Psal se rok 1992...
Když jsme tehdy připravovali test šidítek a saviček (to jsou ony „dudlíky“ na lahve, také se jim říká sosáky), nechtěli jsme se spokojit pouze s ověřováním bezpečnosti (zda mají dostatečnou odolnost proti prokousnutí, zda jsou pevné v tahu i tlaku, odolné proti pádu), zajímala nás hlavně a především zdravotní nezávadnost latexu, tedy pryže na bázi přírodního kaučuku. Zaslechli jsme cosi o nitrosaminech, které by se v něm mohly vyskytovat. Ze všeho nejdříve jsme hledali vodítka v tuzemských hygienických předpisech, tehdy se jednalo o směrnici (č. 49/1978 a č. 62/82) a výnos (č. 73) ministerstva zdravotnictví, ve kterých byly zakotveny požadavky zdravotní nezávadnosti. Nitrosaminy a nitrosovatelné látky jsme však mezi sledovanými parametry nenašli. A když tam uvedeny nebyly, znamenalo to jediné: nikdo se o ně nezajímá, nikdo je při analýzách nesleduje a kdo ví, co se vlastně prodává a do jaké míry jsou děti ohroženy. Pro naše účely posloužil k důkazu přítomnosti nitrosaminů a nitrosovatelných látek německý předpis, ze kterého jsme převzali metodiku jejich stanovení.