Organismus je ve spánku stejně aktivní jako ve dne

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 4/2024

Je spánek pouze odpočinek? Co se v organismu děje při spaní? Má věda jasno, jak vznikají sny a k čemu jsou dobré? Pro odpovědi jsme zašli za doc. MUDr. Jitkou Buškovou, Ph.D.

Podle čeho tělo pozná, že má spát?

Spánek je výsledkem vzájemného působení dvou protichůdných tendencí. Na jedné straně je to postupně narůstající tendence spát v průběhu dne a na druhé cirkadiánně daná schopnost organismu zůstat bdělý v průběhu dne a spát během noci. Jejich vzájemná interakce v těle spustí pochody, které nám ve správný čas dovolí usnout a ve správný čas se probudit.

Pozná organismus optimální dobu usnutí a délku spánku?

Ano, ale spánek je velice individuál­ní záležitost. Vaše optimální doba usínání a délka spánku se bude lišit od mojí. Spánek ovlivňuje mnoho proměnných – některé jsou vrozené, s jinými se setkáváme během života.

doc. MUDr. Jitka Bušková, Ph.D.

Neuroložka a somnoložka, vedoucí lékařka Oddělení spánkové medicíny NÚDZ. Působila v Centru pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK, studovala nebo pracovala také na University of Yale, Faculté de Medicine, Hôpital Gui de Chauliac v Montpellier či Hôpital Pitié Sal-Petrière v Paříži. Věnuje se klinické medicíně i výuce studentů a postgraduálních studentů na 1. a 3. LF UK, pořádá vzdělávací akce pro veřejnost. Za vědeckou a osvětovou činnost byla oceněna společnostmi L‘Oréal a World Sleep Society.

Jak to, že neusneme kdykoliv a kdekoliv?

Za předpokladu, že netrpíme narkolepsií, u které skutečně dochází k náhlému nepotlačitelnému usínání, dobu spánku dokážeme oddálit až tak dobře, že chirurg bez problémů operuje přes noc nebo pilot je schopen pilotovat noční lety. Je to ale dvojsečná zbraň, protože odpírání spánku se může stupňovat až do chronické spánkové deprivace, při které bráníme své tělesné i duševní regeneraci, což s sebou přináší řadu zdravotních rizik.

Co se děje v organismu, když spíme?

Náš organismus během spánku kompletně regeneruje. Dochází k uvolňování různých látek, např. cytokinů, které zvyšují odolnost vůči běžným infekcím. Restrikce spánku také znamená menší odolnost proti nádorovému bujení. Na hluboký spánek je vázaný detoxikační, glymfatický systém, jenž zbavuje organismus produktů metabolismu, které vznikají při činnosti neuronů v průběhu dne, a podporuje paměť. To je důležité jako prevence rozvoje poruch paměti nebo přímo neurodegenerativních onemocnění. Je-li spánek dlouhodobě rušen, dochází k postižení kardiovaskulárního systému, hůře se reguluje krevní tlak, častěji dochází k infarktu myokardu nebo mozkovým příhodám, mohou se objevit potíže s udržením váhy.

Organismus tedy ve spánku pracuje, ale soustředí se na odpočinek?

Naše aktivita ve spánku je srovnatelná s tou denní. Rozlišujeme dvě základní fáze spánku – non-REM a REM. Ty se během noci cyklicky střídají. Usínáme povrchovým non- REM spánkem, který se postupně prohlubuje. Z něj přecházíme do REM spánku. Poté se proces opakuje do doby, než dojde k probuzení.

Dnes víme, že sny se zdají ve všech spánkových stadiích, ale liší se jak kvalitativně, tak kvantitativně. REM spánek, jenž se vyznačuje rychlými očními pohyby, se pojí s živými, barevnými někdy bizarními sny a je důležitý pro procedurální paměť. Když se malé děti učí chodit nebo jezdit na kole, potřebují hodně REMspánku, protože se během něj upevňují paměťové vzorce. Když se učíme něčemu novému v dospělosti, tak se nám právě v těchto snech o dané aktivitě zdá. Fáze REM je důležitá také pro regulaci emocí. Středoškoláci mívají biologickou potřebu usínat později, ale jsou nuceni ráno vstávat do školy. Mají tudíž chronický nedostatek REM spánku, kterého k ránu přibývá. To se může projevovat podrážděností, ale také úzkostmi či náhlými změnami nálad, neboť vzniká problém s regulací emocí. REM spánek je důležitý rovněž pro kreativitu a řešení problémů.

