Pleťové krémy mohou prospívat i škodit

Obsah červencového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 7/2024 Obsah červencového dTestu

Sdílejte

Vydáno: 16.10.2023   

Složení hydratačního pleťového krému určuje jeho účinnost. Mnohé krémy navíc obsahují alergenní látky. Proto je důležité, aby spotřebitel při nákupu věděl, co krém obsahuje. Tématu se věnovala belgická organizace Test-Achats.

Výrobci pleťové kosmetiky nemají povinnost deklarovat složení svých produktů na obalech. V denních pleťových krémech se však vyskytuje řada složek, které jsou prezentovány jako hydratační a jsou uváděny na obalech z marketingových důvodů. Kyselina hyaluronová má výrazné hydratační účinky, protože umí zadržovat vodu. Pomáhá tak snížit suchost pokožky. Aloe vera je rostlina z tropických a subtropických oblastí. Jsou jí přisuzovány zklidňující a hydratační vlastnosti, a proto se pravidelně používá v péči o pleť, vlasy a zdraví a dokonce v potravinářství. Rostlinné oleje, jako jsou jojobový, mandlový, arganový nebo kokosový olej, mohou pomoct při hydrataci a zjemnění pleti. Rostlinné extrakty z okurky, heřmánku nebo zeleného čaje mívají zklidňující nebo zvlhčující účinky podle vlastností rostliny. Bambucké máslo je přírodní složka známá zjemňujícím a hydratačním účinkem. Niacinamid (vitamín B3) pomáhá udržovat vlhkost pokožky a posiluje kožní bariéru.

Pro správný výběr produktu je důležité věnovat pozornost složení. V Evropské unii má 1–9 % populace alergii na některou kosmetickou složku. Ve výrobcích nabízených v běžné obchodní síti se vyskytuje 2000–2500 vonných látek, ať jde o produkty pro domácnost, kosmetiku nebo aromaterapii. Vonné složky nezávisle na původu mohou dráždit pokožku, což se projevuje především zarudnutím. Závažnější alergické reakce se projevují vyrážkou, kterou imunitní systém reaguje na alergen. Dojde-li k takové reakci jednou, bude se opakovat při dalším vystavení pokožky stejné látce po celý život, ovšem její intenzita bude pokaždé jiná.

V Evropské unii platí pravidla, která mají spotřebitele chránit před alergeny. Upozornění na obsah alergenů musí být jasně uvedeno na obalech výrobků. Prahová hodnota je stanovena na 0,001 % pro neoplachovací a 0,01 % pro oplachovací přípravky. Seznam takto sledovaných alergenů v současnosti obsahuje 24 položek, od srpna 2026 bude rozšířen na 80 (pro nové výrobky uváděné na trh) a od roku 2028 se pravidla pro všechny vyjmenované alergeny začnou vztahovat na veškerý kosmetický sortiment.

Nejnovější test organizace Test-Achats ukázal, že pleťové krémy běžně obsahují vonné složky. Ve 12 z 16 testovaných výrobků byly alergeny. U sedmi krémů s alergeny výrobci uváděli tvrzení o dermatologickém testování, což ukazuje na jeho nespolehlivost. Pouze tři produkty neobsahovaly problematické látky (Kruidvat, Avene a Bioderma). Naopak ve čtyřech pleťových krémech bylo dokonce 6–8 alergenů (Nivea, L'Occitane, Cien a Rituals). Žádný ze zkoumaných pleťových krémů neobsahoval endokrinní disruptory.

Pleťové krémy obsahují také rizikové látky, jejichž použití podléhá regulačním normám. Platí to zejména pro kyselinu salicylovou. V roli konzervační látky nesmí její obsah v osobní kosmetice překročit 0,5 %. Při jiném použití (jako denaturační prostředek, vlasový a pleťový kondicionér, peeling, čisticí prostředek proti akné, prostředek proti lupům) jí v produktu nesmí být více než 3 % u oplachové kosmetiky a 2 % v ostatních výrobcích, ovšem s výjimkou tělových mlék a výrobků aplikovaných v blízkosti očí (řasenka, oční linky) nebo úst, kde je maximální povolená koncentrace 0,5 %. Kyselina salicylová se nesmí používat v přípravcích pro děti do 3 let, v produktech užívaných perorálně nebo ve sprejích. V denních pleťových krémech je považována za bezpečnou.

Používání látky nacyklopentasiloxan (D5) v kosmetických přípravcích je povoleno s výjimkou opalovacích krémů a vlasových přípravků ve formě spreje nebo aerosolu. Musí však být v čisté formě (99 % a více), tj. nesmí obsahovat stopy cyklotetrasiloxanu (D4), který je toxický pro reprodukci.

Přihlásit