V prvé řadě asi budete shánět ubytování. V českém prostředí lze smlouvu o ubytování uzavřít jednoduše bez velkých formalit – třeba po telefonu nebo e-mailovou rezervací. Pozor, oproti jiným službám uzavíraným takzvaně na dálku nemůžete odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, aniž by vám hrozila sankce. Smlouva o ubytování má z této možnosti zákonnou výjimku.
Ubytování samozřejmě lze zrušit. Zákon umožňuje smlouvu vypovědět, než uplyne doba ubytování, tedy kdykoliv před jeho začátkem i v průběhu. Nemusí to ale být zadarmo. Pokud ubytovatel nestačí najít nového zájemce, pak musíte uhradit škodu, je-li prokázáno, že vznikla. Chybí-li do začátku pobytu ještě třeba měsíc, žádná škoda vzniknout nemusí. Když se ale rozhodnete nepřijet den předem, musíte počítat s tím, že ubytování s největší pravděpodobností zaplatíte celé. Věnujte proto pozornost podmínkám smlouvy, ve kterých může být i požadavek odstupného či storna.
Povinností ubytovatele je předat prostory tak, aby bylo možné je normálně a nerušeně užívat. Horská chalupa či pokoj musí odpovídat kvalitou předchozí domluvě. Pokud jste byli nalákáni na fotografie krásných pokojíčků s koupelnou a výhledem na sjezdovku, je taková informace pro provozovatele závazná. Neodpovídá-li ubytování domluvě nebo běžným standardům, žádejte nápravu. Pokud k ní nedojde, máte právo na slevu.
Právní úprava ubytování v občanském zákoníku není zrovna rozsáhlá, ale je v ní třeba i to, že ubytovatel musí na vaši žádost převzít a uschovat cennosti či peníze, pokud o to požádáte. Za uschované věci pak odpovídá, takže nemusíte mít strach ze všetečného personálu nebo nevítaných hostů.
Místo, kde strávíte dovolenou, si můžete vybrat sami, nebo využít služeb cestovních kanceláří a agentur a vybrat si z jejich nabídky. Pamatujte však na to, že cestujete-li vlastním autem, neuzavíráte s cestovkou smlouvu o zájezdu. Aby byl zájezd zájezdem v právním slova smyslu, musí obsahovat nejméně dvě služby cestovního ruchu. Tedy například dopravu a ubytování, dopravu a zajištění skipasů a podobně. Zprostředkovatel má ze zákona dbát na to, aby smlouva nebyla uzavírána s nedůvěryhodnou osobou. Dokonce vám nesmí navrhnout uzavření smlouvy, pokud se objeví pochybnost, že třetí strana smlouvu dodrží. Když by tuto svou povinnost zanedbal, můžete případnou náhradu škody požadovat právě po zprostředkovateli. I tady se vyplatí být na pozoru při uzavírání smlouvy, aby se zprostředkovatel šikovnou větičkou ve smluvních podmínkách nesnažil své odpovědnosti dopředu zbavit. Podmínka by sice byla stejně neplatná, ale svědčila by o ne zrovna férovém přístupu.