Non-REM spánek obnovuje schopnost mozku učit se a zapamatovávat si nové věci. Potřebujeme jej pro regeneraci, ale také pro paměť a učení, zejména paměť na události nebo fakta, upevňujeme v něm své vědomosti. Studie ukazují, že když je dostatek spánku před zkouškou i po ní, studijní výsledky jsou lepší, naučená látka se studentům lépe vybavuje. Sny v non-REM spánku bývají vágní a spíše povrchní, bez emocí.


Mění se potřeba spánku s věkem?

Ano. Lze dokonce říci, že spánek je výchozí stav. Přibližně čtyři týdny před termínem porodu je možné zachytit u plodu jen krátké úseky bdění. Novorozenec prospí přibližně 75 % času. Nejvíce je spánku zapotřebí na začátku života, kdy se toho děti musí hodně naučit, včetně mluvení a motorických dovedností. S vyšší potřebou spánku (8–10 h.) se setkáváme v adolescentním a mladém dospělém věku, ve třetí dekádě života ale naše schopnost dlouho spát klesá a od 50 let věku se zpravidla zhoršuje také kvalita spánku.

Je rozdíl mezi muži a ženami?

Holčičky v prvním roce života mají spánek o něco delší a souvislejší než stejně staří chlapečci, i později je jejich spánek o něco kvalitnější. Proto může být překvapivé, že ženy si obecně na spánek více stěžují, např. častěji trpí nespavostí. Některé ženy také vnímají změny spánku v průběhu menstruačního cyklu, v těhotenství nebo s nástupem menopauzy.

Co jiného určuje rozdíly – roční období, hlučnost prostředí, zaměstnání?

Vše, co zmiňujete, ale i řada dalších proměnných. Základní ovlivnitelné činitele, které mohou zhoršovat kvalitu našeho spánku, dobře vystihují tzv. pravidla spánkové hygieny.

Existuje optimální délka spánku?

Pro jednotlivé věkové kategorie je definovaná doporučená doba spánku, protože se velmi často setkáváme s vědomým zkracováním spaní, což má neblahé zdravotní důsledky. Cílem doporučení je tedy spíše upozornit na minimální, nezbytnou dobu spánku pro daný věk. Ta se stanovuje na základě odborných studií.

Nicméně délka spánku je skutečně natolik individuální, že někomu stačí spát 6 hodin a jiný potřebuje 8 hodin. Svoji optimální dobu spánku nejlépe zjistíme podle (ne)přítomnosti ranního pocitu osvěžení a schopnosti udržet bdělost během dne. Pokud někdo vstává s obtížemi a první dvě tři hodiny ve škole či práci prospí, spánek mu nepochybně chybí.

Co vše je považováno za poruchu spánku?

Rozlišujeme šest okruhů spánkových poruch. Patří k nim nespavost (insomnie) a nadměrná spavost (hypersomnie). Časté jsou poruchy dýchání ve spánku, zejména spánková apnoe. Existují poruchy pohybu ve spánku, kam řadíme například syndrom neklidných nohou nebo periodické pohyby končetinami ve spánku či skřípání zuby. Dále existují tzv. parasomnie, abnormální chování vázané na spánek, například náměsíčnost (somnambulismus), noční můry či noční děsy. Šestou skupinou jsou poruchy cirkadiánního rytmu, kdy spánek nastává v jiné době, než je potřeba. Do této skupiny zahrnujeme také pásmovou nemoc (jet lag) nebo spánkové problémy při práci ve směnném provozu.

