Nekalé obchodní praktiky

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 12/2023

Nekalá obchodní praktika je velmi obecné pojmenování pro jednání podnikatele, které je při naplnění určitých znaků zakázané. Představte si, že zavítáte do nově otevřeného obchodu a ihned se vám začne věnovat prodejce. Nejdříve vám položí několik otázek a následně s vámi zamíří ke zboží, jež čirou náhodou přesně odpovídá potřebám, které jste mu právě sdělili.

Náš prodejce je bohužel z těch, kteří profesionální jednání považují za slabost ovlivňující nežádoucím způsobem prodejní výsledky, proto si informace ohledně zboží značně přibarví. Ohromeni vylíčenými vlastnostmi zboží nakonec svolíte a výrobek zakoupíte. Doma vám však po krátkém seznámení s výrobkem dojde, že jste sedli na lep šmejdovi. Z tohoto příběhu snadno vyvodíte, které znaky musejí být u nekalé obchodní praktiky naplněny.

  •  Jednání podnikatele je způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele – ovlivňuje nebo může ovlivnit rozhodnutí spotřebitele ohledně koupě zboží.
  •  Podnikatel jedná v rozporu s požadavky odborné péče – nechová se jako profesionál.

Zákon o ochraně spotřebitele pak za nekalou obchodní praktiku označuje klamavé konání, klamavé opomenutí, agresivní obchodní praktiky a také vyjmenovává obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností. Výčet klamavých obchodních praktik však není úplný. Za klamavou obchodní praktiku tak bude považováno jakékoliv jednání podnikatele, které naplní obecnou definici uvedenou výše.

Klamavé konání

Svému dítěti zakoupíte v kamenném obchodě svetr. Jde o vánoční dárek, a není jej proto možné předem vyzkoušet. U prodejce se ujistíte, že je možné zboží vrátit či vyměnit za jiné, a to ideálně až po vánočních svátcích. Prodejce vás informuje, že za normálních okolností je možné vrátit pouze zboží zakoupené v internetovém obchodě, nicméně že aktuálně platí vánoční akce a možnost vrátit zboží se nyní vztahuje i na zboží zakoupené v kamenné prodejně.

Pod stromečkem ovšem zjistíte, čeho jste se obávali, svetr zkrátka nepadne. Vydáte se zboží vrátit, jenomže prodejce jej odmítne přijmout nazpět. Odkazuje na zákon, podle něhož má spotřebitel právo odstoupit pouze od smlouvy uzavřené na dálku, tedy například na internetu. Dále popře, že by obchod nabízel jakékoliv akce, které by zákazníkům umožňovaly vrátit zboží zakoupené také v kamenné prodejně.

V tomto případě:

  •  prodejce uvedl nesprávnou/nepravdivou informaci,
  •  zároveň se jednalo o informaci, které vedla nebo mohla vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě.

O klamavé jednání by se rovněž jednalo v případě, že by prodejce uvedl sice pravdivou informaci, ovšem takovým způsobem, že by mohla uvést spotřebitele v omyl ohledně některých podstatných vlastností zboží či například ceny nebo jeho práv.

Klamavé opomenutí

Pro vysvětlení klamavého opominutí se vrátíme k předchozímu příkladu v okamžiku, kdy jdete zboží vrátit do obchodu. Tentokrát vám prodejce umožní zboží vrátit, nicméně vám částku kupní ceny vrátí v poukázkách, které lze uplatnit na další nákup. Co se tedy v dané situaci stalo, když vyjdeme ze znění zákona?

  •  Podnikatel opomněl uvést podstatné informace, které v dané souvislosti spotřebitel potřebuje pro rozhodnutí ohledně koupě. (Prodejce vás měl ještě před uzavřením smlouvy upozornit, že zboží zakoupené v kamenné prodejně je sice nad rámec zákona možné vrátit, ovšem zaplacená kupní cena bude vyplacena zpět výhradně v poukazech.);
  •  čímž způsobil (nebo mohl způsobit), že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně této koupě, které by jinak neučinil.

