Dodávky plynu 2023

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 8/2023

Ceny plynu se v posledních letech zásadním způsobem podepisují na cenách elektřiny i výdajích domácností. Globální situace na trhu s plynem si vynutila zásahy státu i změnu dosavadních návyků jednotlivců. Současné zklidnění situace vybízí ke zhodnocení aktuálních trendů i rekapitulaci nejvýznamnějších aspektů souvisejících s distribucí plynu.

Z čeho se skládá cena plynu?

Regulovaná složka:

  •  cena za přepravu plynu
  •  cena za distribuci plynu
  •  cena za služby operátora trhu (poplatek pro operátora trhu OTE)

Neregulovaná složka (struktura se může lišit podle dodavatele):

  •  cena za komoditu
  •  stálý měsíční plat (případně platba za rezervovanou kapacitu)

Daně

  •  DPH, případně daň ze zemního plynu (není-li subjekt od ní osvobozen)

Nižší spotřeba

Situaci na evropském trhu s plynem podobně jako v jiných odvětvích značně zkomplikovala ruská invaze na Ukrajině. Evropa se musela vypořádat s výpadkem významného zdroje zemního plynu, který vyústil ve zvýšenou poptávku po plynu z jiných než ruských zdrojů. Nejistota na trzích, zvýšená poptávka a výrazný úbytek na straně nabídky znamenaly dramatický nárůst cen. V České republice však k destabilizaci trhu přispěl o rok dříve také pád několika dodavatelů energií, kteří nebyli schopni nadále plnit své závazky. Česko proto do krize způsobené blízkým konfliktem vstupovalo oproti některým jiným evropským zemím z horší výchozí pozice. V současné době se však situace jeví jako stabilizovaná. V prvním čtvrtletí letošního roku se dokonce Česká republika zcela obešla bez ruského plynu. Dodávky byly pokryty zkapalněným plynem (LNG) převážně z Belgie a Nizozemska, který na naše území putoval přes Německo. Zásadní roli při stabilizaci poměrů na trhu s plynem hrálo také poměrně razantní snížení spotřeby v průmyslu i v domácnostech. Pokles za první čtvrtletí roku dosáhl 19,7 % oproti průměrné spotřebě za poslední tři roky. Výhled je navíc příznivý i z hlediska stavu zásob plynu v tuzemských zásobnících. V únoru letošního roku byly naplněny z 62,5 %, přičemž v roce 2022 ve stejnou dobu byla naplněnost pouze 21,5 %.

Cena plynu

Cena plynu je podobně jako u elektřiny složena z regulované a neregulované složky. Regulovaná část zahrnuje poplatek za distribuci plynu, který se liší podle spotřeby, a poplatek za služby operátora trhu (OTE). Je to ta část ceny, která je určena Energetickým regulačním úřadem a spotřebitel není schopen její výši ovlivnit ani na ni získat výhodnější nabídku. Neregulovaná část je složena ze samotné ceny komodity a dalších poplatků, které pokrývají zejména náklady na prodejní činnost dodavatele. Zde se již mohou jednotliví dodavatelé výrazně lišit a spotřebitelé mají možnost získat individuální nabídku. Cena komodity je účtována v korunách za kilowatthodinu (Kč/kWh) nebo megawatthodinu (Kč/MWh) a představuje variabilní část této cenové složky. Promítá se do ní jak cena, za niž obchodník komoditu nakupuje, tak množství plynu odebraného zákazníkem.

Minimálně do konce letošního roku však platí takzvaný cenový strop, kdy je stanovena maximální cena plynu za megawatthodinu ve výši 3025 Kč včetně DPH, ovšem bez poplatků za distribuci. Stanovena je i maximální hranice stálého měsíčního platu, který je za normálních okolností součástí neregulované složky ceny plynu a jeho výše určena obchodníkem s plynem. Tato položka je spojená s administrativní činností, jež je nutná k obsluze odběrných míst. Bývá vyjádřena pevnou částkou, kterou odběratelé každý měsíc zaplatí, tedy v korunách za odběrné místo a měsíc. Jeho výše je však také zastropována, a to na 130 Kč měsíčně bez ohledu na výši spotřeby. Pro zajímavost uvádíme, že zatímco u elektřiny tvoří regulovaná složka ceny více než polovinu z ceny celkové, u plynu představuje ve vyúčtování menší, přibližně pouze třetinovou část výsledné částky za dodávku plynu.

