zde zaznamenali bezmála šestkrát tolik. Přesto se stále nejedná o žádného „ropáka“ a vzhledem k velmi slušným výsledkům u ostatních emisí získal Haas + Sohn uspokojivou známku.

Jsou peletová kamna bezpečná?

Špatně navržená kamna mohou v domácnosti představovat významné bezpečnostní riziko. Ta peletová navíc zapalují a dávkují palivo automaticky, takže kromě možnosti popálení nebo vzniku požáru existuje ještě možnost problému v důsledku poruchy elektroniky. Zkouška bezpečnosti proto představovala prubířský kámen úspěchu v našem testu. Nastavili jsme přísné podmínky – pokud kamna v některé z bezpečnostních zkoušek selžou, snížíme jim podle toho i celkové hodnocení.

V samotných bezpečnostních zkouškách jsme se zaměřili na několik scénářů, které mohou vést ke vzniku požáru. Vycházeli jsme opět z technické normy pro peletová kamna a zjišťovali, zda nemůže dojít k přehřátí násypky paliva, hořlavých materiálů, příslušenství nebo prohoření skrz dopravník pelet. Norma stanovuje, že teplota v násypce nesmí přesáhnout teplotu okolního prostředí o více než 65 kelvinů. Bohužel musíme říci, že u kamen Kalor došlo k překročení této hodnoty, a to jak při scénáři tepelného přetížení, tak při výpadku elektrického napájení. Kamna tak získala ze zkoušek bezpečnosti i celkově nedostatečnou známku.

Na žádné další zásadní bezpečnostní prohřešky jsme už nenarazili. Udělili jsme pouze několik horších známek za dílčí nedostatky. Jedna putovala k modelu od značky MCZ za vyšší teplotu v dopravníku pelet v případě, že ji přeplníte. Další jsme udělili kamnům Haas + Sohn a Kalor kvůli nedostatkům v oblasti elektrické bezpečnosti. V obou případech šlo o nedostatečné uzemnění.

Jak je to s dotacemi na pelety?

Ministerstvo životního prostředí nabízí dotace na koupi kamen a kotlů na dřevěné pelety. O jejich možnostech, nutnosti výměny nevyhovujících kotlů i postizích, které budou hrozit jejich uživatelům po roce 2022, jsme se bavili s Ing. Lucií Früblingovou ze Státního fondu životního prostředí ČR.

V současné vlně kotlíkových dotací jste upustili od kotlů na uhlí, naopak podporujete koupi kotlů na biomasu. Jakou částkou podporujete koupi peletových kotlů?

U automatického kotle na biomasu se samočinnou dodávkou paliva může dotace dosáhnout až 120 000 Kč, v případě kotle umožňujícího ruční přikládání až 100 000 Kč. V prioritních oblastech, což jsou oblasti s největším znečištěním ovzduší, se tato částka zvyšuje o 7500 Kč, což platí jak u kotle na biomasu, tak u všech ostatních podporovaných zdrojů.

Jak velkou část nákladů na celkovou investici do nového kotle bude schopná dotace pokrýt v případě peletového kotle?

V případě kotle na biomasu může dotace žadateli pokrýt až 80 % ze způsobilých výdajů. Do těch lze zahrnout jak náklady na koupi kotle, tak na jeho instalaci, stavební práce spojené s instalací, náklady na novou otopnou soustavu či rekonstrukci stávající, náklady na zkoušky a měření i projektovou dokumentaci. Průměrné náklady na pořízení kotle na biomasu v předchozích dvou výzvách byly 125 144 Kč.

Kotlíkové dotace nyní umožňují dostat peníze předem. Můžete přiblížit, jak bude tento proces fungovat a jaký je důvod jeho zavedení?

Výzva pro obce, které budou tento projekt s takzvaným předfinancováním realizovat, bude vypsána v průběhu února 2019. Pilotně bude program spuštěn zatím pouze ve třech krajích. Konkrétně jde o Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. De facto se bude jednat o bezúročné a dlouhodobé půjčky pro žadatele o kotlíkové dotace, díky kterým mohou financovat pořízení nového kotle bez nutnosti mít vlastní ušetřené peníze a splatí pak pouze rozdíl mezi půjčkou a dotací. Také budeme nově financovat specialisty na obcích, kteří budou například starším žadatelům bezplatně pomáhat s vyřízením kotlíkové dotace.

Jak obecně vnímáte koupi peletového kotle – považujete ji za dobrou dlouhodobou investici co do nákladů na vytápění a zátěže životního prostředí?