Každá z těchto poruch vyžaduje rozdílný přístup. V některých případech má nezastupitelnou roli psychoterapie nebo fototerapie, jindy jsou zapotřebí léky a třeba u poruchy dýchání ve spánku lze dosáhnout výborných výsledků s tzv. přetlakovou léčbou.

Co to je?

Přetlaková léčba se používá při poruchách dýchání ve spánku. Pacient dostane přístroj s maskou, který mu během spánku pomáhá za pomoci trvalého přetlaku udržet dýchací cesty otevřené, brání jejich kolapsu a tím vzniku apnoí. Spánek tedy není přerušován zástavami dechu, je kvalitnější, pacient se ráno probouzí osvěžený a je schopen normálně fungovat.


Jaká léčba zabírá na ostatní poruchy?

Jako vše týkající se spánku je i léčba jeho poruch velmi individuální. Metodou první volby u insomnie je cílená psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie). U některých případů parasomnie je velmi účinná hypnóza. V jiných případech je vhodná např. práce se sny. U poruch cirkadiánního rytmu se používá i fototerapie, která pomáhá vrátit do normy režim spánku u dospívajících a mladých dospělých nebo usnadňuje ranní probuzení při hypersomnii. Farmakoterapii vždy pečlivě zvažujeme, lze ji použít u insomnie nebo hypersomnie a při některých poruchách pohybu ve spánku či při léčbě parasomnií.

Jak se řeší nespavost ve stáří?

Opět se jedná o velmi individuální záležitost. I ve vyšším věku lze si­tuaci změnit dodržováním spánkové hy­gieny. Někdy se seniorům podává melatonin a u řady z nich je to účinné. Jestliže se tyto možnosti nejeví jako dostačující, pak je namístě farmakologická léčba, často dlouhodobá. Je samozřejmě nutné volit léčiva, která nevedou k závislostem, poruchám paměti nebo k vedlejším účinkům, jež by způsobovaly pády či další nebezpečné situace.

Jsou spánkové poruchy dědičné?

Některé ano, například syndrom neklidných nohou, který člověku brání usnout, náměsíčnost, ale i řada dalších.

Co je mikrospánek?

Mikrospánek znamená náhlý, několikavteřinový pokles pozornosti, kdy dotyčný nemusí skutečně usnout. Je to samozřejmě velmi nebezpečný stav, především za volantem. Dochází k němu v důsledku nevyspání, nejčastěji při krátkém nočním spánku, ale také v případě nekvalitního spánku, tj. v důsledku spánkových poruch.

Prospívá organismu odpolední šlofík?

Odpolední spánek v trvání 20–30 minut je považován za prospěšný, pokud nezpůsobí potíže s večerním usínáním. Prokázaly to studie, které sledovaly mozkovou aktivitu před spánkem a po něm – docházelo k nárůstu bdělosti, lepšila se pozornost, výsledky byly přesvědčivě pozitivní. Je ale lepší ho načasovat na dobu po obědě či na časné odpoledne. Pokud má někdo potíže s večerním usínáním, měl by odpolední spánek úplně vynechat.

Je reálné dohnat spánkový deficit nárazově?

Dohnat chronický spánkový deficit není vůbec snadné, víkend je na to příliš krátký. Často ale nemáme na výběr a dospat se zkrátka musíme. Navíc je dobré mít na paměti, že změnou spánkového režimu o víkendu zvyšujeme pravděpodobnost rozvoje dalších spánkových potíží. Setkáváme se s tím, že potíže se spánkem se často objevují nejprve na začátku pracovního týdne, tedy z neděle na pondělí. V léčbě poruch spánku je potom pravidelná doba uléhání a vstávání spolu s dostatečnou délkou spánku základní podmínkou.

Co se s tělem děje, když nespíme dost a nespíme dobře?

Nedostatek spánku přispívá k řadě somatických i psychických onemocnění, například zhoršuje fungování imunitního systému, vede k řadě kardiovaskulárních onemocnění, k nárůstu váhy či přímo k obezitě, predisponuje k diabetu, k poruchám paměti, zhoršuje de­presivní stavy. Zdravotních důsledků nedostatku spánku je mnoho.

