Čištění oděvů je technicky náročný proces, který je neoddělitelně spjat s rizikem poškození čištěného zboží. Proto není divu, že se mnohé čistírny snaží dopředu zbavit odpovědnosti za možné zničení oděvu zákazníka. Své o tom ví i pan Dvořák z Liberce, který se svou zánovní koženou bundou v hodnotě zhruba 6000 korun navštívil místní čistírnu. Namísto vyčištěného oděvu však zákazník obdržel zcela zničenou bundu – s vybělenými místy a prodřenou.
Pan Dvořák ihned na místě požadoval finanční odškodnění, prodavačkou však byl odmítnut s tím, že byl na možnost poškození upozorněn ústně i písemně na zakázkovém listu, který podepsal, a mimo to je informace o riziku poškození viditelně vyvěšena v provozovně. Přesto je však postup čistírny podle nás nepřípustný.
Čistírna totiž ze zákona odpovídá za škodu na převzaté věci, která je předmětem závazku a to i v případě, že by škodu nezavinila. Zákazník se navíc nemůže vzdát svých práv na náhradu škody, která může teprve vzniknout. Takové vzdání se práva je absolutně neplatné a čistírna tak má povinnost škodu na převzatém oděvu uhradit.
Pokusy čistíren zbavit se odpovědnosti jsou však stále častější. Zpravidla nechávají zákazníky podepisovat různé doklady o srozumění s možným poškozením oděvu. Zákon však v těchto případech hovoří jasně a vyhýbání se odpovědnosti nepřipouští. Zákazníci, jejichž oděv byl v čistírně zničen, by tak měli trvat na svých právech a požadovat náhradu škody. Využít pro to mohou vzorový dopis, který si mohou nechat zdarma zaslat na svůj email po jeho zadání v boxu pod první odstavcem.
Bohužel, čistění oděvů není jediným odvětvím, ve kterém se projevuje snaha podnikatelů vyhnout se hrazení případné škody na převzaté věci. Setkáváme se s tím dále zejména u reklamací a oprav elektroniky, kde se podnikatelé s oblibou a v rozporu se zákonem chtějí zprostit odpovědnosti za ztrátu uložených dat. I pro tyto případy platí, že dojde-li ke škodě na věci zákazníka v době od jejího odevzdání do doby zpětného převzetí, odpovídá za škodu podnikatel.