Z hlediska zátěže životního prostředí se v případě speciálních kotlů na dřevěné pelety jedná nepochybně o nejlepší spalovací zdroj využívající pevná paliva a současně obnovitelný zdroj energie. I přesto jsou s jeho provozem spojeny určité emise, proto ve zvláště citlivých lokalitách je z hlediska kvality ovzduší vhodnější preferovat zdroje, které lokálně žádné emise neprodukují, jako je například tepelné čerpadlo, případně nízkoemisní zdroje na zemní plyn, jejichž emise znečišťujících látek jsou velmi nízké i v porovnání s peletovým kotlem.

Z hlediska nákladů je obtížné předjímat vývoj cen pelet, který je určován trhem v podstatě na globální úrovni. Je zřejmé, že zájem o pelety bude v budoucnu s potřebou snižovat spotřebu fosilních paliv růst, jak se to projeví na jejich ceně lze však těžko odhadovat.

Kolik odhadujete, že vyměníte v následujících letech kotlů? Věříte, že se vám podaří snížit počet nevyhovujících kotlů do té míry, že přestanou představovat nadměrnou zátěž pro ovzduší?

V následujících letech vyměníme z kotlíkových dotací ještě minimálně 30 000 kotlů. Pokud získáme další dotační prostředky a především bude dostatek času na další výměny před rokem 2022, může to být i více. Záleží také na zájmu v poslední vlně kotlíkových dotací, kterou jsme odstartovali nedávno. Kotle nižší než 3. třídy mají zásadní vliv na kvalitu ovzduší v ČR. Jejich výměna za environmentálně šetrnější zdroje tepla se již na kvalitě ovzduší projevuje, díky výměnám z kotlíkových dotací již došlo k úsporám emisí tuhých znečišťujících látek 2728 tun za rok, karcinogenního benzo(a)pyrenu 1,5 tuny za rok a 388 162 tun CO2 za rok.

Kolik je v současné době v ČR nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy?

Z dostupných údajů lze pouze nepřímo odhadovat. V roce 2015 proběhlo poslední statistické šetření Energo a odhad počtu kotlů nevyhovujících po roce 2022 byl okolo 500 000 bez ohledu na to, zda jde o hlavní zdroj vytápění, nebo ne. Ze současných kotlíkových dotací bylo realizováno nebo schváleno téměř 60 000 výměn. Ročně také dochází k výměnám zhruba 30 až 40 000 kotlů na pevná paliva mimo režim kotlíkových dotací.

Jejich provoz bude od září 2022 zakázán. Předpokládáte, že zůstane i po tomto termínu část kotlů stále v provozu?

Ministerstvo životního prostředí dělá vše pro to, aby počet těchto nevyhovujících kotlů byl v roce 2022 co nejnižší. Po 1. září 2022 bude provoz kotlů 1. a 2. třídy nezákonný.

Co přesně hrozí člověku, který bude takový kotel nadále provozovat?

Provozovatel kotle má povinnost provést jednou za tři roky kontrolu technického stavu a provozu zdroje. Výsledek této kontroly bude zanesen do centrálního integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností, do kterého budou mít obce přístup. Pracovníci obecních úřadů obcí s rozšířenou působností budou tak snadněji kontrolovat plnění povinností dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Za porušení zákona hrozí pokuty až do výše 50 000 Kč, a pokud bude nevyhovující kotel dále v provozu, může být pokuta udělena opakovaně.

Kotlíkové dotace podporují koupi peletových kotlů, zatímco na kamna lze získat dotaci v rámci programu Nová zelená úsporám. Kdo má nárok na tuto dotaci?

O dotaci v programu Nová zelená úsporám může žádat majitel rodinného domu, který ve svém domě používá stará kamna na tuhá fosilní paliva jako hlavní zdroj vytápění a vymění je za krbová kamna na biomasu s teplovodním výměníkem s ruční nebo se samočinnou dodávkou paliva. Dotace činí 40 000 Kč. Pokud majitel dům současně i zateplí, získá na krbová kamna na biomasu dotaci 50 000 Kč a dotaci na zateplení. Nejprve musí žadatel výměnu zrealizovat, až poté obdrží dotaci z programu Nová zelená úsporám. Podrobnější postup, jak požádat o dotaci je dostupný na webové stránce programu Nová zelená úsporám.

Databáze testovaných výrobků

Peletová kamna (6 výrobků)
poslední aktualizace: 31.1.2019


Diskuze

Přihlásit