Plzeňský Prazdroj šestý v testu piv

Přečtěte si nový dTest

Aktuální číslo časopisu dTest 9/2016 Přečtěte si nový dTest

V belgickém testu 44 značek piva plzeňského typu skončil plzeňský Pilsner až šestý. Zapátrali jsme u našich kolegů v Belgii, co za tím vězí. Podle hodnotitelů mělo pivo z Plzně málo alkoholu. 

Prazdroj byl málo plzeňský

Kdyby čeští pivaři uměli vlámštinu, jistě by ve spravedlivém rozhořčení táhli na Brusel. Nikoli však do sídla Evropské komise, ale do redakce vlámsky psaného belgického časopisu Test Aankoop, v překladu Nákupní test. Časopis loni v říjnu zveřejnil výsledky testu 44 značek piva plzeňského typu (pilsbier). Výsledek pro Česko nebyl špatný, ovšem oslnivý také ne. Jediné testované plzeňské, které pocházelo přímo z Plzně, konkrétně Pilsner Urquell, skončilo až na šestém místě. Vítězem testu, tedy nejvíce „pils“, se stal belgický ležák Bockor Pils z tamního města Belegem.

V anonymním testu ležáků typu pilsbier posuzovalo 60 školených hodnotitelů chuť, obsah původního extraktu, tedy sladového výtažku, a obsah alkoholu. Zkoumali také, zda jsou na pivní etiketě uvedeny všechny povinné údaje a ověřovali jejich správnost.

Testovaly se jak renomované značky, tak supermarketová piva, tedy privátní značky obchodních řetězců. Požadavky testu a nároky na označení ležák nesplnilo 13 ze 44 piv, a to kvůli ošizenému podílu původního sladového výtažku. Mezi hříšníky převládala supermarketová piva, například ARO, Karlsquell, Cara Pils, Karl Pils nebo Gold Pils. Supermarketová piva také až na výjimky skončila ve spodní části tabulky, hodnotitelům třeba vadilo, že na etiketách chyběl název pivovaru, anebo se nedala zjistit země původu.

Ležák nebo pils?

V souvislosti s označováním etiket upozornil Test Aankoop na důležitý detail. Tím je rozdíl mezi označením ležák a pils. V Belgii – v Česku to platí také – smí být výrazem ležák označeno jen pivo splňující zákonem stanovené požadavky na kvalitu. Tím je obsah původního sladového extraktu.

Ležáky v Belgii ho musí mít 11 až 13,5 %. Pils naproti tomu žádné definované požadavky na kvalitu nemá, takže toto označení výrobce k ničemu nezavazuje. Přídomkem pils přímo v názvu se pyšnilo 19 testovaných piv, shodou okolností právě těch, která se ocitla ve spodní části hodnotící tabulky.

K povinně uváděným údajům na etiketě jak v Belgii, tak v Česku patří obsah alkoholu v procentech objemu. V testovaných pivech ho bylo naměřeno od 4,6 do 5,5 %. Z tohoto rozmezí vybočoval náš Pisner Urquell s 4,4 % alkoholu. Ve všech ostatních hodnotících kritériích získal stejně vysoké ocenění jako piva v pořadí před ním.

Mezi Heinekenem a Tuborgem

V celkovém hodnocení šestý Plzeňský Prazdroj skončil o příčku lépe než dánský Tuborg s 5,5 % alkoholu na sedmém místě, kam se dostal kvůli známce uspokojivě v označování na etiketách. Z nebelgických piv se před české želízko v ohni probojoval nizozemský Heineken s čtvrtým místem a 5 % alkoholu.

Ukázalo se také, že Plzeňský Prazdroj není v Belgii levný. Třetinka v láhvi tam v obchodech stojí 1,04 euro, dražší už je pouze Heineken s 1,14 euro za plechovku o stejném objemu a bio pivo Mongozo za 1,15 euro v láhvi 0,33 litru na 19. místě v celkovém hodnocení. Pro ilustraci, vítězný Bockor Pils se prodává za 0,47 euro v čtvrtlitrové láhvi a má obsah alkoholu 5,2 %. A cena celkově druhého piva Bock premium quality beer, také z Belgie (5,2 % alkoholu obj.), v čtvrtlitrové láhvi je 0,52 eura.

