Jak testujeme trekové sandály

Jak hodnotíme

Podíl skupin zkoušek na celkovém hodnocení

  • praktické zkoušky: 30 %
  • přilnavost podrážky: 28 %
  • odolnost a opotřebení: 21 %
  • kostrukce: 21 %

Limity hodnocení

Výsledky některých zkoušek mohou limitovat celkovou známku. V takovém případě nemusí celkové hodnocení odpovídat váženému průměru dílčích výsledků.

Praktické zkoušky

Testovací panel dobrovolníků subjektivně hodnotil komfort bot, jejich stabilitu a upevnění nohy na různých površích (suchých i mokrých), hygieničnost nošení (zda se noha nepotí, zda dobře ventilují), pohodlnost utahování, nastavování i pevnost úchytu popruhů, nazouvání a zouvání a také pocit hmotnosti na nohou. Nakonec ohodnotili i svůj celkový dojem z obuvi. Při zkouškách absolvovali dobrovolníci horskou trasu vedoucí v rozličném terénu i na asfaltové cestě.

Konstrukce

Pevnost uchycení pásků k podrážce a spony se testovala na laboratorním přístroji, který je schopen generovat přesně měřenou sílu v jednotkách newtonů. Při zkoušce se přístroj vždy pokoušel vytrhnout pásek z podrážky boty upevněné k podkladu. Používal stále větší sílu, a to až do chvíle, kdy se mu to definitivně podařilo.

Pevnost suchých zipů se měřila do bodu, než se obě strany rozpojily. Měřila se přitom jak síla upevnění při vodorovném tažení obou stran na opačné strany, tak při svislém tahu.

Hmotnost se měřila u obou bot v páru. Známka pak byla udělena za jejich průměrnou hmotnost – jelikož je u sandálů žádoucí lehkost, získaly horší známku těžší boty.

Odolnost a opotřebení

Při testu odolnosti podrážky proti opotřebení jsme z podrážky jsme odebrali vzorek o průměru 16 mm, zvážili jeho hmotnost a umístili do stroje, který vzorek třel proti brusné látce. Nakonec jsme poměřili hmotnost vzorku podrážky před začátkem test a po jeho ukončení.

Test odolnosti podrážky vůči prasknutí vycházel ze stejné normy. Laboranti podrážku upnuli do zkušebního zařízení. Poté ji standardizovaným způsobem propíchli, přičemž vytvořili díru o hloubce 2 mm. Pomocí lupy se stupnicí nakonec změřili počáteční délku vpichu a spustili zátěžový test. Při něm provedli 30 000 cyklů ohýbání. Po každých 10 000 cyklech a po dokončení testu lupou opět změřili délku trhliny na místě vpichu a porovnali rozdíl.

Zkouška pružnosti materiálu probíhala s pomocí vzorku vyříznutého z oblasti paty. Nejprve jsme změřili jeho výšku, poté jsme vzorek vložili do svěráku, stlačili na 25 % původní výšky a umístili do pece o teplotě 50 °C. Po šesti hodinách jsme vzorek vyjmuli z pece i ze svěráku, nechali 30 minut zchladit a narovnat a nakonec jsme opět změřili jeho výšku.

Stálost barev testovala laboratoř v přístroji, který vůči materiálu obuvi třel látku napuštěnou roztokem o kyselosti simulující lidský pot.

Přilnavost podrážky

Na dlaždici umístěné na pohyblivém pásu jsme pomocí přístroje, který sestává z ramene s připevněným modelem nohy, měřili koeficient tření podrážky. Model nohy s obutou nohou je přitiskne na dlaždici silou odpovídající došlapu člověka. Poté se uvede do pohybu pás a je měřena nutná vertikální i horizontální síla. Pro test jsme použili dlaždici s hladkým i hrubým povrchem, a to v suchém i mokrém stavu.

Přihlásit