Šťávu vylisovanou z jablek si dokáže představit asi každý. V případě moštů dochází následně k její pasterizaci, tedy zahřátí po určitou dobu, aby se zahubily patogenní mikroorganismy a byla tak zajištěna delší trvanlivost. Další výrazné úpravy se ale většinou již nedělají. Šťáva z koncentrátu naproti tomu musí urazit dlouhou cestu, než se dostane ke spotřebiteli. A to doslova.
Během výrobního procesu dochází nejdříve k odpařování vody z vylisované jablečné šťávy, čímž se snižuje její objem, zvyšuje hustota a prodlužuje trvanlivost. Výsledkem je jablečný koncentrát s konzistencí medu, který může být transportován ze země původu do celého světa. Součástí tohoto postupu je také odchyt těkavých aromatických látek, které se během odpařování uvolňují. Pro výrobce džusů je pak hlavní výrobní surovinou právě tento koncentrát z dovozu, který opětovně zředí vodou tak, aby doplnili chybějící odpařené množství. A vrátit by se měly i zmiňované aromatické látky. Jenže se tak v polovině případů nestalo.
Test jablečných džusů a moštů se zaměřil také na senzorické vlastnosti, přítomnost plísní v jablkách použitých při výrobě a 100% obsah jablek. Ředění vodou se sice neprokázalo, v některých případech však výrobky prošly jen s odřenýma ušima. Analýzy také odhalily vysoké množství patulinu v jednom z moštů, který poukazuje na použití plesnivého ovoce.