Elektřina 2023: Zlevňuje, či zdražuje?

Obsah dubnového dTestu

Aktuální číslo časopisu dTest 4/2024 Obsah dubnového dTestu

Sdílejte

Publikováno v časopise 7/2023

Těžko bychom na trhu nalezli odvětví cenově turbulentnější, než jakým je energetika. V průběhu posledních dvou let se ceny elektřiny i plynu vyšplhaly do závratných výšin. Do tržních mechanismů proto vstoupila státní regulace v podobě vládních cenových stropů. Jaký měla na následný cenový vývoj trhu s energiemi účinek? A dočkáme se konečně příznivějších hodnot na fakturách?

Hned v úvodu můžeme být posly dobrých zpráv. Ceny energií totiž pozvolna klesají, přičemž právě elektřina se nyní prodává za výrazně méně než například loni v létě. Zatímco její nejvyšší hodnoty atakovaly na počátku loňského podzimu hranici téměř 1000 euro za 1 MWh, aktuální cena na burze za totožný objem se v současnosti pohybuje kolem 130 euro. Porovnáme-li však tuto nynější velkoobchodní cenu s její dlouhodobou průměrnou hodnotou v období, kdy Evropu neovlivňovala válka na Ukrajině, dostáváme se na více než její dvojnásobek. Tehdejší burzovní cena totiž oscilovala kolem pouhých 50 euro za 1MWh.

Příčiny zjevné i skryté

Jeden z důvodů, proč se ceny energií v loňském roce dostaly k bezprecedentně vysokým hodnotám, jsme právě zmínili. Plyn (coby „sesterská“ komodita elektřiny) je totiž s její výrobou úzce propojen a jeho nedostatek tak vyvolal nejen zvýšení ceny plynu samotného, nýbrž i elektrické energie. Mezi další faktory, jež se na růstu cen silové elektřiny značně podepsaly, patřil nepochybně postcovidový boom poptávky na asijských trzích nebo snížení produkce elektráren alternativních zdrojů – tím máme na mysli zejména menší objem energie vyrobené ve vodních elektrárnách (v důsledku nedostatku vody) a také odstávky francouzských jaderných elektráren.

Zcela zásadním aspektem promítajícím se do nákladů na výrobu elektrické energie jsou potom emisní povolenky. Tyto „odpustky“ elektráren a průmyslových závodů vypouštějících skleníkové plyny v uplynulém roce zdražily až téměř ke 100 eurům za tunu vypuštěného oxidu uhličitého. Jak si jejich „spotřebu“ v praxi představit? Orientačně lze říci, že na produkci 1 MWh elektřiny je v českých uhelných elektrárnách potřeba zhruba jedna tuna uhlí, a vypuštěné emise je tedy zapotřebí pokrýt jednou celou povolenkou. Jak se jejich cena měnila v průběhu posledních deseti let? Vývoj zachycuje graf na této stránce.

„D“ – jenže které „D“?

Než věnujeme pár slov procesu cenotvorby, pomyslně vás rozdělíme do několika škatulek. Co tím máme na mysli? Distribuční sazby elektrické energie. Co všechno v sobě ukrývá tento pojem, který najdete na každém vyúčtování?

Distribuční sazba v případě dodávky energií značí předpokládaný odběr proudu v závislosti na typech zapojených spotřebičů. Jedná se tedy o zařazení do určité kategorie podle toho, zda elektřinu užíváte pouze ke svícení, ohřevu vody, vytápění domácnosti nebo případně i k dobíjení elektromobilu. Ceny za jednotku energie se v jednotlivých kategoriích dosti odlišují, podstatné je proto správné zařazení. S jeho prvotním určením vám pomůže dodavatel, dále se již určitě vyznáte i sami. Pro snadnou orientaci spotřebitelů se totiž používá unifikované značení, které je společné všem dodavatelům na trhu. Označení samotné sazby se pak skládá z kombinace písmen a čísel, přičemž pro koncové zákazníky z řad domácností je směrodatné počáteční písmeno „D“, symbolizující právě jednotku typu domácnosti.

Užíváte-li elektřinu i k jiným účelům nežli pouze ke svícení a napájení běžných elektrospotřebičů, vztahuje se na vás některá z takzvaných dvoutarifních sazeb. To znamená, že se během dne střídají intervaly nízkého a vysokého tarifu. Zmíněný nízký tarif, dříve známý pod pojmem noční proud, je označení pro sníženou cenovou sazbu za energii. Pokud byste rádi za elektřinu ušetřili, pak je vhodné přesunout některé energeticky náročnější aktivity (například provoz pračky, myčky, sušičky) právě do stanovených časů nízkého tarifu. Kterých sazeb se toto zvýhodnění týká a kolik distribučních sazeb celkem existuje? Na to vám odpoví naše tabulka níže.

Mozaika účtovaných položek

Dostáváme se k avizované tvorbě cen. Určitě jste si povšimli námi již mnohokrát užitého termínu „velkoobchodní cena“, která představuje částku, za niž dodavatel nakoupí elektřinu na burze. Jakkoliv by se mohlo zdát, že k tomuto nákladu pouze přidá požadovanou marži a s výslednou cenou pro koncové odběratele je hotov, není tomu tak. Dodavatel sice určuje finální částku za jednotku spotřeby, avšak její výslednou cenu tvoří hned několik různých položek, z nichž ne všechny může obchodník sám ovlivnit. Jaké dílčí části tedy tvoří konečnou částku na vašem vyúčtování? Cena za dodávky energií se skládá ze dvou základních složek:

  •  regulované části ceny,
  •  neregulované části ceny.

