Kreditní karta už se pomalu stává nedílnou součástí mnoha českých peněženek. Máte pro ni přihrádku i v té své? Potom doporučujeme důsledně projít podmínky. Ona totiž ta karta zdarma tak docela zdarma být nakonec nemusí. Kromě měsíčního poplatku, který si většina poskytovatelů účtuje ve výši několika desetikorun, jde hlavně o úroky.
Bezúročné období: lákadlo i chyták
Jak je to vlastně s tím bezúročným obdobím? Jak je dlouhé a kdy na něj máte nárok? Finanční dům vám typicky slíbí, že kreditní karta je vlastně takový úvěr zadarmo. Když útratu uhradíte včas, nečekají vás žádné úroky. Co to ale znamená včas? Typické bezúročné období se pohybuje v maximální délce 45 až 55 dní. Důraz ale klademe na slovíčko maximální.
Bezúročné období se totiž nepočítá od uskutečnění nákupu, ale má pevně dané hranice. Každý měsíc je stanovené datum konce účetního cyklu, od kterého musíte peníze vrátit, nechcete-li platit úrok. Od konce účetního cyklu do splacení to ale není oněch avizovaných šest a více týdnů. Máte dva až tři týdny. Hodně tedy záleží na tom, kdy nakupujete. Když to stihnete hned první den cyklu, máte celou jeho dobu k dobru a pak ještě interval od konce cyklu do data bezúročného splacení. Když ale nakoupíte poslední den, už zbývají jenom ty dva až tři týdny od zaslání výpisu do data bezúročné úhrady.
Co se stane potom? Jednoduše – přijde úrok. A ten nebude zrovna malý, až na výjimky se pohybuje přes 20 %. I kontokorent by vás vyšel levněji a to nemluvíme o spotřebitelských úvěrech, které stojí méně než polovinu.
Flexibilní úvěr
Výhodou i nevýhodou kreditek je snadná dostupnost úvěru. Stále si v kapse nosíte několik desítek tisíc, které sice nejsou vaše, ale nikoho se o ně nemusíte doprošovat. Chcete-li, stačí zadat PIN a úvěr čerpáte rovnou u obchodníka. Zdá se to fajn, dokud na kreditku nenakupujete přespříliš a nezačnou naskakovat úroky.
Psychologie prodeje je jednoduchá. Zboží vidíte hned a úroky jsou někde ve vzdálené budoucnosti. Když nemusíte vynakládat hotové peníze, které vidíte padat z peněženky, zdaleka nejste tak šetrní a opatrní.
Kde může být úvěrování na kreditní kartu výhodné, jsou malé a rychle splácené úvěry. Malé částky vám typicky banka na běžný spotřebitelský úvěr neposkytne a potřebujete-li občas půjčit „drobné“, kreditní karta je pro to mnohem vhodnější a stále levnější než tzv. mikropůjčky. Pozor ale, bavíme se o částkách maximálně v řádech několika tisíc a splatit byste je měli (pokud ne bezúročně) tak v řádu pár měsíců.
Kreditní karty
Cetelem
kreditní karta
69
22,68
55
Cofidis
karta Cofidis
49
21,71
-
Česká spořitelna
Odměna
39
23,88
55
ČSOB
Standard
20
21,9
55
Diners Club
Pure
0
9,9
55
Era
Era kreditka
30
21,9
55
Essox
Bonus Futuro
50
16,97 - 26,41
40
GE Money
Moneycard Plus
49
25,08
50
Home Credit
Premia karta
59
21,48
51
Komerční banka
Viva karta
30
22,9
45
mBank
mKreditka
29
23,8
54
Raiffeisenbank
Easy
0
22,56
45
Sberbank
FÉR
0
23,9
45
UniCredit Bank
Visa Credit Classic
40
23,88
45
Zuno
Kreditka
0
20,99
55
Dvacetinky
Kolik budete splácet? Ideálně všechno do bezúročného data. Pokud to nestihnete, má většina bank stanovenou minimální splátku 5 % měsíčně, tedy dvacetinu z vypůjčených peněz. Peníze si banka typicky strhne automaticky. Vyplatí se ale uvažovat o automatické splátce celého zůstatku – byť se u některých bank jedná o zpoplatněnou službu, zajistíte si tak, že nebudete platit nikdy úroky. Tedy pokud máte na úhradu na účtu dostatek prostředků.
