Ostropestřec pozitivně působí na jaterní buňky, příznivě ovlivňuje tvorbu žluči a její rozvod do zažívacího traktu. Proto se také používá na léčbu chorob jater, žlučníku a tak vlastně i celého zažívacího ústrojí. V čajích se pije buď samostatně, nebo v kombinacích s dalšími léčivkami (s pampeliškou, jaterníkem, čekankou, čubetem benediktem, třezalkou, řepíkem nebo meduňkou), sladí se medem.
U nás není ostropestřec užíván tolik jako v sousedním Německu, kdy se nasazuje při nízkém tlaku, kdy tonizuje cévy a prospívá oběhové soustavě, pomáhá i při astmatu, nevolnostech z cestování nebo při závratích a posiluje organismus. V lidovém léčitelství se zevně používá i odvar z listu, zejména při bílém výtoku a chybějící menstruaci.
Byliny v srpnu
Suchý a horký konec léta není sběru léčivek ve volné přírodě příliš nakloněný. Většina rostlin už odkvetla, takže nám nezbývá než počkat na konec měsíce nebo až na podzim, kdy přijde na řadu sběr kořenů, semen a plodů. Výjimkou jsou samozřejmě chladnější, vlhčí a stinná místa, kde je příroda „opožděná“ – tam uspějeme i v srpnu, podobně jako na mnoha v červnu posečených loukách.
Na bylinkové zahrádce však mnohé rostliny znovu obrazily a pokud jim věnujeme péči, dočkáme se koncem srpna druhé úrody. Další šancí pro nás jsou dozrávající polní kultury. Všechny druhy obilí nebo dnes zmíněný len mají řadu léčivých vlastností.