Kolik si naspořit na starobní důchod

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 2/2024

V minulém díle seriálu o budování finanční gramotnosti s dTestem jsme se věnovali základním otázkám spoření. V únorovém díle se zaměřujeme na užší oblast spoření, kterou je spoření na starobní důchod.

Starobní důchody jsou v současnosti jedním z nejdiskutovanějších bodů v politickém dění. To se přenáší i do diskuzí nejen seniorů pobírajících důchod, jejichž výše se často mění, ale také osob, které starobní důchod teprve čeká, neboť nemají jisté kdy ani v jaké výši jej budou pobírat. S ohledem na tuto nejistotu je dobré na důchod šetřit již v produktivním věku. To lze činit pomocí různých připojištění, ale spořit můžete také sami. Jak vysokou částku je ale potřeba si naspořit na ideální důchod?

Důležitost životního stylu

V první řadě je potřeba vzít v potaz, jaký máme životní standard v současnosti a jaký je náš běžný finanční výdej. Zvážení výdajů je velmi důležité pro přiblížení se k vypočtení jakéhosi „důchodového ideálu“. Dalším důležitým bodem je inflace – s ohledem na nejistotu a nemožnost předvídání však není natolik důležitá jako aktuální výdaje. Česká národní banka si určila inflační cíl 2 % ročně. I při maximální snaze by však nebylo možné tuto hladinu udržet v případě nečekaných událostí, které inflaci v některých měsících roku 2023 posunuly i na více než 16 %. Meziroční inflace o rok dříve, tedy v roce 2022, byla 15,1 %.

Primárním cílem tedy bude výpočet částky, která by nám vyhovovala v dnešním důchodu, samotnou inflaci budeme řešit až následně.

Kategorizace výdajů

K vypočtení konkrétní částky je potřeba mít přehled o současných výdajích – pokud jej nemáte, doporučujeme projít si výdaje za posledních několik měsíců (například pomocí internetového bankovnictví) a rozdělit si je do kategorií. Nejvyšší kategorie výdajů jsou tři:

  1. nezbytné
  2. volitelné
  3. investice a spoření

Do první kategorie označené jako nezbytné spadají povinné výdaje. Ty se mohou v různých domácnostech lišit, avšak bezesporu sem budou patřit výdaje na bydlení (hypotéka, nájem), energie a vodu, jídlo, dopravu a splácení úvěrů a pojištění.

V kategorii volitelných výdajů jsou poté již velmi individuální náklady. Lze je však zobecnit jako výdaje na zábavu, koníčky, nákupy „nedůležitých“ věcí (pro radost) či stravování v restauracích.

Třetí kategorii jsme označili jako investice a spoření, lze si tedy snadno představit, co do ní spadá. Každý by si měl odkládat peníze na nečekané či vyšší výdaje a zároveň být připraven na možný výpadek příjmů. Často se uvádí, že je vhodné mít naspořen dostatek financí na půlroční výdaje. Minimem by však v každém případě měla být rezerva alespoň dvou až tří měsíců. Touto rezervou předejdete dalším problémům v případě nespolehlivosti zaměstnavatele s vyplácením mezd či v případě neočekávaného ukončení pracovního poměru. Dále sem patří investice, mezi které se může řadit i penzijní připojištění a právě šetření na starobní důchod.

Úprava výdajů

Přestože se může zdát, že zejména v první kategorii povinných výdajů není možné šetřit, opak je pravda. Snížit lze výdaje ve všech kategoriích. Samozřejmě právě první kategorie bude nejcitelnější, avšak v případě nájmu lze zvážit stěhování do levnějšího bytu, u energií existují způsoby, jak ušetřit, a v případě dopravy lze zvážit alternativy jako spolujízdu či cestování hromadnou dopravou. U potravin lze poté šetřit pomocí různých slevových akcí, nicméně je potřeba zvážit, zda se například delší cesta za menším nákupem opravdu finančně vyplatí.

Co se týká druhé kategorie, je zde šetření podstatně snazší a méně citelné. V případě potřeby si lze omezit koníčky, případně za ně neutrácet tolik, také je možné omezit nebo vynechat návštěvy restaurací.

Ušetřit na volitelné části výdajů mohou zejména kuřáci, pro které může být šetření vhodnou motivací i s ohledem na rostoucí ceny cigaret. Průzkum Státního zdravotního ústavu v roce 2020 došel k závěru, že v České republice bylo 24,9 % kuřáků, z nichž přibližně tři čtvrtiny tvořili denní kuřáci. Dále uvedl, že kuřáci nejčastěji kouří 10–14 cigaret denně. Při dnešních cenách by v takovém případě výdaj za cigarety mohl být 2400 Kč měsíčně na osobu. V případě kuřáckého páru se tedy můžeme bavit i o 5000 Kč měsíčně, což je bezesporu významný výdaj. Tento výdaj je poté mnohem zajímavější ve světle průzkumu IPSOS Instant Research pro banku Creditas, který uvedl, že polovina lidí není schopna odložit měsíčně 2000 Kč.

V poslední kategorii se šetří nejlépe, neboť například snížení rezervy zpravidla nepocítíme ihned. Nicméně v případě problémů se může takové šetření vymstít mnohem citelněji než například omezení koníčků. Důrazně tedy doporučujeme zvážit, zda je šetření na straně rezervy nutné a není možné výdaje omezit jinde.