Slabé vede

Pravdou je, že Češi při pití piva dávají přednost těm slabším. Nejvyšší podíl na spotřebě u nás má pivo devítistupňové, tzv. výčepní. Vypije se ho 45 % z celkově zkonzumovaného množství za rok, jak jsme zjistili z údajů Celní správy ČR, která tuto statistiku vede od roku 2010. Tehdy se u nás začala z piva odvádět spotřební daň, a to v závislosti na obsahu alkoholu. Výběrem daně je pověřena právě Celní správa ČR.

Dvanáctistupňové a silnější pivo se u nás na celkové spotřebě piva podílí pouhými 2 %. Představuje to necelé 3 l na osobu za rok z celkově vypitých 144 l, které každý Čech v průměru vypil v roce 2010. Novější údaje ministerstva zemědělství, odkud jsme čerpali informace, nejsou k dispozici.

„Má-li si české pivo zachovat svůj typický charakter, musí v něm být méně alkoholu. Ve srovnání se zahraničními však obsahuje více sladového extraktu, a v tom je jeho přednost,“ vysvětluje Jan Vašák z České zemědělské univerzity v Praze. V českém pivu zůstává více obilného cukru maltózy, je proto výživnější a má chlebovou chuť.

 

Co má být na etiketě
  • obsah alkoholu v procentech objemových
  • zda je pivo výčepní, ležák nebo speciál
  • zda je světlé, tmavé, polotmavé či řezané
  • způsob kvašení, jde-li o svrchní
  • že je pivo nefiltrované, když nebylo filtrováno
  • když byla použita minerální voda, musí se to uvést


Povinností výrobců je dodržovat vyhláškou stanovenou hodnotu extraktu původní mladiny v procentech objemových.
Povinností prodejců je chránit pivo před přímým slunečním zářením a před mrazem.

Zdroj: Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb.

 

Piva se liší, ječmeny také

Českému pivu dodávají jeho zlatavou barvu, chuť, bohatou pěnu a díky hojnému obsahu oxidu uhličitého i náležitý říz speciální odrůdy sladovnického ječmene, které jsou jiné než odrůdy, které se u nás pěstují pro vývoz do zahraničí.
Pivo plzeňského typu je v zásadě trojí, a to českého stylu, bavorského stylu (tmavě hnědé) a evropského stylu (velmi světlé). Barvu mu propůjčuje slad, což je vyklíčený ječmen, který se vysuší a zbaví klíčků (kořínků). Při tomto procesu se škrob v obilce mění na ječný cukr maltózu, která při výrobě piva slouží jako potrava pro pivovarské kvasnice. Z cukru maltózy se kvašením tvoří alkohol a oxid uhličitý.

Do hektolitru českého piva dvanáctky přijde 15 kg sladu, v němž je 80 % cukru maltózy. Když oba údaje vynásobíme, tedy číslovku 15 násobíme 0,8, výsledkem je 12. Tato pivní rovnice vyjadřuje tzv. extrakt původní mladiny v procentech a pro výrobce je to závazný ukazatel.

My Češi používáme slad, kde je maltóza méně prokvašená, takže tam zůstane zbytek z chleboviny. V Německu, Belgii a Nizozemsku používají ječmen, který rychle prokvasí, a proto je v jejich pivu až o procento více alkoholu. Český slad se suší za velmi nízkých teplot, proto je světlý, sušení bavorského typu sladu probíhá za vyšší teploty, a tak je tmavý.

 

Pivní slovníček
Pivo se vyrábí ze sladu, chmele a vody s dodáním ušlechtilých kvasinek. Existují ale i piva spontánně kvašená, kde kvasný proces probíhá pouze za účasti kvasinek napadaných ze vzduchu.
Při spodním kvašení klesají kvasinky ke dnu, pivo kvasí při teplotě 8 až 14 °C. Je hořké, hnědé a má pěnu.
Je typické pro většinu českých piv.
Při svrchním kvašení zůstávají kvasinky na povrchu, pivo kvasí při teplotě 15 až 20 °C. Je kyselé, světlé a bez pěny. Běžně se používá ve Velké Británii, u nás výjimečné.
Extrakt původní mladiny se vyjadřuje v procentech objemových. Jde o podíl obilného cukru maltózy ve sladu. Je obdobou dřívější stupňovitosti, kdy například desítka měla 10 °, dvanáctka pak 12 ° apod.
Výčepní pivo má do 10 % extraktu původní mladiny.
Ležák má 11 až 12 % extraktu původní mladiny.
Speciál je nad 12,5 % extraktu původní mladiny.
Pilsner je spodně kvašený světlý ležák z ječného sladu.
Bock je silný ležák.

Přihlásit