Pozor si dejte na splátkové kličky. Slušné finanční domy mají nastavenou minimální výši splátky nejenom procentně, ale i částkou, například 300 korun měsíčně. Pokud je splátka určená jenom procenty, není to výhoda pro vás. Co se může stát? Třeba necháte nesplacenou dvacetikorunu za úroky z předešlého měsíce. Banka si pak každý měsíc strhne dvacetinu, za což si naúčtuje transakční poplatky. Jenomže když nemá minimální částku vyjádřenou v korunách, ale procentech, bude si strhávat stále méně, ale fakticky nikdy neskončí. Na splátkách dvacetikoruny pak zaplatíte desítky korun na poplatcích za převody.
Mezi další tipy patří splácení celého úvěrového zůstatku. Proč? Nejedna banka tím podmiňuje bezúročné období na celou čerpanou částku. Když tedy nezaplatíte všechno včas, úroky vám zpětně natečou na celou výši úvěru čerpaného v minulém účetním období. I když to není pravidlem, jde o častý nešvar.
Nakonec ke splátkám dáme jedno doporučení. Pokud se vám stane, že kartu vyčerpáte nad únosnou mez a víte, že ji budete splácet několik měsíců či dokonce let, refinancujte ji jiným, levnějším úvěrem. Právě kontokorenty a dluhy z kreditních karet jsou optimálním kandidátem pro tzv. konsolidaci půjček. Za předčasné splacení u nich totiž není žádná pokuta a nový, většinou klasický spotřebitelský úvěr, kterým karetní půjčku refinancujete, bude mnohem levnější.
Není transakce jako transakce
Kreditní karta je bezhotovostní platební nástroj. I když ji držíte v ruce a vypadá k nerozeznání od karty debetní, není to to samé. Peníze na kreditce nejsou vaše. Banka je tu pánem, který diktuje, za jakých podmínek je můžete užívat.
Platit u obchodníků nebo na internetu není problém a právě k tomu jsou kreditní karty určené. Zapomeňte ale na cestu do bankomatu. Jde o velmi drahou vycházku. Pokud peníze vyberete hotově, přijdete v naprosté většině případů o bezúročné období, za samotný výběr dáte několik desetikorun a ještě procento z vybírané částky.
Jestliže jste přesvědčení, že vaše karta tohle nedělá a vybíráte s ní pravidelně, radši si zkontrolujte výpisy. Dost možná zjistíte, že už vás takové chování stálo nemalé prostředky. Překvapených klientů v tomto ohledu bývá mnoho. Ti chytří se poučí, ti méně chytří položky ve výpisu nikdy neobjeví a banku sponzorují dál.
Banka nebo nebanka?
Kreditní karty dnes nabízí naprostá většina bank i řada nebankovních společností. Jaký je mezi nimi rozdíl? Prakticky žádný. Úročení, jak je vidět i v naší tabulce, je velmi podobné, bezúročné období jakbysmet a poplatky se víceméně neliší.
Rozhodující pak může být vaše bankovní příslušnost. Některé firmy vám poskytnou kartu zdarma k účtu. Nečekejte ale vyšší varianty karet s kvalitním pojištěním a dalšími klubovými výhodami. Za „zlaté“ či „platinové“ varianty se připlácí a to ne zrovna málo. Pokud si je pořizujete, musíte si být jistí, že výhody využijete – třeba když budete sbírat míle v programech leteckých společností.
Dalším a velmi podstatným faktorem mohou být smluvní partneři finanční společnosti. Buď si pořídíte přímo co-brandovanou kartu (vydávanou například ve spolupráci s obchodním řetězcem), která vám zajistí nadstandardní podmínky při nákupu zboží v konkrétních prodejnách, nebo vám to samé může nabídnout běžná kreditní karta té či oné banky, aniž by na sobě měla logo partnera.
Slevové programy nepodceňujte. Reklamní taháky o 50% slevě jsou sice spíš zveličováním výjimek, ale i pětiprocentní sleva, pokud někde nakupujete pravidelně, může být zajímavá. Pozor si ovšem dejte na to, že nikdo nic nedává zdarma a stále je tu předpoklad, na který banky sázejí – totiž že nesplatíte všechno v bezúročném období a zaplatíte úrok. Matematika pak funguje jednoduše. Dostanete pětiprocentní slevu za dvacetiprocentní úročení. Chcete čerpat takovou „výhodu“?