Při uzavírání nové smlouvy na dodávku energií či při změně dodavatele může být pro spotřebitele obtížné zjistit, zda dodavatel nastavil svůj ceník férově ve vztahu k aktuální situaci na trhu. V těchto případech mohla v minulosti pomoci takzvaná indikativní cena. Ta je specifickým pojmem právě pro oblast plynárenství a značí výši neregulované složky ceny za plyn, kterou Energetický regulační úřad považuje za přiměřenou. Jedná se tedy o doporučenou částku, za niž by obchodníci měli tuto komoditu svým zákazníkům v ideálním případě prodávat, respektive by dodavatelé neměli tuto cenu výrazně překračovat. Indikativní cena, jak název sám napovídá, není pro dodavatele závazná a má pouze informativní charakter. Energetický regulační úřad však aktuálně indikativní cenu plynu nezveřejňuje, neboť dle jeho vyjádření v současné době fluktuace cen na trhu nelze indikativní cenu stanovit. Úřad současně pracuje na nové metodice pro stanovování indikativních cen plynu. V době účinnosti cenového stropu by byl pochopitelně význam zveřejňované indikativní ceny plynu i tak značně umenšen, nicméně od nového roku, kdy má být podle současné legislativy zastropování energií ukončeno, by její existence opět přišla spotřebitelům vhod. Indikativní cena plynu jim totiž mimo jiné sloužila jako šikovný pomocník při vyjednávání s dodavatelem o podmínkách nové smlouvy. Spotřebitelé, kteří při vyjednávání poukázali na rozdíl mezi jim účtovanou cenou a indikativní cenou, mnohdy bývali úspěšnější ve své snaze o dosažení příznivější ceny.

Jaký je rozdíl mezi distributorem a dodavatelem?

Distributor je subjektem, který spravuje plynovody a další technická zařízení pro distribuci zemního plynu. Jako provozovatel rozvodné sítě tedy odpovídá za kontrolu těchto zařízení a zajištění bezproblémových dodávek plynu od předávacích stanic ke koncovým uživatelům. V České republice působí tři distributoři, kteří spravují jim vymezená území. Oblast Prahy spravuje Pražská plynárenská, a.s., v jižních Čechách působí EG.D, a.s. (dříve E.ON Distribuce, a.s.), a distribuci pro zbylou oblast republiky zajišťuje GasNet, s.r.o.

Naproti tomu dodavatel je obchodník se zemním plynem, který plyn nakupuje na energetické burze za účelem dalšího prodeje koncovým zákazníkům. Dodavatele si na rozdíl od distributora může spotřebitel sám svobodně zvolit, vybírat přitom může z podstatně širší nabídky. Seznam subjektů oprávněných podnikat na trhu s plynem pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad na svých webových stránkách.

Tarify a spotřeba domácnosti

Dodavatelé plynu mohou nabídnout výhodnější cenu za jednotku v závislosti na předpokládané spotřebě. S vyšší spotřebou cena za dodanou jednotku zpravidla klesá. Pro určení předpokládané spotřeby se dodavatel proto bude dotazovat, zda spotřebitel využívá plyn na vaření, topení, ohřev vody či kombinaci těchto způsobů využívání plynu. Spotřeba konkrétní domácnosti se samozřejmě liší v závislosti na potřebách členů domácnosti, jejich návycích, ale i technických parametrech domu a jeho energetické náročnosti. Nicméně při používání plynu výhradně na vaření lze vyjít z přibližného odhadu roční spotřeby ve výši 200 kWh na osobu, pro ohřev vody 1450 kWh na osobu a u vytápění lze počítat přibližně se 100 kWh na metr čtvereční obytné vytápěné plochy.

Jednotky mohou zmást

Plynoměry měří spotřebu v jed­not­kách objemu – metrech krychlových (m3), ve vyúčtování však spotřebitelé narazí pouze na kilowatthodiny, resp. megawatthodiny, tedy jednotky energie. Proč tomu tak je? Plyn, který je dodáván domácnostem, většinou nepochází z jedné oblasti a jeho vlastnosti se mohou lišit. Zejména se mění množství energie, které je možné z dodaného zemního plynu získat. Pro přehled nad tím, kolik spotřebitelé zhruba zaplatí za jim dodaný objem plynu, lze objem v metrech krychlových vynásobit číslem 10,5, přičemž výsledek udává spotřebu plynu v kilowatthodinách.


Přihlásit