Výše důchodu

Dalším bodem důležitým pro určení sumy, kterou je potřeba našetřit, je výpočet výše státního důchodu. Ani zde samozřejmě nejde o jistou částku, avšak může posloužit k orientaci. Výši důchodu si můžete vypočítat pomocí kalkulaček dostupných na internetu (např. na stránkách České správy sociálního zabezpečení).

Pokud bude výše důchodu přijatelná pro váš aktuální životní styl, není potřeba si nutně odkládat, přestože je vždy dobré mít našetřeno pro radosti, například na cestování. Ve většině případů bude však částka nedostatečná, případně si budete pro důchod představovat lepší využití volného času, které je ale také nákladnější než aktuální život při práci.

Věk odchodu

Protože již z výše uvedeného si můžete vytvořit představu, kolik korun bude potřeba přidat na každý měsíc k důchodu, přicházíme k další části, kterou je věk odchodu do důchodu. Opět se jedná o proměnlivou hodnotu, avšak v tomto případě bude změna prakticky minimální. Poté si lze snadno dopočítat, kolik let „pracovního života“ nám zbývá, a potřebnou částku tímto údajem vydělíme.

Následně je již počet relativně jednoduchý, nejproblémovější hodnotou bude délka důchodu, avšak pomocí dat České správy sociálního zabezpečení můžeme uvést, že průměrná doba pobírání starobního důchodu od roku 2015 činí 24 let a více (v roce 2022 to bylo dokonce 24,6 let), tudíž lze uvažovat, že budeme pobírat důchod podobnou dobu. Zároveň lze částku lehce snížit, neboť po 20 letech v důchodu se u většiny osob výrazně změní životní styl a spousta aktivit tak nebude na pořadu dne.

Potřebná částka

Vzhledem k tomu, že nám výše uvedené již pomohlo získat veškeré potřebné údaje k počtům, můžeme přejít ke konkrétním částkám.

Průměrný důchod v České republice činí v lednu 2024 dle Ministerstva práce a sociálních věcí 20 693 Kč. Pro zjednodušení budeme počítat s důchodem ve výši 20 000 Kč měsíčně. Jestliže jsou tedy naše výdaje s odečtením těch, které se nás již v důchodu týkat nebudou (například penzijní připojištění či pravděpodobně hypotéka), nižší než 20 000 Kč, můžeme předpokládat, že si se státním starobním důchodem vystačíme a není již potřeba dalšího šetření.

Vzorec pro výpočet potřebné částky

(MV – SD) * DD = potřebná částka naspořená do důchodu

MV – měsíční výdaje v důchodu

SD – státní důchod

DD – doba důchodu (v měsících)

(všechny údaje jsou pouze předpokládané – každý z nich se může v průběhu času změnit)

Pokud však chceme mít i na koníčky apod. například 24 000 Kč měsíčně, je potřeba mít možnost měsíčně si vybrat 4000 Kč navíc, což ročně vychází na 48 000 Kč. V případě, kdy budeme počítat s pobíráním starobního důchodu po dobu 25 let, je potřeba mít našetřeno 1 200 000 Kč. Jak jsme však již uvedli, tato částka může být i nižší s ohledem k tomu, že u osob ve vyšším věku zpravidla není využití volného času tak finančně náročné.

V případě, že je vám nyní 35 let a do důchodu půjdete (v nejhorším aktuálním scénáři) v 70 letech, můžete šetřit dalších 35 let. Ve výše uvedeném případě by tak bylo vhodné odkládat necelých 2 900 Kč měsíčně.

Tento relativně jednoduchý výpočet pro představu potřebné částky stačí. Vzorec viz box.

Inflace

Pro ty, kteří chtějí mít konkrétnější představu, nelze opomenout inflaci, které jsme se s ohledem na dříve uvedenou nejistotu vyhýbali. I v reálném životě se jí lze u spoření vyhnout, respektive ji podstatně snížit, a to investicí do protiinflačních dluhopisů a akcií. Před takovým krokem však důrazně doporučujeme daný produkt řádně nastudovat, neboť každá investice je spojená s rizikem a i u protiinflačních produktů se může stát, že nedojde k překrytí inflace – naopak může dojít dokonce ke ztrátě.

Bezpečnou variantou tak mohou být spořicí účty, přestože nejde o ideální řešení, neboť ani ty zpravidla nepokryjí inflaci, avšak dokážou ji snížit, přičemž je prakticky jistota určitého zhodnocení peněžních prostředků (přestože v reálné hodnotě dojde ke ztrátě).

Pro lepší představu lze uvést příklad – na konci roku 2021 jste na spořicí účet s úročením 5 % ročně vložili 500 000 Kč – na konci roku 2022 jste tak na spořicím účtu měli 521 250 Kč, což se na první pohled zdá jako dobrý výdělek. Avšak po započítání inflace, která byla za poslední rok 15,1 %, byste potřebovali přes 575 000 Kč, abyste v reálných hodnotách byli „na nule“. Je však nutné upozornit, že uplynulý rok byl extrémem a běžně se inflace pohybuje kolem 3 %. Jedná se však o příklad, který ukazuje potřebu počítat i s inflací.

Inflaci tedy nelze úplně zanedbat, naopak je potřeba s ní počítat. Nicméně v rámci základů finanční gramotnosti je důležité postupovat malými kroky, kterými může být například přehodnocení výdajů a ušetření určité části peněz pro vytvoření důležité finanční rezervy, případně dostatečného starobního důchodu.


Přihlásit