Proč se stále setkáváme s nadměrnými obaly

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 10/2016 Přečtěte si nový dTest

Na první pohled se může zdát, že v době farmářských trhů, bio výrobků a snadno odbouratelných odpadů nedává používání nadměrných obalů smysl. Nejsou ekonomické ani ekologické a málokterý zákazník chce kupovat vzduch. Jenomže obal prodává a čím je větší, tím více udeří do očí. Anebo snáze zamaskuje úbytek hmotnosti.

Neprodávejte vzduch!

Zákon říká, že objem a hmotnost obalu mají být co nejmenší. Praxe však často vypadá jinak. Bezdůvodně velké obaly klamou spotřebitele a zbytečně zatěžují životní prostředí. Chceme to změnit, proto jsme spustili kampaň Neprodávejte vzduch!

Chceme, aby výrobci, distributoři a orgány státního dozoru spolu s námi řešili problém a umožnili spotřebitelům nakupovat výrobky, které neklamou a neobsahují nadbytečný vzduch.

Podpořte naši snahu. Sledujte informace o kampani a vývoj kauzy na stránce www.dtest.cz/vzduch, vyjádřete svou podporu cílům kampaně, sdílejte informace v sociálních sítích nebo nám pošlete foto výrobku v bezdůvodně nadměrném obalu.

Čtyři hlavní důvody

Důvodů, proč obaly klamou nejen popisky ale i velikostí, je několik. Výrobci počítají s tím, že zákazník se bude rozhodovat reflexivně a velkého obalu si při nákupu všimne dříve než údaje o skutečném objemu či hmotnosti. Velké balení má tedy stejný důvod jako třeba jasné barvy, netradiční tvar či maskot na výrobku určeném dětem – musí zaujmout. Na druhou stranu – v tomto případě obal sice zafunguje krátkodobě při impulzivním nákupu, z dlouhodobého hlediska ale spotřebitele často spíše otráví. O tom svědčí i databáze nadměrných obalů, v níž dTest již několik let shromažďuje příspěvky od spotřebitelů, kteří koupili vzduch a nebyli spokojeni.

Nadměrné obaly - kakao

Druhý důvod použití nadměrného obalu většinou souvisí se zvýšením ceny surovin. Výrobek se zmenší, obal ale nikoliv. Výrobce v takovém případě opět počítá s reflexivním jednáním zákazníka, který si chce koupit to, na co je zvyklý, chce výrobek rychle najít a napoprvé si zmenšení nevšimne. Takový postup bývá typický pro výrobky ve větším balení, jako jsou prací prášky. Objevuje se i u obalů, které obsahují více samostatně balených jednotek, jako je třeba sáčková rýže či cereální sušenky.

Třetím důvodem je zdobnost. Nejčastěji se to týká „dárkových balení“, která se prodávají například o vánocích. Zákazník si všimne hlavně velkého ozdobného balení, skutečný obsah vidí ale až v druhém či třetím plánu. Dárková balení navíc často bývají nejen nadměrná, ale i cenově nevýhodná a jednotlivé výrobky ze sady se často vyplatí nakoupit zvlášť. V Česku i ve světě se takto nejčastěji prodává kosmetika a drogerie. V naší databázi však máme i případ údajně luxusní bonboniéry, v jejíž krabici o rozměrech A4 se nacházelo sotva deset malých bonbonů.

Nadměrné obaly - laktobacílky

Čtvrtým důvodem může být unifikované balení. Pro některé výrobce je typické, že veškeré objemy prodávají ve stejné plastové dózičce, ať už je plná po okraj, nebo jen na dně smutně leží deset tobolek. Kupující však sotva rozpozná, co kupuje. Problém také bývá, když se sejde takovýto obal s drobně psanými údaji o skutečném obsahu. Nejčastěji se to týká potravinových doplňků, případně pracích a čisticích prostředků v plastovém neprůhledném obalu.

 

Jinde jsou zakázané zákonem

V některých zemích je používání nadměrných obalů zakázáno zákonem. Pro někoho možná bude překvapením, že první zemí, která zcela zakázala použití nadměrných obalů, byla Čína. V ní tento zákaz platí od roku 2011. Podobný zákaz s větší či menší účinností platí i ve Velké Británii či v některých státech USA. V Německu pak neprůhledný obal nesmí mít objem větší než je 130 % skutečného objemu.

Nadměrné obaly - prací prášek

Boj proti neekologickým a zavádějícím nadměrným obalům je jedním z častých témat spotřebitelských organizací. Například americká spotřebitelská organizace Consumer Reports se jim věnuje v rámci své rubriky Selling It, která kromě kuriózních reklam a klamavých tvrzení výrobců řeší i scvrkávání výrobků v obalech. Podobně německý časopis „test“ dlouhodobě vede kampaň za poctivější obaly, co se týče velikosti i reklamních tvrzení. Svoje databáze produktů v nadměrném balení mají organizace v Německu, Rakousku i Británii.

 

Není všechno nadměrné

Obal může mít „rezervu“, například proto, aby nedošlo k poškození zboží při přepravě. Některé obaly také bývají nafouklé ochrannou atmosférou, jelikož to vyžaduje skladování výrobku. To platí zejména u křehkých potravin citlivých na vlhkost, například bramborových lupínků.

U některých výrobků se také může stát, že po změně receptury zůstane stejný obal a objem, sníží se však hmotnost. Děje se to například u margarínů či sušenek, podle výrobce je nová receptura „nadýchanější“ či „křupavější“. Zda tato kritéria nový výrobek naplňuje, je těžké objektivně určit. Faktem však je, že takováto propagace často indikuje nižší hmotnost.

Je nutné dodat, že na vině za neúměrně velké obaly nebývají jen výrobci. U e-shopů se může stát, že objednaná drobnost, například paměťová karta, dorazí v několikanásobně velké krabici. Za ty méně křiklavé případy může pošta či kurýrní služba, která přijímá balíčky od určité velikosti. Jinde jsou opět na vině standardizované krabice. Vyskytly se ale i případy, kdy například objednávku 45 propisek řešil americký e-shop zasláním 45 poloprázdných balíčků. Takové balení je nejen neekologické, ale i nešťastné pro dopravce, kterému by se jistě snáze vezla jedna stabilní bedna.
 

Přihlásit