O klamavé opomenutí se bude jednat také v případě, že prodávající podstatné informace zatají nebo poskytne nejasným, nesrozumitelným nebo nejednoznačným způsobem či v nevhodný čas při jednání o koupi. Ovšem opět za podmínky, že takové jednání může spotřebitele vést k rozhodnutí zakoupit zboží, které by jinak neučinil.

Agresivní obchodní praktika

Dorazil vám balíček, který jste si neobjednali, a nyní obchodník požaduje jeho zaplacení? Nejenže nemusíte balíček platit ani ho na své náklady podnikateli vracet, ale obchodník se tímto jednáním rovněž dopouští agresivní obchodní praktiky. Jak se taková praktika pozná? Obchodní praktika se považuje za agresivní:

  •  pokud může vzhledem ke všem okolnostem výrazně zhoršit svobodu volby nebo chování spotřebitele ve vztahu k výrobku nebo službě,
  •  činí tak obtěžováním, donucováním včetně použití fyzické síly nebo nepatřičným ovlivňováním, čímž může způsobit, že spotřebitel učiní rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil.

Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží například k načasování, místu, povaze nebo době trvání obchodní praktiky.

Jaká máte práva?

Pokud jste byli dotčeni nekalou obchodní praktikou, máte právo buď odstoupit od smlouvy ve lhůtě 90 dnů ode dne uzavření smlouvy, nebo požadovat snížení ceny přiměřené závažnosti nekalé obchodní praktiky. Tato práva spotřebitel nemá, pokud by to bylo nepřiměřené, například z důvodu zcela zanedbatelné hodnoty plnění, popřípadě nízké závažnosti praktiky.

Uvedené nároky jsou nadstavbou oproti právům, která vám vůči prodejci mohou z důvodů jeho jednání vzniknout (na náhradu újmy, z odpovědnosti za vady zboží, na vydání bezdůvodného obohacení apod.), a vzájemně se tedy nevylučují.

Vzhledem k tomu, že nekalé obchodní praktiky jsou zakázané, může je rovněž sankcionovat dozorový orgán příslušný podle druhu zboží či služby. V oblasti zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků je takovým orgánem Státní zemědělská a potravinářská inspekce, v oblasti podnikání v energetických odvětvích Energetický regulační úřad, u běžného spotřebního zboží pak Česká obchodní inspekce a tak dále. Pokud máte podezření, že jste byli vystaveni nekalé obchodní praktice, neváhejte se proto na příslušný dozorový orgán obrátit.

Pět příkladů nekalých praktik

1. Prodejce ojetých vozidel do kupní smlouvy zakomponuje objednávku služeb, které zmíní jen okrajově nebo vyvolá dojem, že budou poskytnuty v ceně vozidla. Může se jednat třeba o GPS lokátor či balíček doplňkové výbavy vozidla. Smlouvu spolu s dalšími dokumenty vám dá prodejce následně podepsat na tabletu, v němž je již vaše pozornost zaměřena na podpisový rámeček. V klidu domova zjišťujete, že služby nejsou poskytovány zdarma, naopak tvoří významnou přirážku. Když se s touto námitkou vracíte k prodejci, odvětí, že ve smlouvě je to přece jasně popsáno a svým podpisem jste s daným ujednáním vyslovili souhlas.

Jedná se o ukázkový případ nekalé obchodní praktiky, kdy prodejce neuvede informace podstatné pro rozhodnutí zakoupit zboží, nebo dokonce uvede informace nepravdivé. Nenechte se zaskočit a požadujte zjednání nápravy – slevu z kupní ceny, případně uplatněte právo odstoupit od smlouvy. Rovněž můžete tvrdit, že vás prodejce uvedl v omyl, což je důvod pro námitku neplatnosti smlouvy.

2. Máte zájem nakoupit zboží na splátky. Je vám předložena jediná nabídka úvěru. Zároveň vás prodejce přesvědčuje, že nabízená úroková sazba odpovídá aktuálním tržním podmínkám. Částka úroků se vám zdá značně přestřelená, a proto odcházíte s tím, že si nákup ještě rozmyslíte. Po pár hodinách se vám prodejce ozve znovu, tentokrát s výrazně příznivější nabídkou.

