Na trhu lze zakoupit müsli tyčinky v rozmanitých podobách: s různým podílem ovoce, s ořechy či semínky, s polevami i bez nich nebo například v bio kvalitě. Základem by mělo být müsli, které ve svém prapůvodním významu představuje kaši z obilných vloček namočených ve vodě, s nastrouhaným jablkem, medem, ořechy, smetanou a citronovou šťávou. Tyčinky s polevami jsou tučnější, kaloričtější a existuje u nich riziko výskytu škodlivých transmastných kyselin než u tyčinek bez polev. Jejich kvalita je variabilní, nejčastěji lze narazit na polevy kakaové, jogurtové a čokoládové.
Müsli tyčinky mohou představovat občasné řešení k rychlému zahnání hladu, je třeba však věnovat pozornost jejich složení. Na obalech se lze dočíst jak informaci o cukru, tak tuku a někdy i o množství vlákniny. Ve všech těchto parametrech se výrobky mohou významně odlišovat. Je dobré nepodceňovat druh použitého tuku či sladidla. Ve většině výrobků se nachází problematický tuk z palmy olejné a problematický glukozo-fruktozový sirup.
Přídatným látkám se u průmyslově vyráběných tyčinek vyhnete jen těžko. Protože mají většinou dlouhou trvanlivost a jsou na ně kladeny senzorické a mikrobiologické požadavky, přidávají se do nich emulgátory, konzervanty, aromata, někdy barviva, zvlhčovadla či regulátory kyselosti. Zásadní rozdíl může být i v podílu ovocné složky. Zatímco levnejší ovoce bývá zastoupeno ve vyšší míře, to dražší se vyskytuje jen v mizivém množství, popřípadě je výrobce nahrazuje levnějším. Všechny použité látky a ovocný podíl specifikují seznamy ingrediencí na obalech.