Jak již název sám napovídá, je to právě první zmíněná – regulovaná část ceny, kterou váš dodavatel nemá možnost nijak ovlivnit. Stanovuje ji totiž Energetický regulační úřad (ERÚ) v takzvaném cenovém rozhodnutí, jež je každoročně vydáváno k 30. listopadu. Jeho obsahem jsou pevně stanovené ceny platné po celý následující kalendářní rok, přičemž takto dané hodnoty jsou totožné pro všechny dodavatele napříč trhem a zároveň jsou pro ně závazné. To v praxi znamená, že si je obchodníci nemohou nijak upravovat, a to v neprospěch ani ve prospěch zákazníka (například jejich snížením či jiným zvýhodněním). Regulovaná složka ceny se dále skládá z následujících veličin:

  •  poplatky za distribuci elektřiny podle odebraného množství,
  •  systémové služby pro účely
  • rovnováhy (zajištěné společností ČEPS),
  •  fixní platba za jistič podle jeho hodnoty,
  •  poplatek pro organizátora trhu OTE,
  •  příspěvky na obnovitelné zdroje.

Naopak druhá, tedy neregulovaná část ceny již závisí na obchodním rozhodnutí každého dodavatele. Taková kompetence často svádí k domněnce, že celá její výše je ziskem obchodníka, což ovšem není pravda. Neregulovanou část ceny totiž tvoří několik položek – kromě marže dodavatele zahrnuje také cenu za komoditu (silovou elektřinu), jež se na ceně podílí nejvíce, a dále ji ještě doplňují vedlejší náklady v podobě daní (mnohdy uváděné coby třetí, samostatná položka). Na rozdíl od regulované složky ceny však již nepodléhá rozhodnutí žádných externích subjektů.

Přehled distribučních sazeb elektřiny

Název sazby
Pro koho je sazba vhodná?
Co musíte splňovat?
Máte nárok na nízký tarif?
Malá spotřeba D01D chaty, garáže a domácnosti s nízkou spotřebou elektřiny Běžné spotřebiče jako lednice, osvětlení, televize... V domácnosti nesmí být připojená výrobna a jistič nad 3 × 63 Ampér. Ne, D01D je jednotarifní sazba, která má jednotnou cenu elektřiny po celý den.
Běžná spotřeba D02D domácnosti s běžnými spotřebiči běžné spotřebiče jako TV, lednička, sporák, pračka, myčka... Ne, D02D je jednotarifní sazba, která má jednotnou cenu elektřiny po celý den.
Bojler D25D Domácnosti, které používají elektřinu pro ohřev vody. elektrický bojler Ano, D25D je dvoutarifní sazba, kde je 8 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Akumulační topení D26D Domácnosti, které k vytápění používají akumulační spotřebiče. akumulační topení Ano, D26D je dvoutarifní sazba, kde je 8 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Elektromobil D27D majitele elektromobilů elektromobil Ano, D27D je dvoutarifní sazba, kde je 8 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Kombinované vytápění D35D Domácnosti, které využívají smíšené elektrické spotřebiče pro vytápění objektu. Sazbu bylo možné přiznat pouze do 1. 4. 2017. Nově již není možné tuto sazbu získat. Ano. D35D je dvoutarifní sazba, kde je 16 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Elektrické topení D45D Domácnosti, které využívají přímotopné elektrické spotřebiče pro vytápění objektu. Sazbu bylo možné přiznat pouze do 1. 4. 2017. Nově již není možné tuto sazbu získat. Ano. D45D je dvoutarifní sazba, kde je 20 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Tepelné čerpadlo D56D Domácnosti, které využívají systém tepelného čerpadla pro vytápění objektu. Sazbu bylo možné přiznat pouze do 1. 4. 2017. Nově již není možné tuto sazbu získat. Ano. D56D je dvoutarifní sazba, kde je 22 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Elektrické topení D57D Domácnosti, které používají elektřinu k vytápení. elektrické topení (tepelné čerpadlo, elektrokotel, přímotopy, podlahové vytápění) Ano. D57D je dvoutarifní sazba, kde je 20 hodin denně cena eletřiny v levnějším tarifu.
Víkend D61D Místo, které využíváte převážně o víkendu. bez podmínek Ano, D61D je dvoutarifní sazba, kde je levnější tarif od pátku 12:00 do neděle 22:00.

Národní energetický mix ČR v letech 2013–2021

zdroje energie
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
obnovitelné zdroje celkem (%) 5,68 10,95 11,77 10,11 7,60 6,17 3,90 6,75 5,56
sluneční 1,96 2,63 2,88 2,77 2,14 2,07 1,66 2,27 1,65
větrné 0,47 0,57 0,71 0,63 0,45 0,22 0,00 0,43 0,00
vodní 1,93 2,56 2,67 1,15 1,43 0,77 0,44 0,65 0,61
geotermální 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
biomasa 1,33 2,19 2,34 5,57 3,58 3,11 1,81 3,40 3,31
ostatní 0,00 2,99 3,17 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00
fosilní zdroje celkem (%) 57,65 52,77 55,10 59,53 57,40 56,95 57,01 52,50 54,03
hnědé uhlí 40,71 41,27 42,15 43,91 43,77 44,63 46,18 40,00 43,89
černé uhlí 6,11 5,78 6,31 6,97 5,38 4,18 2,84 2,66 0,00
zemní plyn 8,30 5,52 6,41 8,40 5,45 5,80 7,74 9,61 9,89
ropa a ropné produkty 0,01 0,06 0,05 0,05 0,06 0,04 0,15 0,11 0,12
druhotné zdroje a ostatní 2,52 0,14 0,18 0,20 2,73 2,30 0,10 0,12 0,12
jaderné zdroje celkem (%) 36,67 36,28 33,13 30,36 35,01 36,88 39,09 40,75 40,41


Přihlásit