Proč se někdy nedokážeme pořádně probudit a fungovat, přestože jsme spali dost dlouho?

To se vracíme k optimální době spánku – je dobré vysledovat, kolik spánku skutečně potřebujeme, a snažit se o jeho pravidelnost. Obtížné probouzení může mít řadu příčin, např. může souviset se stadiem, ze kterého se člověk probouzí, protože probuzení z hlubokého spánku je obtížnější než z povrchového. Problematické ranní vstávání může být projevem dlouhodobého nedostatku spánku, ale může být rovněž projevem spánkových poruch z okruhu hypersomnií nebo cirkadiánních poruch. Někteří pacienti dokonce tvrdí, že tím nejtěžším za celý den je právě ranní vstávání.

O pravidlech zdravého spánku je řada článků. Co je nejpodstatnější?

Myslím, že důležitá je zejména dostatečná a pravidelná doba spánku. Za další významný faktor považuji dostatečný světelný kontrast v průběhu dne, tj. intenzivní jasné světlo po ránu, a naopak teplé, méně intenzivní osvětlení před spaním a úplnou tmu během noci. Dále samozřejmě pohyb, je třeba být přes den dostatečně aktivní.

Ohrožuje světlo v místnosti zdravý spánek?

V noci by měla být taková tma, že neuvidíte svou ruku před obličejem. Ideální je tedy v noci nesvítit. Pakliže se někdo bojí spát ve tmě, je malá lampička prospěšná a může zabránit rozvoji nespavosti či nočních děsů.

Pomáhají proti nespavosti maska přes oči, špunty do uší, mobilní aplikace?

Někomu maska nebo špunty do uší pomoci mohou, zejména při spaní v cizím prostředí. Nesetkávám se ale s případy, že by měření z běžných aplikací bylo příliš prospěšné. Naopak, někteří lidé přicházejí zneklidněni tím, že je aplikace upozorňuje na nekvalitní spánek. Velmi užitečné jsou ovšem speciální aplikace zaměřené na léčbu nespavosti, tzv. kognitivně-behaviorální programy pro léčbu insomnie, které známe ze zahraničí. Pomáhají nastavit spánkovou hygienu a naučit se uvolnit tělo, motivují a nastavují správné návyky.

Je kvalita odpočinku dána tím, zda je někdo sova nebo skřivan?

Pouze do určité míry. Naše chronotypy jsou dány biologicky, geneticky. Nejvíce lidí se nachází někde mezi sovou a skřivanem a do jisté míry jsme schopni přizpůsobit se společenským a pracovním nárokům. Extrémní chronotypy jsou méně běžné, často se projevují od útlého dětství, některé děti s tímto problémem potřebují dokonce individuální studijní plán.

Pomáhají bylinkové čaje nebo doplňky stravy?

Pokud někomu pomůže bylinkový čaj, k somnologovi se nejspíš nedostane. V takových případech se často jedná o méně závažné formy nespavosti nebo o krátkodobou nespavost, která je velice běžná. V životě každého z nás nastává řada nocí, kdy se opakovaně probouzíme nebo spíme málo, většinou jsou tyto potíže ale přechodné.

Co je umělý spánek?

Umělý spánek není pojem z oboru spánkové medicíny, ale intenzivní péče. Jedná se o analgosedaci, léky navozený útlum vědomí na časově omezenou dobu, nikoliv o skutečný spánek.

Spí dnes lidé jinak než před 100 lety?

V předindustriální době bylo obvyklé rozdělovat spánek na dvě části, s umělým osvětlením se ale postupně koncentroval do jednoho časového úseku, na což jsme nyní celkem dobře adaptováni. Současným trendem je ale bohužel zkracování doby spánku, to nám neprospívá.

To se kdysi spalo nadvakrát?

Dokud se lidé více řídili přirozeným světlem, usínali dříve, probudili se po 3–4 hodinách, hodinu se modlili, povídali si nebo dělali jiné věci, a teprve poté si šli zase lehnout a spali do rána.

