Velikost batohu
Turistické batohy můžeme podle jejich objemu rozdělit do tří základních kategorií. Před samotným výběrem bychom si tak měli ujasnit, zda nám postačí batoh na odpolední procházku v lese, nebo sháníme zavazadlo na několikadenní túry. S délkou pobytu v přírodě se logicky pojí i množství a skladba vybavení, které si balíme s sebou.
- Pro jednodenní výlety bez táboření postačí batohy s objemem zhruba do 30 litrů.
- Pro víkendové túry, při kterých budete nocovat venku a zároveň si s sebou ponesete zásoby jídla i pití, poslouží ideálně batohy o objemu od 40 do 55 litrů.
- Týdenní a delší cesty, při nichž je potřeba větší proviant a speciální vybavení, vyžadují velké batohy o objemu větším než 60 litrů.
Nenechte se ale zmást, samotná deklarovaná kapacita nemusí automaticky odpovídat skutečně využitelnému objemu – prostor můžou ubírat třeba výztuhy nebo ventilace zad. Proto je při výběru nutné, důkladně si batoh prohlédnout v kamenném obchodě. Jedině tak si můžeme ověřit, jestli nám vnitřní uspořádání a skladba kapes vyhovuje. O důležitosti vyzkoušení na „vlastní záda“ ani nemluvě.
Vybavení batohu
Kapsy: Ideální je, pokud batoh nabízí vnitřní i vnější kapsy s různými zavíracími mechanismy. Jistě oceníte kapsu přístupnou i bez otevírání hlavní komory. Měla by mít dostatečný objem a elasticitu, aby se dala použít i v případě, že je batoh zcela naplněn. Praktické jsou také boční kapsy na láhev s pitím a menší pouzdro umístěné v bederním pásu, které je ideální na uschování telefonu.
Komory: Rozdělení vnitřního prostoru batohu se týká spíš modelů s větší kapacitou. Někomu vyhovuje balení do dvou oddělených komor, jiný raději věci napěchuje do jedné centrální komory. Řada batohů nabízí volitelně uzavíratelnou přepážku, která umožňuje oddělit takzvanou čistou a špinavou část. Ta jde využít jako místo pro spacák nebo třeba špinavé či mokré oblečení.
Nástavec: Objemnější batohy mívají těsně pod hlavním vstupem nástavec, který bývá ze slabší tkaniny než tělo batohu. Po jeho stažení šňůrkou s pojistkou se uzavře vstup do hlavní komory. Nástavec poskytuje rezervní prostor, když je věcí v batohu přespříliš. V tu chvíli se zároveň hodí výškově nastavitelné vrchní víko.
Vstupy do batohu: U batohu rozhodně přijde vhod více vstupů do hlavní komory (to platí zejména u větších batohů, v nichž nosíme více věcí). Zpravidla se jedná o vstup zespod nebo po straně batohu. Díky tomu můžeme batoh otevřít z více stran a vyndat to, co zrovna potřebujeme, aniž bychom museli nejprve vyložit všechny ostatní zabalené věci. Vstupy by měly být v ideálním případě zajištěny tak, aby bylo možné batoh používat i v případě selhání zipu (např. duplicitní zapínání či možnost zašněrování).
Víko batohu: Kryje vstup do batohu, a to i při maximálním zaplnění a naplněném nástavci (u kompaktnějších batohů víko často chybí); v tom případě se hodí mít vrchní víko výškově nastavitelné. Víko zpravidla obsahuje také kapsy s úložným prostorem pro často používané drobnosti. Jedna bývá vnější a je pohodlně přístupná i bez odklopení víka. Druhá je pak umístěná zevnitř, často bývá síťovaná a je vhodná třeba na peníze či doklady. Výrobci do víka někdy umisťují balíček s pláštěnkou.
Záda batohu: Mají být dostatečně polstrována, aby nedocházelo k otlačeninám. Kromě toho by měla být vybavena funkčním odvětráváním (stejně jako ramenní popruhy nebo bederní pás). K tomu slouží prolisy, síťka či využití prodyšného materiálu. Zádová část musí být zároveň adekvátně zpevněná, aby dobře rozkládala váhu nákladu a držela tvar. Zpravidla ji tvoří plastová deska nebo kovové tyče (většinou z oceli či hliníku), může být ale také z pěny nebo síťoviny. Zejména u větších batohů je žádoucí, aby byla zádová část výškově nastavitelná.
Dno batohu: Mělo by být z odolného materiálu a případně ještě zesílené, aby se nepoškodilo při pokládání. Stejně tak je žádoucí, aby bylo omyvatelné a voděodolné. Výrobci do této části někdy umisťují balíček s pláštěnkou.
Nosné ramenní popruhy: Vítané a zároveň nezbytné jsou potřebně široké, snadno nastavitelné a přiměřeně měkké popruhy, které po úvodním nastavení neprokluzují. Nesmějí svírat krk či padat z ramen. Jejich polohu může zpevnit ještě podélný hrudní popruh. Jsou nejvíce namáhanou částí batohu, jejich zpracování proto musí být důkladné a připojení k batohu precizní. Kromě nastavení jejich délky je zejména u větších batohů žádoucí i nastavení těžiště batohu (tzv. balanční dotahy). Extrémně naložené batohy zásadně zdviháme za oba nosné popruhy.
Hrudní popruh: Měl by mít nastavitelnou výšku i délku a zajistit správné „dosednutí“ ramenních popruhů. Neměl by nás tlačit ani zabraňovat v dýchání. Na jeho přezce bývá někdy umístěna píšťalka.
Bederní pás: Při správném nastavení by měl odlehčit nosným popruhům a zabraňovat kymácení batohu do stran či přepadávání při předklonu. Díky přenesení části váhy na oblast pánve ulehčí i ramenům. Měl by být rychle a snadno nastavitelný – délku často měníme podle počtu oblečených vrstev. Jeho spona musí perfektně držet, nesmí se samovolně povolovat ani otevírat. Podobně jako ramenní popruhy by měl být polstrovaný, potřebně široký a měl by držet tvar i při plném zatížení batohu. Výhodou je, pokud má pás dobře situované a prostorné kapsy, do nichž se vejde např. mobilní telefon.
Kompresní pásky: Slouží k přichycení věcí na batoh a zároveň ke zmenšování objemu batohu, máme-li zabaleno jen málo věcí.
Typy úchytek: Nejčastěji se na batohu setkáme s popruhy, gumičkami, poutky, stahovacími šňůrkami, pásky na suchý zip nebo plastovými očky.
Další vybavení a designové prvky: K dalšímu možnému vybavení patří třeba držák/kapsa na helmu, příprava pro vak na vodu (nebo vak na vodu samotný), píšťalka, pláštěnka, reflexní prvky, poutka na turistické hole nebo úchyt lana.