Prodejce se po odmítnutí první nabídky vytáhl s jinou, původní nabídka tedy zjevně nebyla jedinou možnou, jak se snažil tvrdit. Byť jste se nenechali nachytat a smlouvu nakonec neuzavřeli, jedná se o nekalou obchodní praktiku. Neváhejte a podejte proto podnět dozorovému orgánu.

3. Zláká vás nabídka internetového připojení s cenou garantovanou „napořád“. Poskytovatel však krátce po podpisu smlouvy upravil své obchodní podmínky, které mu nyní dávají možnost jednostranně změnit cenu dodávaných služeb.

Pokud obchodník slibuje cenu garantovanou „napořád“, může spotřebitel očekávat, že cena bude neměnná nejméně po dobu trvání uzavřené smlouvy. Jestliže obchodník garantovanou cenu nedodrží, je nepochybné, že při uzavření smlouvy spotřebitele mystifikoval ohledně významného parametru smlouvy, a proto se dopustil nekalé obchodní praktiky. Požadujte dodání služby za původně sjednaných podmínek a podejte podnět Českému telekomunikačnímu úřadu.

4. Vyběhnete z bytu zkontrolovat poštovní schránku a průvan vám zabouchne dveře, klíče jste samozřejmě nechali uvnitř. V krizové situaci voláte zámečníka, který vám do telefonu sdělí předběžnou cenu za otevření dveří ve výši 2500 Kč, s níž souhlasíte. Po příjezdu zámečník konstatuje, že dveře není možné otevřít bez nevratného zásahu. Cenu služeb však již dále nekomentuje a přistoupí k odříznutí kování kolem bezpečnostní vložky dveří. Následně požaduje zaplacení částky 9000 Kč.

Podnikatel je povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku, mimo jiné sdělit spotřebiteli celkovou cenu služby. Záměrné zatajení informací a následné účtování víceprací, na něž spotřebitel nebyl předem upozorněn a s nimiž nevyslovil souhlas, lze považovat rovněž za nekalou obchodní praktiku. V případě poničení dveří, kterého bylo možné se vyvarovat, kdyby podnikatel jednal s potřebnou péčí, lze rovněž požadovat odpovídající náhradu škody.

5. Zaujme vás nabídka dopravy zdarma u jednoho z provozovatelů rozvážkových služeb. V okamžiku, kdy překliknete z možnosti vyzvednutí jídla v restauraci na doručení na svoji domovní adresu, je sice položka „doprava“ stále za 0 Kč, zato vaše sýrová pizza již nestojí 220 Kč, ale nově 259 Kč.

V tomto případě se jedná dokonce o výslovně vyjmenovanou zakázanou praktiku. Podnikatel nesmí používat výrazy jako „zdarma“ či „gratis“, pokud za zboží nebo službu požaduje jakoukoliv platbu, byť skrytou v jiných položkách.

Další vybrané obchodní praktiky

Máslo za 17,90 Kč!

Prodejce propaguje zboží, například ve slevové akci, aniž by měl přiměřené skladové zásoby tohoto zboží. Snaží se tak pouze nalákat zákazníky na prodejnu, kde jim nabídne jiné produkty.

Sleva jen dnes!

Podnikatel nepravdivě uvádí, že výrobek bude nabízen pouze po omezenou dobu s cílem přimět spotřebitele k okamžitému rozhodnutí, aniž by mu poskytl přiměřenou lhůtu potřebnou k informovanému rozhodnutí.

Likvidace! Zrušení pobočky!

Nepravdivé tvrzení o tom, že podnikatel zamýšlí ukončit svoji činnost nebo přemístit svoji provozovnu.

Spinální válec mi pomohl od bolestí zad již po prvním cvičení – Zdena, 73 let, Ostrava.

Podnikatel zveřejňuje falešné spotřebitelské recenze nebo si jejich zadání objedná u jiného subjektu. Zakázanou obchodní praktikou je však i jednání podnikatele, jenž uvádí, že recenze pocházejí od zákazníků, kteří si daný výrobek zakoupili, aniž by za tímto účelem recenze jakkoliv ověřoval.


Přihlásit