Co jsou sny? Proč a jak vznikají?

Sny jsou zcela přirozenou součástí spánku. Někdy jsou jednoduše definovány jako mentální aktivita vázaná na spánek, jindy se více zdůrazňuje jejich dynamika a multimodalita, tedy různé smyslové vjemy, které jsou s nimi spojeny. Jejich význam a funkce stále nejsou úplně jasné. Někdo tvrdí, že sny jsou vedlejším produktem mozkové činnosti, jiní zastávají názor, že jsou důležité pro zapamatování a třídění informací získaných během dne, tedy i pro zapomínání. Teorií je celá řada. Je pravděpodobné, že nás připravují na nebezpečné situace, kterými v bezpečí spánku projdeme, důležitou roli zřejmě hrají při zpracování traumatu.


Proč si některé sny pamatujeme, ale jiné ne?

Obecně zapomínáme většinu snů. Je pravděpodobné, že sny, které si dlouho pamatujeme, nebo ty, které se opakují, pro nás mají osobní význam. To je důležité, protože mohou představovat cenný terapeutický nástroj. Na druhou stranu rozhoduje o výbavnosti snů například i kvalita spánku.

Je rozdíl mezi noční můrou a nočním děsem?

Z hlediska spánkové medicíny jde o dvě různé parasomnie. Noční můra představuje velmi živý, děsivý sen, ze kterého se probudíme do plné bdělosti a jsme schopni jej přesně vyprávět. Noční můry jsou vázané na REM spánek a mohou být spojeny s prožitým traumatem. V případě nočního děsu se jedná o prožitek děsu, se kterým se zpravidla budíme z hlubokého spánku, ale žádný sen si vybavit nemusíme.

Co jsou lucidní sny, jak fungují?

Lucidní sen znamená, že si je dotyčný vědom toho, že sní. V některých případech dokonce dokáže do snu zasáhnout nebo pozměnit jeho obsah. Věda dlouho zpochybňovala existenci lucidních snů. Možnost natáčet mozkovou aktivitu ve spánku nám ale ukázala, že v lucidním snu je určitá část mozku bdělejší než v běžném snu, a proto si člověk uvědomuje, že sní. Ve spánkové medicíně je snaha toho využít jako léčebného nástroje. Například u nočních můr lze vystopovat, ve kterém okamžiku se běžný sen změnil v hrůzostrašný, a jedna z psychoterapeutických metod spočívá v posilování lucidity v takových snech a vytvoření odstupu, či dokonce snahy o změnu konce našich můr. U děsivých snů nebo posttraumatických nočních můr je důležité si uvědomit, že jde pouze o sen – to se provádí v bdělém stavu, tím se trénuje mozek, aby si poradil i ve spánku. Protože sen je přece druh mozkové aktivity.

K jakému lékaři zajít, když mám problémy se spánkem?

Řadu spánkových potíží je schopen vyřešit praktický lékař. Dokáže také doporučit vhodný typ psychoterapie a ve vybraných případech i specializované spánkové vyšetření. Dále například pomůže určit, zda je pro pacienta vhodné spíše ventilační centrum nebo specializovaná spánková laboratoř.

Co je spánková laboratoř a čím se zabývá? Jak probíhá odborné vyšetření?

Každá spánková laboratoř je trochu jinak zaměřená. Naše pracoviště v rámci Národního ústavu duševního zdraví (www.neklidnesny.cz) se specializuje zejména na hypersomnie, včetně narkolepsie, a na parasomnie, tj. abnormální chování vázané na spánek. První návštěva je obvykle ambulantní a při ní zjišťujeme, o jaké potíže se u daného pacienta jedná, zda vůbec potřebuje vyšetření ve spánkové laboratoři a případně jaký typ. Monitorujeme noční spánek, proto vyšetření většinou probíhá v noci. Ve vybraných případech vyšetřujeme spánek také v průběhu dne, například při podezření na zmíněnou narkolepsii. Podrobný popis vyšetření jednotlivých laboratoří lze najít na internetových stránkách konkrétního pracoviště.


Přihlásit